close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více

Po zrušení blogu mě můžete nalézt zde: anden.mysteria.cz

Mějte trpělivost, bude trvat, než to tam s holkama zase zprovozníme/zaktualizujeme. :)

Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!

Co by bylo, kdyby si mě konečně všimnul - 4.část

27. listopadu 2007 v 18:50 | Enervate a Nari |  co by bylo
Tabby, máš tu další, předposlední část. Užij si čtení. :o))) Enny a Nari

"Milí soutěžící, je mou milou povinností vám sdělit, že se porota konečně, skoro po dvou měsících, dohodla na rozdělení bodů!" pronesl Brumbál před snídani.
"No konečně, to to trvalo!" ozvalo se od Nebelvírského stolu, Brumbál se usmál.
"Třetí místo, 134 bodů, dvojice Hastingsová - Joyová. Druhé místo, 192 bodů, dvojice Evansová - Settová. A konečně první místo, 237 bodů, pan Snape a slečna Fillielsová. Gratuluji! Nyní poprosím všechny soutěžící, aby se přesunuli do učebny přeměňování, dostanete pokyny pro dnešní únorový úkol."
"To jsem zvědavá, co z toho vyleze tentokrát," povzdychla si Tabby směrem ke kamarádkám a vydala se za Potterem.
"Nazdar Tabb," zazubil se na ni, když se k němu konečně prodrala.
"No čau. Náhodou netušíš, jaká by mohla být dnešní soutěž, že?"
"Náhodou ne, ale doufám, že to dopadne líp než ta poslední. Jo a mimochodem," vzpomněl si najednou. "Nevšimla sis náhodou, jestli někdo při té zas.... zatracené lektvarové soutěži neměl foťák?"
"Ne, to teda nevšimla, ale tu fotku jsem viděla taky. Seklo ti to na ní, dokonce i Lily ses líbil," popíchla Jamese Tabby, v očích se jí zajiskřilo rošťáctvím. James si jen prohrábl vlasy a nijak to, k jejímu překvapení, nekomentoval. A když vcházeli do učebny, dokonce jí gentlemansky podržel dveře. Tabb jen udiveně zavrtěla hlavou a sedla si do poslední volné lavice. James si přisedl a naklonil se k ní.
"Tak to vypadá, že se čekalo jen na nás."
"Jo, taky jsem si všimla," to už se ujal slova Brumbál.
"Drazí studenti a studentky. Jistě jste si všimli, že už za sebou máme více než polovinu školního roku. To pro vás znamená konec zajímavých soutěží. Ta dnešní bude zřejmě poslední, které se budete aktivně zúčastňovat. Dále se až do začátku června budou body rozdělovat podle vašich studijních výsledků a chování." James se Siriusem na sebe vyděšeně pohlédli, ředitel si toho všiml a zacukaly mu koutky. Po chvilce zas pokračoval dál.
"Teď tedy k dnešní soutěži. Vše, co vám k ní mohu říct je, abyste se teple oblékli, nezapomněli hůlky a ve 22 hodin se dostavili k Velké síni." Michelle si při pohledu z okna povzdychla.
"Jen doufám, že do té doby přestane sněžit!" Její nenávist k tomu ´bílému studenému bordelu, který se nedá pořádně uklidit´ byla pověstná. James zamračeně přemýšlel.
"Vůbec se mi nelíbí, že zase nemáme ani tucha, co budeme dělat a na co se máme připravit."
"No, tak teď je půl devátý, do půl desátý toho zvládnem celkem dost. Zopáknem vše, co umíme," neztrácela Tabby optimismus.
"Tak fajn, v Komnatě se i v klidu najíme, takže jdem rovnou. Ať neztrácíme čas," James byl opět plný energie.
"Jestli budu mít kvůli tobě hlad, pomstím se ti!" vesele se jí zajiskřilo v očích.
"Žádný strachy! Komnata nám dá vše, co budeme chtít," dal jí ruku kolem ramen a společně se vydali do sedmého patra...
"Já už jsem totálně grogy," oddychla si Tabby, když si asi po osmi hodinách usilovného tréninku konečně sedla. James ji následoval a svalil se do pohovky, která se tam znenadání objevila.
"Chtělo by to něco za odměnu," navrhl Potter. Ihned se vedle nich objevilo jejich nejoblíbenější jídlo, pití a další dobroty.
"Tak to si nechám líbit!" vydechla Tabb a slastně se zakousla do jahodového dortu. James ji chvíli mlčky pozoroval, pak se taky pustil do jídla. Po půl hodině se Tabb zavřely oči únavou i přejedením...
"Tabb? Musíme jít, za pět minut máme sraz," probudil ji tichý, příjemný hlas.
