14. prosince 2007 v 21:40 | Jenny
|
Ou júúúúú, Jennýsek je tu s další kapitolkou, která je upa skvělá a úžasná. Nezapomeňte ji OKOMENTIT, když si ji přečtete!!! Akorát nevim, co udělám s tím koncem. :o))
Lily se na chvíli zamyslela a pak se jí v zelených očích ďábelsky zablýskalo. Auuu, to nebude nic dobrýho! pomyslel jsem si, když na mě s na oko milým úsměvem na tváři pohlédla:
"Ne, vyberu ti ji sama." Zamračil jsem se a založil jsem ruce. Sakra, můj báječnej plán je v háji, slušně řečeno!
"To neplatí...co když to bude nějaká oš...nějaká míň hezká holka." namítl jsem. Rudovláska se zašklebila a já jsem měl chuť si jednu vrazit. Vždyť jí tady právě dokazuju, že to, co o mě tvrdí, je pravda!
"No...aspoň je vidět, o co hlavně ti de..." prohodila ironicky rudovláska a dodala: "Můžeš vycouvat." potměšile si mě změřila. To víš že jo, ukázal bych se jako srab první třídy. Holka to měla dobře vymyšlený, měla mě v hrsti.
"Ani náhodou." vyhrkl jsem. Lily se se usmála a dřív, než vyběhla po schodech nahoru křikla:
"Ok, beru tě za slovo Blacku, tak zítra!" Zhroutil jsem se do křesla a praštil jsem pěstí do stolu. Do čeho jsem se to zas já blbec navezl...
Ráno jsem se na všechny šklebil jako čert. Petra jsem sjel za to, jak zívá, ale to jsem byl v právu, nebylo zrovna příjemný vidět mu hnedka po ránu až do chřtánu, Jamesovi jsem přibouchl ruku do skříně,protože jsem si nevšiml, že si z ní něco bere a ještě jsem po něm vyjel, proč tam tu hnátu strká. Byl jsem totálně bez nálady, k tomu nevyspalej, v noci jsem zíral do stropu a rozšiřoval jsem si slovní zásobu o nadávky na mou osobu.
"Stalo se ti něco, Siriusi?" zeptal se mě Rem, když jsem vztekle hodil botou proti skříni, protože se mi zašmodrchaly tkaničky a za nic na světě jsem je nemohl rozmotat. Něco jsem zavrčel a rychle vypadl ze dveří, neměl jsem chuť mu vysvětlovat zrovna před Jamesem, že mě mi drží smyčku kolem krku jeho milá. Vpadl jsem do Velký síně a rozvalil se u stolu a zakousl se do ...vlastně ani nevim do čeho, jo myslim, že to chutnalo jako chleba, takže do chleba. Ztuhla mi čelist, když jsem zaregistroval osobu, sedící naproti mě. Lily se na mě mile usmívala a já jsem se ušklíbl. Moje noční můra a toužebný sen v jednom se právě zhmotnila.
"Čauky Blacku, tak jak ses vyspinkal?" provokovala a já jsem si uvědomil, že to není jen ta milá a svědomitá Lily Evansová, ale taky krapet škodolibá mrcha. No...možná, že mi tahle druhá část osobnosti až tak nevadila...
"No nazdar, Evansová, lepší to být nemohlo." mlžil jsem a nasadil jsem tu nejpřesvědčivější tvář, jakou jsem měl na skladě. Lily mi na to zřejmě skočila a trochu zvadla. Takže jsem se do útoku dal já.
