2. prosince 2007 v 21:49 | Enervate
|
Jóóó lidičky!!! Po namáhavém víkendu, kterej byl plnej výbuchů smíchu, jsem konečně sesmolila další kapitolku!!!! Jenny, další je na tobě! A já se na ni mooooooooooooc těším.(Jen doufám, že mě za ten konec nepřizdíš) :o)))
Taktéž se vám omlouvám, že ještě nemám kapču k DS, ale přibude asi zítra nebo v úterý, jelikož máme volnoooooooooooo!!!! :o))) Jupíííí. :o)))
Tuhle kapitolku věnuji Šílený pětici - a Mel kujííí za spřátelení. :o))))
"Jamesi?" šťouchl jsem do kamaráda.
"Hm?" dostalo se mi znuděné odpovědi. Tak tohle snadný nebude, budeš se muset hódně snažit, proběhlo mi hlavou při pohledu na Jamesův, o nic se nezajímající výraz.
"Víš, jak jsme se při cestě do hradu bavili o Li... o Evansové? Dostal jsem skvělej nápad!" James se po vyslovení jména jeho milované napřímil a věnoval mi, konečně, svou pozornost.
"Ehm, jak jsem ti radil, abys udělal něco, co by ji přivedlo k žárlivosti ...," pokračoval jsem nejistě, nevěděl jsem, jak na to bude reagovat.
"Už s tím zase začínáš? No, tak co tě napadlo?" zeptal se nakonec.
"Půjdeš místo mě na rande s Katrin. Jsou s Lily kámošky, takže si všechno řeknou. A to je výhoda," začal jsem mu překotně vysvětlovat svůj plán.
"Výhoda? Ty v tomhle vidíš výhodu?!" zeptal se mne nechápavě.
"No jasně! Jen chvíli přemejšlej! Budeš se snažit, aby to rande bylo skvělý, úžasný, nezapomenutelný a já nevim, co ještě. A Katrin to pak svěří Lily. Povypráví jí, jak seš skvělej, že se s tebou dobře randí, že si to užila a podobně. Chápeš?" čekal jsem na odpověď. James nasadil soustředěný výraz.
"Ještě si to rozmyslím," řekl po chvíli. Aspoň nějakej pokrok. Minimálně o tom uvažuje. Zatím si můžeš gratulovat, Blacku.
"Hele, jak si vlastně vůbec dopadl u Kopýtkové?" zaskočil mě svou otázkou James. Fajn, Siriusi, snaž se tvářit normálně a věrohodně!
"Dopadlo to tak, jak se dalo čekat. Nepovolila to, rašple jedna stará!" rozohnil jsem se. James viditelně posmutněl.
"Je mi to fakt líto, Jamesi," poplácal jsem ho po rameni. "Ber to ale pozitivně, seš ve dvojici s Kat. A to bude další součást našeho plánu!" snažil jsem se ho nějak zapojit do vymýšlení plánu, jak sbalit Lily. Do mého plánu, jak sbalit Lily. Sakra, Blacku, co to plácáš?! Kdybych byl o samotě, porádně bych si vrazil. Lily je Jamesova!
"A to řekl kdo?" ozvalo se mé druhé já.
"Jak jako kdo? Prostě je to hotová věc!"
"Čeho se bojíš?"
"Já že se bojím? Já jen nechci ztratit nejlepšího kámoše. A už vůbec ne kvůli tomu, že mu přeberu holku!"
"Ale ona není jeho holka! Není ničí, zatím. Může bejt tvoje! Uvažuj přece...."
"Ne! A už sem řek, nech mě na pokoji!"
"Siriusi? Si v pohodě? Máš takovej nepřítomnej a nakvašenej výraz," dolehl ke mně Jamesův hlas. Rychle jsem se raději vzpamatoval.
"Jo, jasně. Jen jsem uvažoval nad ... No, to je jedno. Bereš teda? Ten plán?"
"Fajn, ale jestli něco nevyjde!" pohlédl mi upřeně do očí.
"Jo, já vim. Tak si můžu jít kopat jámu," pokusil jsem se o veselý tón. Jestli totiž něco nevyjde, tak si budu moct jít vykopat hodně velkou jámu.
"A taky hodně hlubokou," dotíralo opět moje svědomí.
"Jak jako hodně hlubokou? Ty se mě chceš zbavit nebo co?" už jsem se namíchnul. Samozřejmě už žádná odpověď nepřišla.
