close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více

Po zrušení blogu mě můžete nalézt zde: anden.mysteria.cz

Mějte trpělivost, bude trvat, než to tam s holkama zase zprovozníme/zaktualizujeme. :)

Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!

3.kapitola: Čára přes rozpočet

23. listopadu 2007 v 22:42 | Jenny |  Necháme to osudu - kapitolovka by me and Jenny
Huráá, Jennýssek je tu s další kapitolkou, správně tušíte, že další je na mě, mno, jsem zvědavá, jak na to navážu. :o)))) Jenny se kapča opět povedla, ale to je můj názor a ten váš chci vidět napsaný v komentářích !!!! Udělejte nám radost!!! :o)) Enny a Jenny

Nuda...nuda…nuda…Binns by se měl živit jako uspávač malých škvrňat, zaručeně by byl úspěšnější než Pohádky ovčí babičky. Už to nešlo udržet, víčka mi spadla, položil jsem hlavu na tvrdou lavici a propadl jsem se do snu…
Nějaká dívka se zvonivě směje, bosé nohy se jí boří do svěží, zelené trávy. Do obličeje jí není vidět, celou její postavu zahaluje mlžný opar…Pak se náhle dívka otočí, ozáří jí paprsky slunce a odrazí se jí v rudých vlasech…ve smaragdově zelených očích jí hrajou jiskřičky…
Cože?? V rudých? V zelených?? Prudce jsem se probral ze snu, převrátil jsem se na židli a za hromového rámusu se skácel na zem.
"Néé!" zařval jsem až všichni kolem mě nadskočili a pak propukli v ohlušující řehot. Rozpačitě se jsem se zvedal ze země.
"To bylo luxusní." Sděloval mi Dvanácterák mezi záchvaty smíchu a plácal mě po zádech. To už se na mě zaměřila Binnsova prasečí očka, svítící nadšením..
"Opravdu pane Blacku, chápu, že tomu nemůžete uvěřit, ale je to tak, v roce 1225 porazili skřeti trolly u Wallenrodu." Chvíli jsem na něj nechápavě brejlil, netušil jsem o co go, pak jsem se rychle vzpamatoval, něco zamumlal a pokýval hlavou. James vedle mě se dusil zadržovaným smíchem.
"Jestli toho okamžitě nenecháš, vezmu ti brejle a budeš nahranej." Syknul jsem na něj a pěnil ve mně vztek, když se celý zbytek hodiny Dvanácterák i přes moje výhružky tiše pochechtávál.
"Co to mělo bejt?" otázal se mě James, když jsme kráčeli přelidněnou chodbou na hodinu Péče o kouzelné tvory.
"Ale nic, jen se mi něco zdálo." Prokecnul jsem se a nejraději bych si za to hned sám nafackoval.
"Jo a jakej? To muselo bejt silný." Zajímal se podle očekávání James a prohrábl si trčící vlasy, což bylo znamení, že se někde na blízku objevila Evansová. A taky že jo, šla přímo před náma, o něčem vesele štěbetala s Katrin, dokud se neozvalo:
"Čau, Evansová, taky jdeš na Péči o kouzelný tvory?" To už se zase James neudržel a vypadla z něj nějaká pitomina, ostatně jako vždycky, když se pokoušel bavit se svou vysněnou holkou. Evansová byla zřejmě stejného názoru jako já, otočila se, až jí rudé prameny vlasů šlehly do tváří a procedila:
"Samozřejmě, že ne Pottere, jak si na to vůbec přišel." Odsekla Dvanácterákovi a na moment se setkala pohledem s mýma očima. Nechápal jsem, co se to se mnou děje, najednou se mi roztřásly ruce, zakopl jsem o vlastní nohu a málem jsem se po druhý v tomhle dni blíž seznamoval s podlahou!! Rudovláska mě propíchla ironickým pohledem, pak si odfrkla a i s Katrin zmizela za dveřmi učebny.
Rychle jsem koukl na Dvanácteráka, naštěstí si mýho podivnýho chování nevšímal, koukal upřeně do prázdna. Vlezli jsme do učebny, mezitím jsem se stihl trochu vzpamatovat a i s Dvanácterákem jsme obsadili místa strategicky v zadní řadě. Hodil jsem pohledem po Jamesovi, na tváři se mu usadil stejný trpitelský výraz jako vždycky, když ho Evansová něčím odbouchla. Jednu výhodu to mělo, James se už k tématu můj sen nevrátil,myslím, že to, co by mi udělal, kdyby se dozvěděl o kom se mi zdálo, by bylo horší než smrt. Do třídy doslova vplula profesorka Kopýková, a celou místnost okamžitě zaplnil parfém. Nesnášel jsem ji, ona mě k mé obrovské smůle přímo zbožňovala.
"Ahoj děti." Néé už je to tu zase, za co mě trestáš, pane Bože, to bych radši čistil s Filchem záchody zasmrazený bombami Hnojůvkami, než tohle. No dobře no, přeháním, tak daleko bych asi nezašel, ale ten její hlas a způsob, jakým s námi mluví je nesnesitelnej!
Profesorka se zářivě usmála, když jsme jí odpověděli, fakt nevím, je tak blbá nebo slepá, že nevnímá naše škleby?? Zřejmě oboje, protože profesorka se dál usmívala a mávala předlouhýma řasama.