"Copak, nejseš ráda, že jsem se dobře vyspal?" nadhodil jsem a rudovláska se jen ušklíbla. Ze svý výhry jsem se radoval jen krátce, protože Lily posbírala svoje saky paky a sladkým hláskem pronesla:
"Samo, že sem, aspoň se neskácíš, až ti oznámím, se kterou holkou strávíš zbytek tohodle roku." Pak mi zamávala a zmizela. Grrr. Rozhlídl jsem se po síni, moc lidí tu nebylo, náhle mě upoutali dvě osoby, které vešli do dveří. Já snad špatně vidím! James právě dával přednost Katrin, která se na něj nábožně usmívala, on se na ni culil taky, pak něco řekl, zřejmě vtip roku, protože Kat se smíchy málem složila na podlahu. V družným rozhovoru došli až ke mně a lapli si. Teda, fakt jsem nečekal, že moje odvykací kůra, kterou jsem Jamesovi naordinoval, bude mít takovej úspěch. Musel jsem na ty dva koukat jak tele na nový vrata, protože se ozval James:
"Co je, Tichošlápku?" Jen jsem se na něj spokojeně usmál a odvětil jsem:
"Nic nic." V duchu jsem se tetelil, jak mi můj super plán vyšel. Mezi Jamesem a Katrin to vypadalo fakt nadějně, Kat se Jamesovi očividně líbila, i když byla jinej typ než Lily. Pak se mi náhle v mozku zatemněném radostí rozsvítilo. To je sice hezký, že je naděje , že se James vykašle na Evansovou, ale pro mě to nic nenamená. Já se budu do konce roku tahat s nějakou obludkou, abych splnil sázku. Ach jo.
Už zdálky se na mě křenila. Přísahám, že kdyby nebyla tak božská, tak ji...No, upřímně, nikdy bych ji nedokázal ublížit, protože to byla prostě Lily.
"Nazdárek, Blacku, cože tak sklesle?" popichovala mě, jakmile jsem k ní došel. Nevim, už jsem měl asi vidiny, ale přišlo mi, že se i ve Fénixově žlutých očích uličnicky třpytí.
"Kde vidíš sklesle, Evansová?" odpálil jsem a pohladil jsem Fénixe. Lily jen pokrčila rameny, vědoucně se usmívala a mlčela. Ona normálně čekala na to, až se jí zeptám, koho mi vybrala! Nehodlal jsem ustoupit, mlčel jsem taky a dělal, jakože nic. Po vzoru Lily jsem si zapisoval poznámky, když jí náhle uniklo uchechtnutí. To mě nadzvedlo.
"Copak, Evansová, je tu snad něco k smíchu?" Lily zvedla hlavu a nevinně na mě pohlédla:
"Nic, co by?" znovu se zadívala do knihy a koutky jí cukali. Rozhodl jsem se to brát s klidem, jenže něco takovýho se líp říká než koná. Byl jsem strašně zvědavej, koho mi vybrala a div jsem si v duchu neuhryzal nehty. Jenže jsem nechtěl bejt ten poraženej, takže jsem mlčel. Vytáčelo mě, s jakým klidem škrábala Lily perem po pergamenu. Minuty plynuly, slunce se schovalo za obzor, krajinu kolem nás zahalila růžo-zlatá záře. Už jsem to prostě nevydržel:
"Tak koho si mi vybrala?" Lily ke mně roztržitě zvedla oči:
"Co jsi říkal?" Zhluboka jsem se nadechl.
"Ptám se, koho jsi mi vybrala?" zopakoval jsem a pokusil jsem se skrýt netrpělivost. Lily na mě chvíli koukala, usmála se a zase sklopila hlavu.
"Tak už mě netraaap!! Koho?" díval jsem se na ni psíma očima. Zabralo to. Rudovláska se usmála a řekla prostě jenom:
"Mě." Tohle jediný slovo způsobilo, že jsem na na ni zůstal zírat, div mi oči nevypadli z důlků.
"Cože?" dostal jsem ze sebe jenom. Byl jsem úplně konsternovanej, zřejmě jsem jí svou reakcí dost pobavil. Povytáhla obočí:
"Copak Blacku? Nějakej problém? Nechceš radši couvnout?" Chvíli jsme se měřili pohledy a mě to najednou doklaplo. Evansová chtěla, abych z tý sázky vycouval, proto mi vybrala sebe. Chudák nevěděla, že mi tím nahrála přímo do noty. Máš smůlu holka. Zajiskřilo mi v očích a odvětil jsem:
"Dobře, beru." Teď na mě pro změnu valila oči Lily.
"Cože??" vyjekla a nevěřícně na mě zírala. Škodolibě jsem se pousmál:
"Jo, budu s tebou chodit po zbytek roku." slíbil jsem jí. Nejřív zbledla, potom zrudla a když její obličej nabíral fialovou barvu zaječela na mě:
"Ani omylem!" vztekle odhodila pramen zářivě rudých vlasů, které se jí připletly do tváře, nasupeně se otočila a chtěla odkráčet. Chytl jsem ji za paži a přitáhl k sobě.
