close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více

Po zrušení blogu mě můžete nalézt zde: anden.mysteria.cz

Mějte trpělivost, bude trvat, než to tam s holkama zase zprovozníme/zaktualizujeme. :)

Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!

11.kapitola: Zkrat

26. ledna 2008 v 19:38 | Jenny |  Necháme to osudu - kapitolovka by me and Jenny
Jooooo, Jenny je tu s další kapitolkou k naší společné povídce!!! A lidičky ... Je to peckaaaaaaa. Jenny moc se ti to povedlo, já prostě tvůj styl psaní žeru. :o))
Další je opět na mě no. :o) Jo a mociiii se omlouvám, že tu ještě není DS. Mám ho rozepsaný, i DBK, ale nějak nemám nápad ani náladu. :o)) Uvidíme, co bude v nočních hodinách. :o) To mám obvykle psavou. :o))
Užijte si čtení. :o)

"AUUU!" zavyl jsem bolestně, když mi James vrazil pěstí do obličeje. Jeho útok přišel nečekaně, zřítil jsem se na zem, rukama jsem si chytl krvácející nos. Jamese to rozhodně nezastavilo, bušil do mě dál, jako smyslů zbavený.
"Jamesi...no tak, nech...nech..." nemohl jsem ani dopovědět větu, přilítla mi další, bolestí se mi zkřivila tvář. Nechtěl jsem se s ním prát, nechtěl jsem mu vracet rány, jenže jsem se nacházel v situaci, kdy muselo jít přátelství stranou, jinak by mě James rozmlátil na kaši. Vrazil jsem mu , myslím, že někam nad oko, zařval a pohlédl na mě. Chvíli jsme tam proti sobě stáli, jako dva rozzuření býci v aréně, čekající na výpad toho druhého. Dvanácterák v obličeji zesinal, v jeho výrazu se objevila nenávist, která mě vyděsila, jenže jsem neměl šanci dlouho zkoumat jeho ksicht, protože mě praštil znovu, začali jsme se válet v klubku po zaprášené zemi. Pomalu mi docházely síly, ne, že bych neměl kondičku, ale přece jenom, James byl na tom líp, podepsali se na něm léta famfrpálových tréninků a dřiny, takže po chvíli do mě bušil jako do boxovacího pytle. Zvedl pěst znovu nad moji tvář, náhle se zarazil. Pustil mě ,celý bledý se zhroutil na postel a složil hlavu do dlaní.
Snažil jsem se popadnout dech, minuty se táhly, ticho v místnosti bylo téměř dusivé. Náhle James vstal z postele, přešel ke mně a vytáhl mě na nohy.
"Já…promiň, přehnal jsem to." Řekl tiše a já jsem na něj vytřeštil oči. Tohle byla opravdu podivná situace, i když se mi Dvanácterák právě omluvil, byl jsem stejně pořád ve střehu. James si na roztržené obočí připlácl kapesník a druhou rukou se podrbal v už tak dost rozčepýřených vlasech.
"Fakt se omlouvám, nevím, co mě to popadlo, asi nějakej zkrat." Pokračoval dál a já jsem se,navzdory tomu, co tu před chvílí odehrávalo, začal strašně chechtat. James se na mě podíval jako na šílence.
"Čemu se tu chlameš?"
"No…že…máš hustý zkraty." Vydoloval jsem ze sebe,Jamesovi zacukaly koutky a začal se tlemit taky. Ještě, že se kromě nás v pokoji nikdo nenacházel, myslím, že bychom putovali expresem rovnou k Mungovi, na takovou delší dovolenou na oddělení pro psychicky narušený kouzelníky.
"Hej, měli bychom jít na ošetřovnu, nebo skončíš jako Brumla." Plácl mě po rameni James a vystrkal mě na chodbu. Moc jsem se nebránil, nos jsem musel mít dvakrát takový, jen jsem doufal, že nás nikdo nepotká. Rázovali jsme k ošetřovně, když se náhle James ozval:
"Stejně to nechápu. Já jsem ji uháněl tolik let a nic, ty použiješ svý balící praktiky a ona roztaje." Nechápavě kroutil hlavou, zatímco jsme procházeli kolem obrazu už notně zpitých mnichů, kteří si s hlasitým zpěvem přiťukávali číšemi. Mlčel jsem, v duchu jsem se ušklíbl. Dvanácterák ani nevěděl, jak moc se mýlí. Ale nahlas jsem nic neřekl, nechal jsem Jamesovi jeho myšlenku o bláznivě zamilovaný Lily do mý osoby. Musel jsem se pomstychtivě pousmát, myslím, že by se jí to příliš nezamlouvalo, ta představa, že na ni zapůsobily moje balící triky, který tak odsuzovala, ale měla holka smůlu, když mi zakázala říct Jamesovi pravdu. Mrkl jsem po kámošovi, vypadal notně zamyšleně, zřejmě pořád nemohl pochopit, že zrovna já chodim zrovna s Evansovkou. No, když jsem to vzal kolem a kolem, vypadalo to fakt divně, ale radši jsem to přestal řešit, konečně jsme totiž došli k ošetřovně, zaťukali na bílé dveře a vešli dovnitř. Madame Pomfreyová, jak nás zblikla, spráskla ruce. Ani jsem se jí moc nedivil, pokud jsem vypadal nějak podobně jako James, který přestával na jedno oko vidět, jak ho měl napuchlý, krom toho mu z obočí sršela krev.
