15. prosince 2007 v 21:21 | Enny
|
Hádejte co se mi podařilo dát do kupy? Ano, nešálí vás zrak! Máte tu druhou kapitolku k povídce Kdo z koho? Další kapča je na Tabby.
A tuhle kapču věnuju .... věnuju.... všem co komentí pravidelně - oni ví. :o) A ještě celý ŠP!!
"Dyť není co! Trénovaly jsme!" vzdychla Ellis. Jenny jen protočila oči, do blondýnky zapíchla vražedný pohled, pak se mile usmála na Hermionu.
"Víš, na naší předchozí škole ... dá se říct, že jsme byly sprotovně založený. Teda, nevim, jak tohle dřevo," sjela Ellis pohledem. "Ale já jo. Věnovala jsem se hodně bojovýmu umění, například kung-fu, ju-jitsu nebo karate. A jelikož mi to šlo ... hlavní trenér mi nabídl, že i přesto, že přecházím na jinou školu, můžu složit závěrečnou zkoušku. A nabídl to i tady ... Anellies. Sice nechápu proč...," poškrábala se přemýšlivě ve vlasech. "Ale budiž. Musíme proto trénovat a cvičit," zakončila svůj proslov a pobaveně pohlédla do očí Ellis. Skoro z nich létaly blesky.
"Ale proč trénujete ve spol...," začala další kázaní Hermiona, ale byla přerušena.
"To jako fakt?!" vyvalil oči Ron.
"Co fakt?"
"Ty umíš to, no, bojovat," dostal ze sebe.
"Jasně, že jo. Učím se to už od mala," usmála se na něj.
"Já taky," ozvala se nasupeně Ellis. Jenny zajiskřilo v očích.
"Jo, jenže u tebe to není poznat, zlato," odpálkovala ji opět Jenny. Ellis otevřela ústa a chtěla protestovat.
"A naučila bys mě něco? Prosím," ozval se opět Ron, za ním stojící Harry horlivě přikyvoval.
"Kliďánko jo, sem profík!"
"Ts," ozvalo se jí za zády.
"Ňákej problém, Anelli?" otočila se na ni. "Si ho vyřeš! O samotě a v klidu!"
"Neboj se,"
"Koho? Neříkej, že tebe," uchechtla se Jenn.
"Mě? Ty se bojíš i sama sebe!" usadila ji posměšně.
"Sama sebe? A to zas myslíš jak?!" vyjela na ni Jenny.
"Jak? Neříkej, že nevíš? Mám na mysli to, jak vždycky ráno zaječíš při pohledu do zrcadla," odpálkovala hnědovlásku. Jenn zalapala po dechu.
"Tý...!" přerušil ji výbuch smíchu.
"Co je zas?!" pohlédla Jenn na původce.
"Posloucháte se někdy?" nechápavě na Harryho pohlédly.
"Poslouchat ji? To bych se zcvokla!" prskla Ellis a nenávistně si ji změřila.
"Nápodobně, káčo!" založila si ruce v bok Jennyss. To už koutky zacukaly i Hermioně.
"Vy jste fakt dvojka!" pronesla Hermi.
"Cože jsme?! My dvě? Nikdy!" rozčílila se Ell. Jenn už se radši nevyjadřovala.
"A co bude s tím tréninkem?" zajímal se Ron.
"Beru si Harryho!" vyjelo Elli z pusy.
"Fajn, Rone, seš můj!" sladce se na chlapce usmála. Tomu se do obličeje nahrnula červeň.
"Trénink započne o víkendu! V šest dáme sraz ve společence!" dala Ronovi instrukce. Tomu spadla čelist, v zápětí se ozval smích. Hermiona se držela za břicho a na udivený pohled Jenn odpověděla.
"Ron strašně nerad vstává! Chci vidět, jak ho o víkendu dostaneš z postele v šest ráno!" Jenn se v očích zablýsklo.
"To nech na mě. On Roník vstane, že?" poplácala ho po zádech.
"Já vás opustím, nějak se tu nedá dýchat," ucpala si nos Ellis a s pohledem upřeným na Jenn se vydala ke schodům.
"Jak jako nedá dýchat?" zarazila se Jenn. "Ts, mrcha!" doklaplo jí, co Ell myslela.
"Anellies! Seš mrtvá!" rozeběhla se ke schodům a zamířila do ložnice.Rozrazila dveře a vrhla se dovnitř. U prahu o něco zakopla a natáhla se jak dlouhá, tak široká. Z rohu pokoje se ozval vítězný smích.
"Můžem se vsadit, kdo bude dřív mrtvej!" šeptla pak tiše.
"To si vypiješ!" sykla Jenn a pomalu se drápala na nohy. Už, už chtěla vyrazit na svou sokyni, včas se však zarazila. Ellis měla kolem své části pokoje udělaný ochranný štít. Jenn se ušklíbla.
"Strach je strašná věc ...," povzdechla si ironickým hlasem pobaveně. Práskla sebou do postele, pak ale taky pozvedla hůlku a vykouzlila si silné ochranné pole. Přeci jen preferovala klidný spánek.
------------
"Marcy! Co to má znamenat?!" ozval se ráno pokojem jekot. Hnědovláska se trhnutím probudila.
"Co zas je? Máš nějaký halušky nebo co?!" křikla směrem ke koupelně, kde se zrovna nacházela Ellis. Ta se vyřítila z koupelny, oděna pouze do omotaného ručníku. V ruce držela tubu se šampónem a blížila se k posteli. V návalu vzteku zapomněla na štít a v plné rychlosti do něj narazila.
"Do prdele! Kterej kretén to sem dal?!" vyjekla a skončila na zemi.
"Komu říkáš kretén?! Nevím, kdo si s tím začal! Nemít ten štít, tak se beztak v klidu nevyspím!"
"A co mám říkat já, do prdele?! Šlohlas mi šampón, ty nádhero jedna!"
"Já že sem ti...? Ne! Ještě by mi vypadaly všechny vlasy! Tvých věcí bych se ani nedotkla!" prskla na ni přes bezpečnou bariéru. Ellisiin pohled by mohl vraždit.
"Fajn! Chceš válku, máš ji mít!"
"Mám ji mít?! My už ve válce jsme, zlatíčko!" odpálila jí zpátky Jenn.
"Komu říkáš zlatíčko?! Strč si to oslovení někam!"
"S radostí! Tak se otoč, ať můžu dobře zamířit!"
"Ts, Marcy, koleduješ si!"
"Já? Spíš ty! A už hodně dlouho, divim se, že tě ten tvůj šéf ještě trpí!"
"Já jsem nejlepší!"
"Jo? A v čem? Nějaká novinka, ne? Sis teď vymyslela!" vysmála se jí Jenn do očí.
"Cos to ...," vyjela Ellis.
"Eh, promiň, omyl, blondýnky přece nemyslí," bavila se dál Jenn. Ellis už nabrala rudou barvu, vztek v sobě doslova dusila.
"Drž už klapačku, Marcy!" procedila mezi zuby.
"Neříkej mi Marcy!" odvětila jí Jenn stejným tónem. V hádce by asi pokračovaly do aleluja, kdyby do ložnice nevtrhla Hermiona s mírně nakvašeným výrazem.
"Co zase děláte?!"
"My? Dáváme si najevo svou vzájemnou přízeň!" prskla Ellis a naposledy si Jenn změřila pohledem plným zloby.
Upa supa kapitola!! Dík za to, že si mi ji poslala na icq, sem se válela smíchy!!! Fakt se maj rády, holky!!!=D=D Prostě uuchvatná a skvělá kapitola! Moc se těším na dalšíí!