"Hm, já ještě nechci...," zamumlala, ale začala pomalu vstávat. Venku už byla tma. Navíc pořád hustě sněžilo, takže nebylo vidět na krok. Do Velké síně dorazili opět jako poslední.
"Když už jsme tu všichni, prozradím vám, o co půjde. Vaše kroky dnes zamíří do Temného lesa," přelétl pohledem soutěžící, v očích některých dívek i chlapců se objevil strach.
"Nemusíte mít moc velké obavy, soutěžní okruh jsme zabezpečili, jak nejvíce to šlo. Teď k úkolu, pro každou dvojici je připraveno a někde umístěno přenášedlo, najděte ho. To ale není vše, musíte dojít alespoň doprostřed soutěžního pole, aby jsme měli jistotu, že jste úkol splnili, podepíšete se na kouzelný pergamen," zajiskřilo mu v očích.
"S případnými překážkami si musíte poradit sami. Pokud by jste byli v ohrožení života, vyšlete do vzduchu červené jiskry! Toť vše, poprosím vás, aby jste mne následovali na start," ukončil svůj proslov a jako první vyšel do mrazivé tmy.
"Jako první půjde dvojice," zalovil v nádobě. "Potter - Danielsová!"
"Ty bláho, jako první!" šeptla nejistě Tabby. james na ni povzbudivě mrkl a společně se brodili do lesa. Po chvíli už stáli pod korunami stromů.
"Kde to máme vůbec hledat?" zeptala se.
"Prostě půjdem za nosem," vydal se dál. Tabby ho raději následovala. Po chvíli chůze si začali povídat a vyzvídat věci na toho druhého. Tabby se hodně pobavila, když jí James vyprávěl příhody, které se staly Pobertům. Došel i k tomu, co se stalo po soutěži v lektvarech.
"Kluci se samozřejmě váleli smíchy, popravdě, musel jsem mít hodně vykulenej výraz, když jsem se dozvěděl o té fotce," zasmál se sám sobě James.
"Víš, Pottere, ta fotka ... to je moje práce," přiznala se tiše. "Na nástěnce ale byla jen u vás, přísahám!" dodala rychle. Do očí mu pohlédla až po chvíli. Tvářil se zaraženě, pak se mu v očích objevily ďábelské jiskřičky.
"To chce pomstu!" ušklíbl se vesele a rozeběhl se za ní.
"Á, to né!" vypískla Tabby a se smíchem se dala na útěk. Po chvíli ji James dohnal. Začali se koulovat. Potter ji nešetřil a nakonec ji povalil do sněhu.
"To není fér, máš více síly!" bránila se chabě, z očí jí tekly slzy smíchu. James na tom byl podobně. nabral si plnou hrst sněhu a otočil se k ní. Jeho pohled se najednou změnil, veselost zmizela a vystřídal ji zájem a vážnost...
"Jamesi?" šeptla. Jeho oči ji, jako už tolikrát, okouzlily. Přála si teď jediné, to po čem toužila už dlouho... a to se splnilo. James přiblížil svou tvář k její a něžně ji políbil. Když se nebránila, polibek prohloubil. Ruce mu dala kolem krku. Oba si užívali ten přenádherný okamžik. Po chvíli se od sebe odtrhli.
"Tabb, promiň, já..."
"Spíš ty promiň," rozhostilo se ticho.
"Moc se mi to líbilo," přiznal se James roztržitě. Tabb se uculila.
"Mě taky," špitla.
"Myslíš, že ... že bys se mnou mohla jít zítra do Prasinek?" zeptal se.
"Myslím, že mohla," usmála se na něj. Nejistě ji líbnul na tvář.
"Asi bychom měli pokračovat," pronesl vesele a pomohl jí postavit se na nohy.
"Vypadáš jak sněhulák."
"Ty jsi na tom stejně, neboj!" potěšila ho. Navzájem se za chůze alespoň trochu oprášili. Nešli ani pět minut, když dorazili k místu, kde se ve vzduchu vznášel zářící pergamen. James ji chytil za ruku a společně doběhli až přímo k němu. Tabb vytáhla hůlku a kouzlem je podepsala. Zbývalo jen najít přenášedlo.
"Možná bude v okolí," zkusil James. Tabb se pořádně rozhlédla. Pak ji něco napadlo.
"Jamesi, co když je to ten pergamen?" zeptala se a prohlédla si ho.
"Můžem to zkusit," přešel k ní.
"Společně na tři, jo?" přikývla. V moment, kdy řekl tři, se chytili pergamenu. Ucítili trhnutí a za okamžik už dopadli na tvrdou zem.
"Výborně, zvládli jste to velmi rychle," podal jim pomocnou ruku Brumbál. Když se rozhlédli, zjistili, že jsou zpět ve Velké síni.
"Ty bláho, ty seš fakt chytrá hlavička!" pochválil ji James. Chytil ji kolem pasu a odvedl k lavici, společně se posadili.
"Dík za pochvalu," opřela se lokty o stůl a rozhlédla se po Síni.
"V kolik dáme zítra sraz?"
