close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více

Po zrušení blogu mě můžete nalézt zde: anden.mysteria.cz

Mějte trpělivost, bude trvat, než to tam s holkama zase zprovozníme/zaktualizujeme. :)

Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!

8.kapitola: Nejsem tak špatnej

26. prosince 2007 v 22:31 | Enny |  Necháme to osudu - kapitolovka by me and Jenny
Júúúúúúúúúújki, máte tu další kapitolku k NO! Jenn si ji málem doslova a do písmene vydupala. :o)) Takže ji věnuju jí a taky Mel a Tabb. :o)) Nwm no, třeba se vám bude líbit. :o) Nechte KOMENTY!!! Jenn, fakt promiň za ten konec. ;o))
Další kapitolka je na JENNY!!! :o) (to zvládneš! ;o)))

"Co je kámo? Seš v pohodě? Záříš jak měsíček na hnoji!" utahoval si ze mě James. Popravdě, nevím, kde to vzal, protože ve chvíli, kdy jsem se s ním srazil, jsem stoprocentně zářit přestal.
"Jasně, že jsem. Neměl bych bejt?" odbyl jsem ho trochu nevrle. To mu na náladě neubralo.
"Copak? Udělali jste si něco s Evansovou?" Uhods! Políbili jsme se! Chtělo se mi na něj vykřiknout.
"Ale ne, jen ten fénix, nechtěl žrát!" mávl jsem naoko ledabyle rukou.
"Náš hipogryf je naštěstí žravej, žere vždy, všude a všechno!"
"To mi připomíná Petera," podotkl jsem. James se uchechtl. Společně jsme došli až do Velké síně. Peter už samozřejmě seděl, před sebou talíř a na něm horu jídla. Při pohledu na něj…
"Promiň, Jamesi, ale nějak mě přešla chuť. Budu ve věži," rozloučil jsem se s ním prozatím a vydal se do společenky. Cestou jsem uvažoval nad dnešními událostmi. Pořád jsem musel myslet na ten polibek… Nikdy jsem nic podobného nezažil. S Lily to bylo prostě … Jedinečný.
"Heslo?" vyrušila mě z úvah Buclatá dáma. Leknutím jsem skoro nadskočil, neuvědomil jsem si, že jsem došel až k věži.
"Eh, Tajemství!" rozvzpomněl jsem se konečně. Obraz se odklopil a já konečně vstoupil do tepla společenky. Naštěstí byla prázdná, většina studentů asi byla na večeři. Plácnul sem sebou do pohovky u krby a nepřítomně zíral do plamenů.
Sedím u jezera, mé tělo laskají sluneční paprsky. Najednou na mě padne stín. Vzhlédnu a spatřím ji. Vypadá jako víla. Lehký vítr si pohrává s prameny jejích vlasů. Letní šaty jí těsně přiléhají ke štíhlému tělu. Pomalu vstanu, pořád si hledíme do očí. Utápím se v té božské zeleni ... Obtočím jí ruce kolem pasu a přitáhnu si ji k sobě. Naše rty splynou v nádherný, sladký polibek. Mé dlaně se rozeběhnou po jejím těle, hladím křivku jejích zad. Ona si hraje s mými vlasy. Polibek je stále vášnivější ...
"Blacku?!" strčí do mě najednou někdo, sen se rozplyne stejně rychle, jako přišel.
"Ehm, co je?" rozhlédnu se, zaostřím na postavu stojící přímo přede mnou. Je to nějaká druhačka. Pevně jí pohlédnu do očí, sklopí zrak a trochu zrudne.
"Tak co je?!" vyjedu na ni už trochu nevrle. Probudila mě z tak krásnýho snu. Holka sebou trhne a špitne.
"Já ... Vzdychals a házels sebou, my myslely, že ... Že se ti něco děje," pak rychle odběhne na druhou stranu společenky. S kamarádkami se shluknou a začnou drbat. Ty ženský snad nic jinýho neuměj! Povzdychl sem si a založil si ruce za hlavou. Jak sem sakra mohl usnout? A ještě ke všemu vzdychat na veřejnym místě! Sakra, Siriusi, vzpamatuj se!
"Co to se mnou děláš, Evansová?" šeptl sem si pro sebe. Rozhodl sem se, že na Jamese už nebudu čekat a vydal sem se do ložnice. Ale nemohl jsem usnout. Převaloval jsem se sem a tam a přemejšlel o všem možnym i nemožnym. Hlavně teda o tom, jak přežiju zítřejší celej den a pak dobu mezi schůzkou s Lily. Tušil jsem, že se ty dva školní dny nebudu na nic soustředit. Když už mě konečně brala dřímka, vrazil do pokoje James a za ním Remus. Něčemu se smáli a probudili by i mrtvýho.
"Kluci, berte ohledy na ty, kteří spěj!" vyjel jsem na ně ospale. Oba se zarazili.
"Děláš si srandu, Tichošlápku? Spát? Vždyť je sotva devět!" uchechtl se James.
"Sem unavenej, toť vše. Dobrou!" Otočil sem se k nim zády. Nakonec sem se přemohl, nahmatal hůlku a mávnutím sem zatáhl závěsy kolem lůžka. Po chvíli jsem upadl do bezesného spánku, naštěstí.
--------------------------