"Taaak, dětičky, dneska mám pro vás připraveného něco speciálního." Zašveholila a při tom se na mě rádoby svůdně zadívala. Nijak jsem na to nereagoval, tak pokračovala:
"Rozdělím vás do dvojic a každá dvojice dostane na starost jednoho kouzelného tvora. Po měsící zhodnotím, jak jste péči zvládli a dám vám známku." Profesorka byla zjevně svým nápadem očarovaná, žabí oči jí zářily vzrušením. My jsme už byly nadšení méně, teda kromě Dvanácteráka, který při slově dvojice ožil a přihlásil se:
"Ano, pane…pane…pane…" ani po těch letech se jí nepodařilo zapamatovat si Jamesovo jméno.
"Potter." Doplnil ji James a pokračoval:" Budeme si moc vybrat, s kým chceme být ve dvojici?" Profesorka na něj nechápavě zazírala a pak sladkým hláskem odvětila:
"Ne, ne, to určím já." James se navztekaně posadil a zasyčel tak, aby ho Kopýtková neslyšela.
"Bába jedna hnusná." Vyprskl jsem smíchy. Jamesovo pojmenování fakt sedělo. Profesorka si vytáhla růžový notes s červenými srdíčky a chvíli do něj čučela, jak husa do flašky. Pak vzhlédla a znovu na nás vycenila raťafáky v oslňujícím úsměvu a začala říkat jména.
"Sirius Black a Lily Evansová - fénix" Překvapeně jsem na Kopýtkovou vyvalil oči, to jsem fakt nečekal. Jamesova reakce byla bouřlivější, prudce vstal, až židle odletěla o kus dál.
"To ne!!" zaječel až sebou všichni trhli. Lily se na něj otočila a udiveně na něj zírala, profesorka pozvedla obočí a otázala se:
"Máte s tím nějaký problém, pane Pottere? Vy budete ve dvojici s Katrin Weatherovou a budete mít na starosti hipogryfa."
"No jistě, Lily může být přece se mnou." Odsekl James a vyzývavě na profesorku zíral.
"Pottere, být s tebou, to radši budu s Blackem." Na moment na mě upřela ten svůj zelený pohled, pak rychle ucukla. Nejzvláštnější na tom bylo, že mi vlastně představa, starat se o fénixe s Evansovou vůbec nevadila, vlastně…Nééé!! Na co to tu myslim, mýmu kámošovi se teď zhroutil svět a já přemýšlím o tom, že být s Evansovou nebude až tak špatný?? Uff…James chvíli nevěřícně na rudovlásku zíral, pak zprudka dosedl na židli, svraštil obočí a zadíval se do prázdna. A do…to bude zlý. Zbytek hodiny James mlčel, nevím proč, ale v tom mlčení bylo něco výhružného. Ale já přece nemohl za to, že mě ta kachna dala dohromady zrovna s Evansovou!!
"Zajdeš za ní a zeptáš se jí, jestli by nás nepřehodila." James rozhodně nehodlal ustoupit. Hodina už konečně skončila, měli jsme chvíli volno, než nám mělo začít Přeměňování.
"Ale…Dvácteráku, já myslím, že to je úplně zbytečný, vždyť znáš Kopýtkovou, ta když si něco veme do hlavy, nevymluvíš jí to ani za nic." Namítl jsem pomalu, nechtěl jsem Jamese naštvat, rád bych mu pomohl, ale tomuhle jsem fakt nedával šanci.
"Hele, nevykecáváš se ty náhodou? Není v tom ještě něco jiného?" James nebezpečně zúžil oči a zatl pěsti.
"Ok, ok, tak zchladni, zkusím za ní zajít." James vypadal fakt nebezpečně, radši jsem souhlasil, myslím, že by mi byl schopném jednu vrazit. Dvanácterák se trochu uklidnil, poplácal mě po zádech a řekl:
"Děkuju."
Přešlapoval jsem před kabinetem profesorky Péče o kouzelné tvory a nadával jsem sám sobě. Proč tam prostě nevejdu a normálně se jí nezeptám, jestli by mě a Jamese přehodila? Protože to sám nechceš, ozvalo se to moje protivný svědomí a já si zděšeně uvědomil, že má pravdu. Ne, nemá! Okřikl jsem se, zaťukal jsem a vlezl dovnitř. Profesorka seděla za dubovým stolem a něco důležitě škrábala brkem po pergamenu. Ušklíbl jsem se, její vkus byl opravdu nenapodobitelný, stěny zdobily příšerný, kýčovitý obrázky kouzelných tvorů, zarámovaných ve třpytivě fialových rámečcích. Zvedla oči a pištivým hlasem, při kterém mi běhal mráz po zádech, se zeptala:
"Copak si přejete, pane Blacku?"
Vůbec nevím, co se to se mnou stalo, najednou jsem ze sebe vydrmolil něco ve stylu:
"Přišel jsem se zeptat, jestli byste mě neprohodila s Jamesem, ale asi ne, tak vám děkuju a nashledanou." S rychlostí blesku jsem vymázl ze dveří, zabouchl je za sebou a opřel se o kamenou zeď. Sakra, co to mělo znamenat?? Právě jsem jsem zradil svýho kámoše, jediného člověka, kterej mě kdy podržel, když jsem byl ve srabu. Třeba to nebude tak zlý, James bude mít aspoň šanci na Evansovou zapomenout, utěšoval jsem se, ale bylo mi ze sebe špatně. Pak mi mihl hlavou úžasný nápad, myslím, že vím, koho pošlu na rande s Katrin…
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Melissa Melissa | E-mail | Web | 24. listopadu 2007 v 0:14 | Reagovat