"Pánové, co se vám stalo?" vyjekla a hned si k sobě přitáhla Jamese a pokoušela se mu zastavit krvácení. Hodil jsem pohledem po Dvanácterákovi, který se jen ošíval a nevypadalo to, že by z něj vyšla nějaká kloudná odpověď.
"No, já jsem spadl ze schodů." Zabrblal jsem první blbinu, která mě napadla. James pootevřel pusu a pak se mu obličej zkroutil do zajímavý grimasy, jak se mermomocí snažil zadržet smích. Zlostně jsem ho propíchl očima, no co, jestli se mu něco nelíbí, měl si vymyslet něco lepšího. Madame moje odpověď taky zaujala, na chvíli vzdala pokus dát do pořádku Jamesovo obočí, založila ruce v bok a koukla na mě značně nedůvěřivě.
"A pan Potter?" chtěla vědět, pokrčil jsem rameny a řekl:
"Ten taky…spadl ze schodů."
"Takže my chcete namluvit, že jste oba spadli ze schodů?" shrnula to Madame Pomfreová ,já jsem si zachoval tvář a souhlasně jsem kývl. Ošetřovatelka si odfrkla, stejně jsem si všiml, že jí koutky zaškubaly. Nasadil jsem uražený výraz, člověk se tady snaží přijít s logickým vysvětlením, proč já a James vypadáme jako po srážce se záchranným autobusem, a ono je to kdoví proč pobaví. Madame složitě máchla hůlkou a Jamesovo obočí bylo v mžiku ok, pak použila uzdravovací kouzla i na můj nos a mohli jsme z ošetřovny vypadnout.
"Příště bych prosil trochu víc uznání." Zavrčel jsem na chodbě, James se jen uchechtl a přátelsky do mě žďuchl. Najednou mě napadlo, že musí Katrin hodně milovat, když mě za info, že chodím s Lil, nezabil. Ale musím přiznat, že mi to ani v nejmenším nevadilo. Druhá věc byla, že mi to nevadilo jen z toho důvodu, že nečuchám ke kytkám zespoda, ale taky pro to, že jsem získal volný pole působnosti v rozvíjení vztahu s Lily. Když to zjednoduším, potenciální konkurence, totiž James odpadl. Pokáral jsem se za svý myšlenky, který se mi valily hlavou, odpojil se od Jamese, který mi s přiblblým úsměvem oznámil, že má rande s Kat a zamířil jsem do společensky.
Roztáhl jsem se v křesle a chvíli jen tak čučel do plamenů. Venku byla pěkná kosa, začínal prosinec, sníh se valil z temných mraků, jako by byly protržený. Zato tady bylo teplo, klid a ticho, který přerušil ten nejsladší hlas na světě.
"Zdárek, Blacku." Ozvala se Lily, já jsem sebou děsně škubl, protože jsem neměl ani tucha, že se v místnosti nachází ještě někdo kromě mě. No, kdybych sebou jenom škubl, bylo by to v pohodě, ale já jsem se rovnou převrátil i s křeslem směrem dozadu.Moje představení ocenila rudovláska upřímným smíchem, zatímco jsem se hrabal ze země, párkrát o sebe tleskla dlaněma:
"Tak za tohle by sis měl nechávat platit." Škytla smíchy, načuřeně jsem ji propálil očima, ale pak jsem zchladl, vypadala prostě nádherně, úsměv jí rozzářil celý obličej a ve smaragdových očích jí poskakovaly pobavené ohníčky. Odtrhl jsem od ní svůj pohled, i když mi to dalo docela zabrat a lapl jsem si k ní na sedačku.
"Dík za uznání." Ušklíbl jsem se na ni, ona se ještě potichu pochechtávala a pak se začala zvedat. To jsem nemohl dopustit, takže jsem ji popadl za ruku a stáhl zpátky.
"Blacku, hrabe ti?" otázala se mě s mírně naštvaným tonem, ale v hlase jí zároveň prosakovalo pobavení. To mi dodalo odvahy, takže jsem se posunul blíž k ní, překvapilo mě, že si neodsedla nebo na mě nezačala ječet.
"Řekl jsem mu to." Oznámil jsem novinku Lily a ta na mě jen chvíli nechápavě brejlila a pak z ní vypadlo:
"Cože? Co komu?" Pozvedl jsem obočí, byla fakt roztomilá, když nevěděla, o co go.
"Jamesovi, že spolu já a ty chodíme." Pokusil jsem se jí vrátit do reality. Nic moc to s ní neudělalo, dál na mě koukala a zřejmě přemýšlela, jestli si z ní střílím. Když to takhle šlo asi pět minut, konečně se probrala z hypnozy a změnila svůj výraz z překvapeného na ještě víc překvapený a vypálila:
"Fakt? To ti nevěřím." Zachmuřil jsem se a s trochou vzteku jsem se zeptal:
"Proč?" Lily nakrčila nos, do odpovědi se jí zřejmě moc nechtělo. Náhle se mi v hlavě rozsvítilo a se stínem ironie jsem jí oznámil:
"Opravdu tu sedim já a ne můj duch, James mě nezabil." Lily si odfrkla, tvář ji polil ruměnec. Takže se mi to potvrdilo, čekala, že mě za tu informaci James přinejmenším zmrzačí. Naštvalo mě to a chtěl jsem ji trochu pozlobit, takže jsem si frajersky projel prsty vlasy a zeptal se:
"To mě za to ani nepochválíš?" Lily mě nevěřícně sjela pohledem a pak mě jako dvouletý děcko pohladila po hlavě:
"Moc hodnej Siriusek." zašišlala, zúžil jsem oči a začal jsem ji lechtat. Něco mi říkalo, že Lily bude hodně lechtivá a taky, že jo. Smíchy se dusila a pokoušela se mi vykroutit, to se jí nepovedlo a já jsem se mohl v klidu dotýkat jejího těla, čehož jsem taky patřičně využíval.
"Smiluj se...Blackuuuu!!" ječela,zaculil jsem se a milostivě jsem ji přestal lechtat. Zrychleně dýchala, tváře jí zrůžověly.
"Tohle mi už víckrát nedělej." zaprosila a znovu si sedla. Zavětřil jsem příležitost, svůdně jsem se na ni usmál a pronesl jsem:
"Víš jak bude ten večírek." Lily naklonila hlavu na stranu a odvětila:
"No jasně, Blacku, nejsem nedoslýchavá, takže jsem o tom už slyšela." Povzdechl jsem si, proč musela bejt tak kousavá, i když jsem musel přiznat, že se mi to na ní líbilo. Osmělil jsem se a dal jsem jí jednu ruku kolem ramen. Nijak nereagovala, jen pozvedla jedno obočí a dívala se mi přímo do očí.
"Půjdeš se mnou?" zeptal jsem se něžně, nevím, prostě se mi do hlasu ta něžnost nějak dostala sama. Zvážněl jsem a upřeně jsem ji pozoroval. Lily se jemně vyvinula z mého poloobětí, nevím, možná, že se mi to zdálo, ale její obličej náhle zesmutněl.
"Já...já nevím." šeptla a odvrátila se ode mě. Pootočil jsem si její tvář zpátky k sobě a přerušil jsem tak její zírání do neznáma.
"Prosím." udělal jsem na ni psí oči, zacukaly jí koutky a pak se usmála a kývla. Zíral jsem na ni jako na zjevení a prostě jsem se neovládl. Mučilo mě, jen pozorovat její hebké rty, takže jsem se k ní přiblížil a dřív, než stihla uhnout, jsem ji políbil. Lily neuhla, obtočila mi paže kolem krku a polibek mi opětovala, francouzák jak vyšitej. Nevnímal jsem svět kolem sebe, do přítomnosti mě krutě vrátilo něčí zahihňání. Neochotně jsem se odlepil od Lilyiných sladkých rtů a otočil se. Do společensky právě vrazili do sebe zaklesnutí James a Kat, fakt bych musel dlouho přemýšlet čí ruka a noha je čí. Kat se zřejmě snažila Jamese uškrtit svojí šálou, protože ho ní ovíjela, až měla jeho hlavu těsně u sebe, načež se začali věnovat stejné činnosti, jako před chvílí já a Lily. Jmenovaná zrudla a beze slova zírala na obrázek před sebou. Pak pusu rychle zaklapla, přitáhla si mě k sobě a hladově mě políbila.
Náhle jakýkoli zvuky ustaly, Lily se ode mě odtrhla a vítězně zahlížela na Jamese, který se tvářil, no prostě divně, pak se zjevně vzpamatoval, pozdravil nás a táhl Kat, která nejspíš nepochopila, co se tu to děje, protože se na nás celou cestu ke dveřím otáčela, pryč z místnosti. Dveře za nimi zaklaply a v komnatě nastalo ticho.
"Půjdu." řekla Lil podivně dutým hlasem a dřív, než jsem ji stačil zadržet, vypařila se. Sakra, nevím, prostě jsem si to nechtěl přiznat, ale jedna určitá myšlenka ve mě hlodala jako červ. Odmítl jsem si ji připustit, sesbíral jsem se z pohovky a odešel jsem po schodech nahoru do svého pokoje.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Anketa