Ty dva dny uběhly rychlejc, než sem si myslel, že uběhnou. V Přeměňování se sice McGonagallka snažila prudit, ale vidina schůzky s Lil mě nechávala zcela chladným. Kdybyste tak viděli, jak sem byl natěšenej! Po obědě sem vlítnul do ložnice jak uragán a začal se přehrabovat ve skříni. Musel sem se přeci upravit. Siriusi uvažuj! Jestli tam přijdeš vykrášlenej, potvrdíš jí to, že se považuješ za největšího frajera na škole. A to nechceš! Nebo jo? Samo, že ne! Vzdal jsem svou snahu a oblík sem si oblíbenou košili a nějaký kalhoty. Asi půl hodiny před šestou sem vyšel ze společenky a pomalým krokem jsem si to namířil rovnou k jezeru. Nutno podotknout, že sem se stavil ještě ve Velký síni. To by byl pěknej trapas, kdyby mi před Lil začlo kručet v žaludku. Ušklíbl jsem se. Opustil jsem hrad. Zhluboka jsem se nadechl čerstvého vzduchu. Můj pohled ihned sklouzl k jezeru. Byla tam! Potichu jsem se k ní přiblížil.
"Ahoj," šeptnul jsem Lily za zády, s trhnutím se otočila.
"Proboha, Blacku! Nemůžeš dát vědět, že jdeš?" vyjela na mě nepříjemně.
"Ale klid, Lil. Tak co podniknem?" rozhlíd jsem se okolo. Nakonec jsem svůj pohled zakotvil na ní. Ty bláho! To je moje holka! Moje! křičel jsem uvnitř radostí při pohledu na ni.
"Nevím, já bych nejradši seděla ve věži a dělala něco, co by s tebou nemělo vůbec nic společnýho!"
"V tom případě jsi mi neměla vybrat sebe," rýpnul jsem si do ní.
"Má životní chyba," prskla Lil, aniž by na mě pohlédla.
"Tohle bolelo!" ohradil jsem se. "Já zas nejsem tak špatnej, jak si myslíš." Lily si jen odfrkla.
"A ať už si o mě myslíš cokoli, tento rok je náš! Klidně to ber jako sázku, ale se vším všudy! Já to beru jako svou životní výzvu a přísahám ti, že udělám vše pro to, abych ti dokázal, že nejsem jen ten bezcharakterní blbeček a Casanova, za kterého mě považuješ!" konečně upřela své oči na mě.
"Takže nejseš tak špatnej, jo? Hm … a co Potter?"
"Co s ním?" trochu mě vyvedla z míry, to se musí všude motat James?
"Pokud vím, pořád má o mě zájem. Myslím, že pokud by se dozvěděl od druhých, že jsi se mnou začal chodit ty … Nedopadlo by to moc dobře, znáš jeho povahu, takže sám nejlépe posoudíš, jak by se zachoval, kdyby zjistil, že mu nejlepší kámoš vlezl do zelí!" Popravdě, dostala mě.
"To mu to mám jako oznámit? Zabije mě … přinejlepším," zaskučel jsem.
"Asi jo, ale ano. Oznámíš mu to ty. Sám. Dám ti čas na to, abys to vstřebal, rozdejchal a řekl mu to," založila si ruce v bok.
"Je to nutný?" šeptl sem.
"Máš na to dva tejdny, pak mu to oznámím sama a piš si, že na tebe nebudu brát ohled! Můj kluk nebo ne, pořád seš pro mě Casanova!" upřela na mou osobu neúprosný pohled.
"Ale no tak, Lil, nebuď tak krutá," zaprosil jsem. V mysli se mi odehrávalo několik scén za sebou, každá byla jiná, ale přece stejná. V každé mě totiž James nějakým pozoruhodným a neotřelým způsobem zničil.
"Já a krutá? Kdepak, Blacku! Fajn, dám ti čas . Maximálně čtyři týdny. To už je skvělá nabídka, nemyslíš?" nezbývalo mi než kývnout.
"Skvěle, myslím, že pro dnešek naši schůzku ukončíme. Zatím ahoj!" řekla jen a dřív, než jsem stačil něco udělat, zmizela.
"Do prdele! To je v hajzlu! James mě zabije!" chytil jsem se za hlavu. Vidina toho, že musím svému nejlepšímu kámošovi říct, že sem mu přebral holku, mi sebrala veškerou radost z toho, že chodím s Evansovou.
-----------------------------------------
Celej tejden sem si mořil mozkový závity a přemejšlel, jak to vlastně Jamesovi předložím. Jak jsem tušil, nic kloudnýho jsem ze sebe nedostal. K tomu všemu sem se musel vypořádat s tím, že Lil potkávám na každym kroku. Připadalo mi to, jako by mě sledovala. O víkendu už sem to nemoh vydržet a rozhod sem se, že to na Jamese vypálím rovnou, a pak mu na vysvětlenou řeknu o té sázce. V sobotu navečer nadešla ta pravá chvíle. Peter byl neznámo kde a Remus se vydal do knihovny. V ložnici jsem osaměl jen s Jamesem.
"Jamesi, kámo, musim ti něco říct!" začal jsem vážně.
"Stalo se něco?" upřeně na mě hleděl.
"Radši se na to posaď, aby to s tebou neseklo," dořekl jsem spíš pro sebe šeptem. Zavřel jsem oči a ještě chvíli jsem se rozmýšlel, jak mu to řeknu.
"Tak už se vymáčkni, máme trénink!" zhluboka jsem se nadechl a otevřel ústa.
"Jamesi, stalo se něco, co ti nemůžu tajit!" vychrlil jsem na něj rychle. Zmateně na mě pohlédl. Teď nebo nikdy, Siriusi!
"Dvanácteráku, já …"
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Jenny Jenny | Web | 26. prosince 2007 v 22:36 | Reagovat

