close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více

Po zrušení blogu mě můžete nalézt zde: anden.mysteria.cz

Mějte trpělivost, bude trvat, než to tam s holkama zase zprovozníme/zaktualizujeme. :)

Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!

5.kapitola: Bude mi ctí

25. prosince 2007 v 14:56 | Enny |  Děkuji, bylo to krásné ...
Po delší době vám vkládám DBK! Dostala jsem se u tety na net, jupíííííííí, ou júúúúúúú. :o))) Nwm, co na ni řeknete, je trochu kratší, zas a opět. Taky už mám rozpracované NO ... Chcete ho? ;o)) Užili jste si Štědrej den?
Enn
P.S. : Tuhle kapču věnuju ségře - za tu krásnou SMS. :o) A pak Tabb a Mel - holčiny děkuju za kráááásný dárečky a skvěle strávený odpoledne. :o) Pyloví machři na něěěěě ... ou jéé. :o))))

"Remusi, asi bych ti měla něco říct," špitla Sam. Remus seděl opřený o strom a ona byla schoulená v jeho náručí.
"Copak?" políbil jí do vlasů. Pohlédla mu do očí. Vyzařovala z nich radost a spokojensot. Usmál se na ni. Odvaha k tomu, aby mu prozradila, co skrývá, ji pomalu opouštěla.
"Ale nic, to počká," pokusila se o bezstarostný úsměv. Její svědomí však křičelo: Nepočká to! Měl by to vědět, když si ses rozhodla mít ho po svém boku!
"Fajn. Nevrátíme se do hradu? Večeře sice bude až za hodinu, ale bude tam tepleji," navrhl Remus. Přikývla a s jeho pomocí se postavila. Ruku v ruce se vydali na kolej.
"Hned příjdu, na něco sem si vzpomněla, promiň. Musím si to zařídit," zarazila se Sam před obrazem. Remus neprotestoval a nechal ji odejít. Rychlým krokem se vydala k ředitelově pracovně. Chrliči řekla heslo, které vytáhla z Lily a pomalu vystoupala po schodech. Pak tiše zaklepala.
"Profesore Brumbále, dobrý den," pozdravila vousatého muže za stolem. Jemně jí kývl na pozdrav.
"Co vás za mnou přivádí, slečno?" zeptal se přívětivým hlasem.
"Chtěla jsem vás poprosit o pomoc, pane řediteli. Já...Potřebovala bych mluvit s rodiči. Šlo by to zařídit?"
"Jistě, ještě dnes jim pošlu sovu. Bude to stačit na začátek listopadu?"
"Myslím, že ano. Moc vám děkuji."
"Důvod vašeho přání mi nesdělíté, že?" v očích mu zajiskřilo.
"Nerada bych to říkala dvakrát, omlouvám se."
"Chápu, dám vám pak vědět," usmál se na ni.
"Děkuji. Zatím nashledanou." Rozloučila se s ním a opustila tu nádhernou kruhovou místnost. Opřela se o zavřené dveře a zhluboka se nadechla. Alespoň něco už mám za sebou. Při pomyšlení na rodiče jí však po těle přejel mráz.
Nevěděla, jak budou reagovat. Odpustí jí, že jim to neřekla hned? Nechají ji dostudovat? Nebo budou chtít …
"Ne! Nesmíš takhle uvažovat!" zatřepala hlavou a promnula si spánky. "Nejlepší bude vrátit se do společenky, určitě už tam budou i ostatní."
A opravdu byli. Když vešla otvorem, spatřila Siriuse, jak o něčem zaníceně debatuje s Jamesem. Vedle nich postávala skupinka třeťáků, kteří si sdělovali zážitky z první návštěvy kouzelnické vesničky. Přelétla očima celou místnost. Ty, co hledala, právě vesele sbíhaly ze schodů. Lily v ruce nesla malý balíček. Nezapomněly na mě! Prolétlo Sam hlavou a s úsmevem vyšla holkám naproti.
"Samy! Ahoj, jak ses tu měla?" objala ji rozjařená Lily.
"Fajn a vy asi taky, jak tak koukám," přivítala se i se Serenou a s Gaile. Ty jen horlivě přikývly.
"S tebou by to sice bylo ještě zábavnější, ale užily jsme si to."
"To věřím, měli jste krásné počasí. Jdeme na večeři?"
"Jasně!"
"Že se ptáš, tady Gaile už kručelo v žaludku," popíchla Serena kamarádku. Sam se od otvoru naposledy rozhlédla, Remuse nikde neviděla.
"A co jsi celý den dělala ty? Jo, tohle je pro tebe," podala jí Lil papírový sáček.
"Dík. Já, byla jsem se venku projít a no …," nevěděla, jak to holkám oznámit.
"No?"
"A setkala jsem se tam s Remusem," vypadlo z ní nakonec.
"Jo? A co?" rozzářily se Gaile oči.
"Co, co?" hrála nechápavou Sam. Gaile už se nadechovala k další otázce.
"Hele, Sam by nám určitě řekla, kdyby se stalo něco zásadního, nemýlím se?" otočila se na ni Lily.
"Jasně, že jo!"
"Takže se nic nestalo?" zeptala se trochu sklesle Gai.
"Asi … Asi jsme se dali dohromady," řekla jim popravdě. Lily se zastavila a vypískla.
"To jako fakt?!"
"Snad jo," usmála se na ni Samantha. Kamarádka jí šťastně objala.
"To je super!"
"Ale ještě to není jistý," špitla potom. To už dorazily do Velké síně. Moc studentů v ní ještě nebylo.
"Remus už je tady," sykla jí Serena do ucha a nenápadně ukázala asi doprostřed Nebelvírského stolu. Holky zamířily k němu, Sam je následovala.
"Ahoj, Remusi!" pozdravila hocha Lily.
"Ahoj, už jste zpátky?" vzhlédl od jakési knížky.
"Jo, bylo to senza. Myslím, že za chvíli dorazí i Black s Potterem," dořekla Lil s jistou nechutí v hlase. Sam už si chtěla sednout vedle Gai, ale ta ji postrčila dopředu, blíž k Remusovi. Lil se jen nevypočitatelně usmála a obsadila jí místo. Sam se na holky zakřenila a sedla si vedle Lupina. Gaile vtáhla Serenu a Lil do hovoru, dvojice si vůbec nevšímaly.
"Jak už jsi tu dlouho?" osmělila se nakonec Sam. Nevěděla, co má čekat. Odpoledne to vypadalo na něco víc, ale kdo ví…
"Přišel jsem asi deset minut před vámi. Kde jsi byla tak dlouho?" upřeně jí pohlédl do očí.
"Povím ti to později, neva?" pohlédla na něj nejistě. Konečně se na ni usmál a přikývl. Přitáhl si ji k sobě a políbil ji na tvář.
"Dobrou chuť," popřál překvapené Samanthě.
"Dobrou," vydechla vesele.
"On to se mnou opravdu myslí vážně!" opakovala si stále dokola šťastně. Když se otočila, zjistila, že kamarádky se na ní culí od ucha k uchu. Lily na ní mrkla a ukázala jí zvednutý palec.
"Takže to znamená, že…, že my dva to…," zrozpačitěla Sam.
"Že my dva co?" neulehčil jí to Remus.
"No, budeme spolu?" řekla tiše, aby ji slyšel jen on.
"Pokud jsi od odpoledne nezměnila názor … Tak jo," vřele se na ni usmál.
"Já? Ne!"
"Hm, tedy, slečno Georgisová, chcete se mnou oficiálně chodit?" začal Remus šaškovat.
"Bude mi ctí, pane Lupine!" oplatila mu to šeptem.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Kaitlin Kaitlin | Web | 25. prosince 2007 v 16:35 | Reagovat