"Ale, ale...ty chceš zdrhnout? Tebe to napadlo, ne mě, takže teď to musíš dodržet, abych já mohl zkusit vydržet rok chodit s jednou holkou." vysvětloval jsem jí jako malému děcku. Lily ve tváři úplně zrudla, jako tenkrát ve vlaku a snažila se vykroutit z mýho sevření. Po chvíli marného snažení, kdy jsem ji pozoroval s lehce znuděným výrazem, toho nechala.
"Já....já.."
"Ty si nepočítala s tím, že budu souhlasit, co?"hlas mi zklouzl do šepotu. Stálo mě hrozný přemáhání, nepolíbit ji. Svíral jsem její štíhlé tělo v náručí, cítil jsem jasmínovou vůni jejích vlasů. Lily do mě začala tlouct pěstičkami a při tom vyřvávala:
"Sundej ze mě ty pracky, Blacku!" Uchechtl jsem se:
"Ale no tak, Lil, chodíš se mnou, tak si zvykej." těšil jsem ji.
"Blacku...co kdyby jsme to odpískali a zapomněli na to." zkoušela to. Pousmál jsem se, byla fakt sladká, jak se z toho snažila vycouvat.
"Hmmm..." dělal jsem, jakože to zvažuju. Lily se na mě podívala, v očích se jí zračila naděje. Bylo mi líto, že ji musim zklamat.
"Ne." zakroutil jsem hlavou. Rudovláska sevřela rty a začala sebou ještě víc házet.
"Ty...ty...násilníku! Ihned mě pusť! Nebo uvidíš." vyhrožovala mi, chytnul jsem ji ještě pevněji a přitáhl si ji blíž. Měl jsem ji na dosah, už jsem prostě nemohl odolat. Políbil jsem ji, ona pevně stiskla ústa a pokoušela se dostat z mého obětí. Jemně jsem laskal její rty a pokoušel jsem se dostat dovnitř. Chvíli vzdorovala, ale potom ústa pootevřela a já jsem vklouzl dovnitř. Po těle mě polila horkost, byl to nádherný pocit, něco takovýho jsem ještě nikdy nezažil. Jo, líbal jsem se spoustou holek...ale nikdy to nebylo tak...ani jsem nevěděl, jak to mám popsat... Ztuhla mi v náručí, chvíli jsem bojoval s jejím jazykem, pak se vzdala a po chvíli se ke mně dokonce přidala. V hlavě se mi zatemnilo, byl jsem schopnej vnímat jen její chuť a vůni, přitiskl jsem si ji k sobě ještě pevněji , zajel jsem jí rukou pod košili a užíval jsem si hebkost její pokožky. Lily sebrala všechnu svoji sílu a vymanila se mi. Přerýravě oddechovala, rty měla naběhlé, z výrazu jejích očí jsem nemohl nic vyčíst. Chvíli jsme na sebe takhle zírali, ve mě vybuchovala hromada emocí, už jsem si byl jistý, že tuhle holku miluju. Nic neříkala, dostal jsem strach. Pak chraptivě promluvila:
"Upletla jsem si na sebe bič...budu muset splnit to, co jsem si zavařila...pozítří v šest u jezera." vysypala ze sebe a pak utekla,sluneční paprsky se jí odrazily ve vlasech. Ještě chvíli jsem stál jak opařenej na místě a pak jsem se začal dementně culit. Já! Já...já chodím s Lily!!!!!!! Šťastně jsem zavýskl a vyskočil jsem asi dva metry vysoko. Celou cestu zpět do hradu jsem si vesele pískal. Náhle jsem do někoho vrazil a málem jsem dostal infarkt.
"Jamesi..." Pohled na Dvanácteráka mi pokazil štěstí, které ve mě dosud vibrovalo. Nechtěl jsem ani za nic svému nejlepšímu kamarádovi ublížit, jenže bylo pozdě. Zvolil jsem lásku a v hlavě mi vyvstala neodbytná otázka. Jak sakra všechno provedu, aby se to James nedozvěděl??
Našiel som super web - www.TopHry.net - dá sa tam zahrať kopu online hier úplne zadarmo a hry idú aj stiahnuť! Všetkým odporúčam!