Háá! Tahle kapitola je U-CH-V-A-T-N-Á!!! Fakt moc povedená...Siriusek, hich=D Skvěle napsaný...ALE CO TEN KONEC???? =D TY SE MI SNAD JENOM ZDÁŠ!!=D NO...SEM ZVĚDAVÁ, CO VYMYSLIM...

2 Melissa Melissa | Web | 26. prosince 2007 v 22:43 | Reagovat

páni tohle bylo tajemný, ale nedokážeš si představit, co se ve mě odehrává. na jedné straně fandím siriovi, ale na straně druhé je mi líto jamese. nevím proč, ale připadá mi, že to nevezme moc dobře, by bylo nejlepší, kdybyste ho nechali zabouchnout do někoho jinýho. třeba do nějaký nový spolužačky co se tam přistěhuje... plosím nenechte ho trápit. a doufám, že bude happy end. sama enn dobře víš, jak nesnáším špatný konce. musí to dopadnout dobře, i když si myslím, že tohle jen tak neskončí... nesmí... je to bezvadná povídka.

3 Anduel Anduel | Web | 26. prosince 2007 v 22:47 | Reagovat

já tě zabiju!!!:-) jak si to mohla takhle ukončit? to není státem povoleno! mučení! mučení to je! tohle není možný!!!:-) já to zbožňuju, ale tohle mi nesmíš dělat, z toho ledatak dostanu infarkt! to je...já nemám slov. spadla jsem ze židle a nemám slov! prosím prosím a moooc prosím co nejdřív další!!! posííím! je to úžasný a dokonalý...prostě supeer. moc a moc se mi líbila ta kapča! fakt super, píšeš skvěle!