krásná kapitola...opravdu se povedla..=D A taky kdy s nepovede, že?? =D

2 Jenny Jenny | Web | 25. prosince 2007 v 17:57 | Reagovat

áááááá to bylo uužasný!!! Fakt se ti to moc povedlo, jsem se u toho celou dobu culila jak malomocná!!=D Super nádherná kapitola...já chci další!! A NO taky=) P.S: Moc dík za věnování=)

3 Areneis Areneis | E-mail | Web | 25. prosince 2007 v 18:44 | Reagovat

nádherná kapitola Ennynko :-) Moc se ti povedla.

4 Kačenka Kačenka | E-mail | 25. prosince 2007 v 20:46 | Reagovat

skvělá kapitolka!

5 wisty wisty | E-mail | Web | 25. prosince 2007 v 21:08 | Reagovat

ááá, jako obvvykle moc hezký!! nechtěla by ses spřátelit? :)

6 Melissa Melissa | Web | 26. prosince 2007 v 0:22 | Reagovat

Týý vado to bylo nádherný. já nemám už zase slov.. tohle mi nedělej enn je ti to jasný? tohle se nedělá, protože já jsem naprosto mimo... a to jsem dneska neměla ani trochu strouhanky. a víš kdo za to může??? hádej?? ty a tahle povídka. to bylo tak kouzelný.. chcete se mnou oficiálně chodit?... jsem si normálně předsatvila, že sedím s nima v síni a sleduju tuhle scénu. je pravda, že bych měla spíš oči pro jídlo, protože jsem jaksik zaspala oběd, ale tuhle scénu bych si nenechala ujít.

enn vážně i když to bylo krátký jak jsi sama psala, teda mě se to krátký nezdálo ale co... tak to bylo vážně uchvacující. a ještě, když jsem u toho měla puštěnou jednu takovou slaďárnu.. od bubla everythink tak jsem byla zcela paffff.

a na tom uvodu Pyloví machři...... hej já měla výtlem jsem si vzpomněla na ten film ty vado to byla chlama, bylo škoda, že si musela odejít dřív.

SUPER POVÍDKA

7 tabby tabby | Web | 26. prosince 2007 v 12:35 | Reagovat

Ahuj Ennynko je to nadherna kapitolka a je vydet zhe do toho davas svoje srdicko .....Jasne pylovy machri ou jeeeeee a taky:

Bz bzzbzzzbzz bz bz bzzzzz bzzzzzzzzzzzzzz bzzzz

ou júúúúúúúúúúúú

8 Anduel Anduel | 26. prosince 2007 v 22:34 | Reagovat

Enn, to bylo naprosto dokonalý! nevím, jak vyjádřit, jak jsem totálně mimo a unešená! prostě super a moc a moc se ti to povedlo!!! jé se tetelim doteď! prostě super!!!

9 C.ind.ere.lla C.ind.ere.lla | Web | 26. prosince 2007 v 23:00 | Reagovat

nádhera, škoda, že je ta kapitola tak krátká, tak se sanž, ať je další aspoň brzo

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 


© 10/2007-2018 (prostě už je holt starouš :D)
Obsah tohoto blogu je zakázáno kopírovat bez předešlého uvědomění majitelky! A nejspíše ani po něm.