"Tak půjdem na snídani, ne?"
"A kde je Remus?"
"Ten už šel asi před čtvrt hodinou," mávl jsem rukou a zvedl Jamese z křesla.
"Hejbni kostrou, třeba ještě stihneš Evansovou!" snažil jsem se ho povzbudit, sám jsem ale přidal do kroku. Nevím, co se to se mnou děje, ale než jsem vstoupil do Velké síně, modlil jsem se, aby tam Lil byla. Jaké bylo moje zklamání, když u stolu sedělo jen pár prváků a Remus s Peterem.
"No hurá, kde ste se tak flákali?" přejel nás pohledem Remus. Peter si snad ani nevšiml, že jsme dorazili. Cpal do sebe ovesnou kaši, lžíci za lžící, bez přestání. Kdyby na tom alespoň neměl takovou vrstvu sirupu... Otřepal jsem se. Přisunul jsem si k sobě pár křupavejch toustíků a byl spokojenej.
"Já razím na Runy, zatím se mějte. Uvidíme se na Tvorech," rozloučil se po chvíli Remus a opustil Síň.
"Sákryš, dneska mám první hodinu s Lily."
"To sis uvědomil brzo, kamaráde."
"Co mi do toho furt meleš?!" ohradil jsem se sám na sebe, přesněji na své druhé "já".
"Mám na to snad právo, ne?!"
"O tom by se dalo polemizovat," zapřemýšlel jsem.
"Ts, si mě urazil!"
"Nekecej nesmysly!"
"Já ti chtěl poradit..."
"Hm, a co jako? Sem tak na ty rady zvědavej," odfrkl sem si.
"Bejt tebou, zašel bych do knihovny a nastudoval něco o fénixovi ... víš co, abys před Evansovou nevypadal jako úplnej trotl a idiot," ozvalo se nevinně v mé hlavě.
"Tak s tímhle di do prdele! Si mě někdy viděl v knihovně? By si Pincovka myslela, že mi něco spadlo na kebuli, a nejen ona!"
"No, Bóže, by ses jednou objevil mezi regálama. Aspoň by sis u Lil šplhl, třeba..."
"Co máš s tou Evansovou porád? Ti říkám, že je Jamesova!"
"Ale chtěl bys, aby byla tvoje!"
"Co to sem pleteš? A nelži pořád!"
"Já? Já že lžu? Já, počestnej..."
"Hele, Siriusi, proč pořád zíráš na Srabuse? Jako kdybys ho chtěl svlíknout pohledem," přerušil mou duchaplnou konverzaci James a pobaveně se uculil.
"Já? Ehm...omg, cože?!" vyprskl sem dýňovou šťávu, které jsem si nepřítomně lokl. James se rozesmál ještě více. Já se taky neudržel, když jsem spatřil nechápavý výraz Petera, na kterém ona šťáva skončila.
"Tak co podniknem?" ozval se po chvíli Potter, když se uklidnil. "Máme dvě hodiny volno."
"Já si musím něco zařídit, jdi do společenky. Já tam za tebou přídu," vypadlo ze mě.
"Sakra, že já dám vždycky na jeho radu!"
"Hááh, já to věděl, že vyhraju!" ozvalo se hned moje druhé "já".
"Nechtěj mě naštvat! Nebo..."
"Nebo co? Ublížíš mi? A jak?"
"Se neboj, něco bych vymyslel. Fajn vyhráls, du do knihovny, ale ne kvůli tomu, abych si u ní šplhl."
"Jasně! My ti věříme!"
"Ticho!" protočil jsem oči a vydal se do místnosti, kterou jsem navštívil jen párkrát za život - do knihovny. Tam jsem popadl první knihu, ve který bylo něco o fénixích a raději si nevšímal nechápavých pohledů ostatních. Na chodbě jsem ji náhodně otevřel.
"Živí se výhradně bylinkami. Jéžiši, kdo by se chtěl živit bylinama?"
"Ptáci, Siriusku, ptáci!"
Ahoj...tady nejde o reklamu protože to neposílám úplně každému ale jen blogům kteří sou fakt super (a to přísahám)...a ten tvůj je jeden znich...nominuj ho na blog měsíce Prosinec...máš velkou šanci...jestli si říkáš že to zkusíš tak pojd na http://sadeing.blog.cz/0711/prihlaska-pro-prosinec-07 a už jen čekej až to začne...ale jestli to bereš jako reklamu tak promin ;))