4 Polgara Polgara | Web | 26. prosince 2007 v 22:56 | Reagovat

Obávám se Anduel, že to bohužel pro nás Potteráky, je povoleno a je toho velice hojně využíváno. Člověk se do toho začte, je v tom nejlepším a pak nejdnou...bum...je konec.

Doufám, že aspoň další kapitola bude co nejdřív.

Jo, málem bych zapomněla (tradičně) kapitola je výborně napsaná...

5 Lightsoul Lightsoul | Web | 27. prosince 2007 v 9:40 | Reagovat

No, tak to je něco moc se ti to povedlo, ale ten konec rggg, no snad to nějak přežiju :))) Už se nemůžu dočkat pokráčka. A teď něco jen pro tebe, asi jsem se zcvokla, ale s Wastow jsme si udělali stránky a píšešeme společnou povídku, zatím je tam jen prolog, ale k 1. kapče mam už stránku. No nic jestli chceš, tak se jukni, tentokrát je to za doby pobertů :))))

6 Annienka Annienka | Web | 27. prosince 2007 v 10:08 | Reagovat

íí:D NEzávidím tomu kdo má psát ted :)

7 haňula haňula | 27. prosince 2007 v 10:31 | Reagovat

moc hzeká kapitola chudák Jimmi až se to dozví to bude něco

8 wisty wisty | E-mail | Web | 27. prosince 2007 v 11:36 | Reagovat

ááá, to je šílený!!! takhle to ukončit!!! si děláš srandu, ne? takhle to se mnou sekne!!!!

no ale jako obvykle se ti to moc povedlo a já se těším  an pokráčko :)

9 Kaitlin Kaitlin | Web | 27. prosince 2007 v 11:58 | Reagovat

naprosto dokonalá kapitola..tahle povídka se mi příšerně líbí..jen se bojím, jak na to zareaguje james..asi to moc dobře nedopadne, co???=( No, tak už mi nezbývá nic jiného, než se těšit na další kapitolku...Jo a mimochodem - co to jako mělo být, ten konec?? =D

10 tabby tabby | Web | 27. prosince 2007 v 12:20 | Reagovat

Eh Ennousku tak co neprisla ti postou rucne delana domaci bomba?..No jestli ne tak ji cekej ptze tak to seknout to je na odstrel...Hej upa nadherna kapitolka a kdyby me admin nenasral porad budu unej ale jelikoz me nasral dam prednost webgardenu....Ja nejsem moc orginalni v komentech asik nejsem originalni v nicem ale ...Ses naprosto supa a tvoje povidky a psani taky :-D ...Sem upa rada zhe te znam...Bloudik je stastny :-*

11 Jenny Jenny | Web | 27. prosince 2007 v 19:51 | Reagovat

Hehe, ten konec je na mě...to teda není moc vtipný no=D Takže litujte mě lidi...kdybys Enn nebyla tak svělá holka a spisovatelka, zaškrtila bych tě=D

12 Nikky Nikky | Web | 28. prosince 2007 v 13:33 | Reagovat

Aaaaaaaaaaaa Jennny :D:D Rychle:D Ty jo jsm enapnutá jak kšandy, a to ted ana totálku:D...Tahlepovídka s emi mocká moc líbí je prostě :)))... Super:D a jestli si Jenn nepospíšíš:D..Tak s ezblááázním:D

13 Maysie Maysie | Web | 29. prosince 2007 v 15:55 | Reagovat

Hej hej.. Takhle t seknout? To se dělá?! Jako.. Ale uplně úžasná povídka.. =)

Sice nevím na čí stranu se přikloním.. Ale fandím Siriovi, ale je mi líto Jamese.. Stejně jako tak souhlasím s Melissou..

14 MarS MarS | 10. ledna 2008 v 11:01 | Reagovat

tedy to ma Sirius fakt zavareno, ale myslim, ze Lily za to rozhodne stoji! :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 


© 10/2007-2018 (prostě už je holt starouš :D)
Obsah tohoto blogu je zakázáno kopírovat bez předešlého uvědomění majitelky! A nejspíše ani po něm.