Juj tak to bude ještě hodně zajímavý. Už se těším, jak to bude se Siriusem pokračovat a jestli vznikne nový pár. Zajímavá představa Evansová a Black, ale jestli vznikne, tak mi bude líto Jamese.

2 Lightsoul Lightsoul | Web | 24. listopadu 2007 v 11:05 | Reagovat

Zajímavá kapitolka, už se těším na další. Jo a u mě je nová kapitolka, jo a promin za reklamu. :-)

3 tabby tabby | Web | 24. listopadu 2007 v 12:07 | Reagovat

achych ouvej no tak to jsem zvedava na konec tyhle povidky ...Jinak uzasne napsana kapitolka :0)

4 Adrianne Adrianne | Web | 24. listopadu 2007 v 14:05 | Reagovat

Páni... já čučím... fakt skvělá kapča. Strašně moc se mi líbila. Hlavně to, jak si Sirius pomalu uvědomuje, že chce být Lils na blízku :) Fakticky super. A James je žárlivej trotlík. Sice na dvojici James/Lily nedám dopustit, ale tohle fakt vypadá jako zajímavá povídka a tak se moc těším na další. Jen tak dál, holky :)

5 Jenny Jenny | Web | 24. listopadu 2007 v 20:37 | Reagovat

Moc moc vám děkuju....a kdo se stejně jako já hrozně těší na kapču od Enny ať to sem napíše=)..Jo a lidi...vy nechcete pokráčko k Děkuji bylo to krásné?? To se vám celkem divim...protože kdyby jo, splnili byste limit co vám Enn napsala, poněvadž vás sem chodí celkem dost neměl by to bejt až takovej poblém ne??? Ani Enn ani lidi co komentujou si nezasloužej, aby už žádná další kapitola nepřibyla=´(((

6 Kaitlin Kaitlin | Web | 24. listopadu 2007 v 20:51 | Reagovat

Super kapitolka..teda, tak tohle Siriusovi vůbec, ale vůbec nezávidím..Ten si asi ještě užije..=D

7 Nikky Nikky | Web | 24. listopadu 2007 v 20:53 | Reagovat

...:)...Těším s enadalší kapitolku, tohle je upe skvělé dílko:o**..mě s emoc líbí, prostě luxus, líbí s emi to hje to vtipné a i Ten Sirius mě dostává, to je něco:oP...Super...:))...

8 Enervate - admin Enervate - admin | Web | 25. listopadu 2007 v 18:00 | Reagovat

Jennyssku jeste jednou - krasna kapitolka:o) mno jsem zvedava jak na ni navazu:o)))

a dekuji ti za podporu :o) jsi zlatiii

Vsem kteri komenti(jakoukoli povidku) moci dekuju, myslim ze u tehle kapitolky muzu podekovat i za Jenn :o))

9 pantherka pantherka | Web | 26. listopadu 2007 v 14:55 | Reagovat

suprový, opravdu se ti to moc povedlo :)

10 wisty wisty | E-mail | Web | 1. prosince 2007 v 15:09 | Reagovat

no téda, fakt čučím...úžasný, skvělý, vynikající!!!! pls, rychle další!!! :)

11 zzuzka.z zzuzka.z | 23. února 2008 v 21:00 | Reagovat

poviedka je prefektná ale druhú kapitolu mi bohužial nejde zobraziť...vôbec...škoda

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 


© 10/2007-2018 (prostě už je holt starouš :D)
Obsah tohoto blogu je zakázáno kopírovat bez předešlého uvědomění majitelky! A nejspíše ani po něm.