close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více

Po zrušení blogu mě můžete nalézt zde: anden.mysteria.cz

Mějte trpělivost, bude trvat, než to tam s holkama zase zprovozníme/zaktualizujeme. :)

Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!

29.kapitola: Splněný sen

22. dubna 2008 v 21:05 | Enny |  Dcera Smrtijedů - má kapitolovka
Juheeeeej, třikrát hurá!!! Máte tu kapču k DS! Delší než minule! Jste rádi?! Já jo, bcs se mi celkem líbí. :DD Nezapomeňte na soutěž! No nic, já se loučím, užijte si čtení, zanechejte kdyžtak komentíky. Páčko...
Věnování - mému zlatí velikýmu - moc pro mě znamenáš a ty to víš, ty klíště moje :o* Díky za všechno! a Fawi - kují za pokec ;o) P.S.: KOMENTY ZAS A OPĚT BLBNOU!!! Grrr...

"Ahoj," svalila se Fran zničeně do křesla. Odpovědí jí bylo pouze mlčení a Hermionino přikývnutí. "Stalo se něco?" zeptala se opatrně.
"No, jde o to, že," soukala ze sebe Hermi. "Snape propustil Harryho," zamumlala rychle a pohledem vyhledala chlapce s brýlemi, který seděl vedle ní se zamračeným výrazem ve tváři.
"Jak jako propustil? Odkud?" nechápala Fran.
"Už mě nebude učit nitrobranu," ozval se Harry, hlas postrádal jakékoli emoce.
"Ale to... to nemůže!" vyhrkla Frany.
"Může. A já, já to zvládnu sám! Říkal, že základy mi stačí!" ohradil se Potter. Dřív, než ho stihli zadržet, vyběhl schody a zmizel v ložnici.
"To je vždycky tak tvrdohlavej? Je jak já," ušklíbla se Francis. Ron jen pokrčil rameny, zvedl se a zamířil za svým kamarádem.
"Ale musím říct, že ze Snapeova kabinetu vystřelil celkem rychle," připojila se k nim Anduel, která před chvílí vstoupila do společenky.
"Pokud na něj začal Sevík peskovat, nedivím se," zapitvořila se Francis.
"Sevík?" pozvedla obočí Hermiona.
"Jo, zkráceně Severus. Netopýr je ohraný," pohodlněji se uvelebila a přivřela oči. Chvíli poslouchala tichý rozhovor Hermiony a Anduel, než si uvědomila, co Andy řekla.
"Co jsi dělala v tuto dobu ve sklepení?!" vypálila na hnědovlásku. Ta zmlkla uprostřed věty a na malý moment znejistěla.
"Byla jsem si něco vyřídit s mladým blonďákem," odfrkla si.
"S Malfoyem? A co?" nenechala se odradit Fran.
"Sebral mi po vyučování moje věci, šla jsem si pro ně," odpověděla rozvážně.
"Hm, ty věci máš kde?" zablýsklo se Francis v očích. Ta trocha důvěry, kterou si k Andy vybudovala, se hroutila jako domeček z karet. Chtěla to zadržet, chtěla jí věřit...
"Fran," oslovila ji po chvíli, koutkem oka koukla na Hermionu, ta se však věnovala domácímu úkolu. "Já myslela, že tohle už jsme si vyříkaly," upřeně hleděla na černovlásku.
"Dyť jo, jéva," zamumlala Francis.
"A věci bude mít zřejmě McGonagallová. Prej je pak vrátil zpátky do tý učebny, jenže tam nebyly," dodala jen a s mávnutím zamířila ke schodům.