Komentáře

1 Maysie Maysie | Web | 26. ledna 2008 v 19:53 | Reagovat

Ty bláho, mě je Lily líto... prostě je vidět, že to dělá jenom kvůli tomu, aby James žárlil.. a taky je mi zase líto Siriuse, protože ví že ho využívá... Ale Jamesova reakce na začátku, no skvělá... chudák Siri =P

Jenny, moc krásně napsaný a ty Enny makej!

Holky, tohle je vážně krásná kapitolovka a já k téhle kapitole nemám slov, nádhera, krása... Jenny úplně ses vytáhla :o)

Tak Enny, honemka piš..!

2 KiVi KiVi | Web | 26. ledna 2008 v 20:27 | Reagovat

je to mrtěěěěě!!! Hele a mohlo by to skončit tak aby to nenavazovalo na knížku a prostě byla Lily se Siriem:))) to by bylo originální:)))

3 Polgara Polgara | Web | 26. ledna 2008 v 20:29 | Reagovat

Teda holky, koukám že vaše povídky jsou skvělým lékem na blbou a znuděnou náladu, i když ta euforie po přečtení bohužel rychle vyprchá.

Máte to vtipně napsané a hlášky typu: "No…že…máš hustý zkraty."  anebo že by měli jít na ošetřovnu, jinak skončí jako Brumla.

Moje ubohá bránice...Enny, doufám že nasadíš pohon a pojedeš jako fretka a kapitola bude co nejdřív

4 Areneis Areneis | E-mail | Web | 26. ledna 2008 v 20:43 | Reagovat

pěkná kapitola. Moc moc pěkná

5 SweetLil- Lily V SweetLil- Lily V | Web | 26. ledna 2008 v 21:30 | Reagovat

škoda,douám,že siri nakonec bude s Lil Happy protože mu to moc přeju,a ke kapči:zase se to povedla,hlavně to jak se tam mlátili.Prostě supr

6 Kačenka Kačenka | E-mail | 26. ledna 2008 v 23:56 | Reagovat

téda chudinka Lily.. doufám že to nakonec dopadne že skončí s Jamesem.. protože takhle ji trápit.. :(

7 tabby tabby | Web | 27. ledna 2008 v 0:16 | Reagovat

Jennysku zlatko nestiham ...vsechno si prectu ale ted pisu Enn Mesicka na hnoju tak snad pochopis:-*

8 wisty wisty | E-mail | Web | 27. ledna 2008 v 10:51 | Reagovat

no je to vážně skvělý!!!! Enn, doufám, že na další kapču nebudem čekat tak dlouho:)

9 Verush;) Verush;) | E-mail | Web | 27. ledna 2008 v 13:55 | Reagovat

fakt super,zajímavý a nejen já se těším na další kapču!

10 Nikky Nikky | Web | 27. ledna 2008 v 20:03 | Reagovat

No tak já nemohla Enervate hejbni kostrou jinak to nevydržím:D Rýýchle novou kapitolku:))...LOL nemůžu jako z Lily a Jamese a Siriuse... Prostě super:))

11 Kaitlin Kaitlin | Web | 28. ledna 2008 v 21:57 | Reagovat

bezvadná kapitola..fakt super..a víš co by se mi líbilo?? (i když je to dost nemožný)..Kdyby Lily nakonec zůstala se Siriusem a James s tou kat..to by mě potěšilo nejvíc..jo, je to asi hovadina, ale já si nemůžu pomoct..jo a moc se mi líbilo, jak sebou ten Sirius seknul..to mě fakt pobavilo..no, tak jsem zvědavá, jak to nakonec dopadne..a jak to bude dál :D

12 ajvi ajvi | E-mail | Web | 29. ledna 2008 v 21:48 | Reagovat

juj, to je pěkný...mocmoc a zajímalo by mě, jak to asi nakonec dopadne...

13 MarS MarS | 9. února 2008 v 15:34 | Reagovat

a jeje, to jsem zvedav, co se Lil a Jamesovi v tech jejich makovicich vyvrbi....

14 Ivusha Ivusha | Web | 17. února 2008 v 14:35 | Reagovat

Pěkné, nic víc ze sebe asi nedostanu=o)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 


© 10/2007-2018 (prostě už je holt starouš :D)
Obsah tohoto blogu je zakázáno kopírovat bez předešlého uvědomění majitelky! A nejspíše ani po něm.