"Po snídani?" navrhla.
"Fajn, budu se těšit," mrkl na ni a cvrnknul jí do nosu. O dvě hodiny později dorazila i poslední dvojice.
"Myslím, že už je dost pozdě a vy se určitě těšíte do Prasinek, běžte se vyspat! Dobrou noc," popřál jim Brumbál. Všichni se vydali na kolej.
"Tak dobrou a ahoj zítra," rozloučila se a připojila se k holkám. Ty už skoro spaly ve stoje.
"Já jsem total mrtvá!" zívla Mandy.
"Pst, Tabby!" ozval se z jedné chodby šepot.
"Hned vás doženu," řekla holkám, které ji stejně nevnímaly a nakoukla do temné chodby. Někdo si ji k sobě prudce přitáhl a jemně ji políbil.
"Neodolal jsem," vysvětlil s jiskřičkami v očích James. Usmála se.
"To je dobře," dala mu ruce kolem krku.
"Přišel jsem ti popřát dobrou noc," ještě jednou ji políbil a pustil ji.
"Dobrou," šeptl a otočil se k odchodu. V Tabb hlodal červíček nejistoty.
"Jamesi? Ehm, ... myslíš to se mnou vážně?" zeptala se tichým, nejistým hlasem. Obrátil se a vrátil se zpět k ní. Pohlédl jí do očí.
"Pravdu?" kývla, začínala se bát toho, co přijde.
"Nikdy bych nevěřil, že se zakoukám do někoho jinýho, než do Lily. Bojoval jsem o ni od prvního ročníku ... Ale stalo se, zamiloval jsem se do vás, slečno Danielsová!" Tabb vyvalila oči, nevěřila vlastním uším.
"Takže ano, myslím to vážně!" pohladil ji po tváři.
"A ty? Jak jsi na tom ty?" zeptal se jí na oplátku.
"Já? Já to myslím vážně už asi dva, tři roky," usmála se a trošku se začervenala. Jeho tvář se rozzářila. Šťastně ji políbil.
"Zítra," naposledy si pohlédli do očí a každý se vydal do své koleje. Tabby měla co dělat, aby nevýskala radostí. Tak dobře jako tuto noc se už dlouho nevyspala.
"Tý jo, holky. Jsem si ani neuvědomila, že únorové Prasinky připadají na Valentýna!" hrabala se ven z postele Michelle.
"Fakt?" ozvala se Tracy, která zrovna vyšla z koupelny.
"Jo a my jsme na ocet, aspoň si to užijem zase spolu, co?" zahalasila Mandy. tabby se uculila.
"Já s vámi nejdu," oznámila jim poťouchle.
"Cože? Jakto?! A to jako nejdeš vůbec nebo máš jinčí společnost?" mrkla na ni.
"Jo, mám."
"A kdo je ten šťastnej?" Tabby se rozhlédla, Mandy ji předběhla.
"Nekecej, že jdeš s Jamesem?!" vypískla.
"Jdu!" zajásala. Holky k ní hned přiběhly a začly ji objímat.
"Konečně! Tak si to užij."
"No, vidíš... já letím," popadla plášť a vyběhla směrem k Velké síni. Moc studentů tam ještě nebylo. Sedla si ke stolu a začala si mazat toust džemem. Natahovala se zrovna pro konvičku s mlékem, když jí někdo zakryl oči.
"Hádej kdo?" ozval se jí šepot u ucha.
"Luciusi, má tajná lásko!" odpověděla pobaveně Tabby. Ruce ji pustily.
"Ale jako teď jsem se urazil!" usedl vedle ní James a zatvářil se nepřístupně. Vlepila mu pusu na tvář. Vesele se na ni otočil.
"Ahoj," pozdravila opožděně.
"Čau," letmo ji políbil. "Půjdem? Nebo si ještě nedojedla?" Tabb si jednu topinku zabalila na cestu.
"Můžem!" pomohl jí do pláště. Ruku v ruce se vydali směrem k zasněženým Prasinkám.
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 tabby tabby | Web | 27. listopadu 2007 v 20:04 | Reagovat

Eh nadherna kapitolka Holky jste sikovne zeru vas jen tak nenapinej Enny s tim vlozenim nebo te uskrtím pres pocitac poslu na tebe krakena :0)

2 Kaitlin Kaitlin | Web | 27. listopadu 2007 v 20:06 | Reagovat

super kapitolka..zas a znova se mooc povedla

3 Niki Niki | 27. listopadu 2007 v 21:34 | Reagovat

Bomba! Opravdu! Moc hezký. Už se nemůžu dočkat na další!:)))

4 Jenny Jenny | Web | 28. listopadu 2007 v 14:44 | Reagovat

Skvělýý!!=D Moc se mi to líbilo...konečně se jednou Jamesík zaláskoval do někoho jinýho=) super

5 Jenny Jenny | Web | 28. listopadu 2007 v 14:45 | Reagovat

Skvělý!!!=D Moc se mi to líbilo...konečně se jednou James zamiloval do někoho jinýho=D Super

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 


© 10/2007-2018 (prostě už je holt starouš :D)
Obsah tohoto blogu je zakázáno kopírovat bez předešlého uvědomění majitelky! A nejspíše ani po něm.