"Já... půjdu se projít," hlesla po chvíli přemýšlení směrem k Hermioně, ta jen neznatelně kývla. Ani nevzhlédla od učebnice. To Frany vyhovovalo, žádné zbytečné otázky. V momentě, kdy se teplý vítr dotkl její tváře, spadly z ní všechny starosti. Spokojeně se usmála a vyrazila k lesu. U vstupu do toho temného království se zastavila. Přistoupila k jednomu ze stromů a zlehka se dotkla jeho staré kůry. Projela jí nečekaná vlna energie, překvapeně dlaň stáhla. Otřela si ruku do červených zahradníků a vzhlédla, cosi v lese přitahovalo její pozornost. Náhle si vzpomněla... Vypadalo to přesně, jako v tom snu... Kdy poprvé spatřila... co to vlastně spatřila? Už neváhala ani minutu a vkročila na zarostlou stezku. Spěchala, stejně jako tenkrát. Vlasy se jí pod náporem tetelícího se vzduchu mírně zvlnily. Když nedaleko od ní křupla větvička, zrychlila. Raději se ani neohlížela za sebe. Po deseti minutách chůze začala sama sobě nadávat. Nevěděla, jak daleko se dostala, nevěděla, kde se právě nachází a ani netušila, jestli vůbec mýtina ze snu existuje. A i přesto se sem vydala. Do tmy, do nebezpečí. Dala jen na svůj instinkt. Až nyní si uvědomila, že by toho mohla litovat. Bolestně sykla, když nohou zavadila o trnitý keř. Zaklonila hlavu, trochu v ní zatrnulo, když spatřila mezi korunami stromů prosvítat nebe... Bylo tmavé, mraky se kupily na sebe a jako by se předháněly v tom, kdo zaujme lepší pozici. Blížila se bouře.
"Fajn!" šeptla Francis. Na moment se zastavila a rozhlédla se kolem dokola. V lese byla stále větší a větší tma. "Kam teď?" nervózně zasunula ruce do kapes. Vydala se dál, ještě hlouběji. Uvnitř ní vzplanula jiskřička naděje, když spatřila malou mýtinu. Povalovaly se na ní chuchvalce mlhy, nikde ani živáčka. jakmile na ni vstoupila, cítila, že už je v bezpečí. Tady jí nic nehrozí. Pomalým krokem procházela kolem vysokých a statných stromů, které ohraničovaly místo, kde se nacházela. Náhle ji obklopil onen dobře známý pocit, který na vás dolehne vždy, když vás někdo sleduje. Nejistě pátrala pohledem mezi lesním porostem. Nikoho ani nic nespatřila...
"Vítej, jsi očekávána!" ozvalo se jí najednou za zády. Trhla sebou leknutím. "Popravdě, začínal jsem trochu pochybovat, že sem dorazíš," promluvil opět pobaveně. Fran se odhodlala a otočila se. Nespatřila nic víc, než zářivě zelené oči skryté ve tmě.
"Kdo jsi? Příjde mi, že tvůj hlas znám," nakrčila čelo dívka.
"Jistě, že mne znáš. A je tomu již nějaký ten pátek," uchechtl se. Francis vykulila oči.
"Nele? Jsi to ty?!" vyhrkla nevěřícně. Její slova se potvrdila, na mýtinu rozvážným krokem vešel nádherný tvor. "Páni," vydechla Frany při pohledu na zlatého draka.
"Ale no tak, dost již bylo obdivu," pokusil se roztáhnout svá kožnatá křídla. "Ani protáhnout se nemůžu, nespravedlivé, což? Když už mám konečně povoleno se zhmotnit, tak se nemohu ani proletět," pohodlně se uvelebil na mechu a bystrýma očima pozoroval svou Strážkyni. Francis nejistě přešlapovala na místě, nevěda, co si o setkání myslet.
"Proč toto? Proč se mi o tom zdálo?" dostala ze sebe nakonec.
"Někdy je lepší promluvit si z očí do očí. A proč se ti to zdálo? Řekněme, že proto, aby až by taková situace nastala, abys věděla, kam jít."
"Hm, a dnes nastala."
"Přesně tak," zajiskřilo drakovi v očích. "A my si můžeme v klidu popovídat, zde nás nikdo nevyruší," podotkl. Fran si až nyní všimla jemného namodralého světla, které jako by tvořilo štít kolem mýtiny.
"A o čem?"
"O čemkoli budeš chtít," naklonil hlavu na jednu stranu.
"Toho by bylo víc," pohlédla mu přímo do očí.
"Tak vidíš, můžeš začít."
"Víš, já bych... Pořád mi vrtá hlavou, proč mě táta nevydal Voldemortovi. Vždyť by měl pak tolik výhod. A on..."
"Tvůj otec by tě nikdy straně Zla neobětoval!" zarazil ji prudce Nelien.
"Ne? Já si naopak myslím, že by to udělal moc rád! Žila jsem s ním patnáct let!" bránila se Francis.
"Jedenáct," zabručel drak.
"Jak jedenáct? Vždyť jsi mi říkal, že je mi šestnáct, logicky jsem s ním musela strávit déle, než jedenáct let!"
"Francis, pokud vím, v domě Jugsona si strávila jedenáct let! A pokud se tak oháníš logickým myšlením, tak mysli!"
"Kam tímhle směřuješ?!" nechápala Fran. "To nedává smysl, leda by...," zarazila se uprostřed věty. "Leda by to nebyl můj otec," vzhlédla a zabodla do něj svůj pohled. Nel bez mrknutím odvrátil hlavu.
"Tos řekla ty, ne já," vyjelo z něj jakési spokojené zabručení.
"Ne... ne... ne!" křikla najednou, rukou si vjela do vlasů. "To... to mi to říkáš jen tak?! A co matka? Babička?!"
"Frany, uklidni se. Jednou už jsem ti říkal, že tvá matka je na tvé straně, a že ti vše vysvětlí. To se také stane, ale až bude vhodná doba!" zchladil ji tiše. Fran se do očí nahrnuly slzy, ani nevěděla, proč.
"Neliene, ono... tohle," hlas ji zradil.
"Chce to klid a nohy v teple," pobroukával si.
"Pche, ty toho nenecháš, co?!"
"Čeho?" zeptal se nevinně. Frany to raději nekomentovala. Na moment se ponořila do svých myšlenek a vzpomínek. Zaklonila hlavu, když se zablýsklo.
"Chtěla bys vědět ještě něco? Za chvíli budu muset odejít," posmutněl.
"Já, Neli, nejsem si v něčem jistá," postavila se.
"V čempak?"
"Mám rozporuplný pocit z jedné osoby," začala se pohupovat na patě.
"Z Anduel?"
"Ano. Nechápu to. Ona je... strašně fajn. Od té chvíle, co se s ní bavím, mohly bysme být kamarádky, ale pořád je tu to "ale"," dodala nakonec.
"Dám ti jednu radu, Frany. Pokud jde o přátele, vybírej si je srdcem, ne rozumem," přikročil blíže k ní a zpříma se jí zadíval do očí. "Moc o ní přemýšlíš, napadají tě různé teorie o tom, jak by mohla být ve spojení se Smrtijedy... Neříkám, že jí musíš hned věřit, to je jen na tobě, ale podle mého ani není důvod jí nevěřit. Ty sama by jsi měla nejlépe vědět, jak se v její společnosti cítíš," ztišil hlas.
"To je právě to, oblíbila jsem si ji, i když jí to tak asi nepřijde. Jenže stačí mi nějaké maličkosti, víš? Třeba jako dneska, to s těma věcma, něco mi říkalo, že lže."
"Možná lže, aby chránila pravdu," zafilozofoval Nel. Fran se ušklíbla. "Vem si sebe, ty taky lžeš a zatajuješ fakta o sobě a své moci. Tak samo jako ty vidíš Andy, může někdo vidět tebe."
"Já nelžu! Copak to někomu mohu říci?!" vyjela Fran na draka.
"Někdy je lepší se svěřit, než to v sobě dusit. A ano, pokud onomu člověku budeš bezmezně důvěřovat, můžeš mu o sobě říci pravdu," řekl tiše Nelien. Fran zmlkla. Na tohle nevěděla, co odpovědět.
"Je mi líto, Frany, náš čas vypršel. Uslyšíme se zase jindy, neboj," uslyšela jeho vzdalující se hlas. Obrys jeho mohutného těla se pomalu rozplýval. "A Fran? Dávej na sebe pozor, je úplněk," zaslechla ještě varování. Pak na mýtině osaměla. S rozházenými myšlenkami se vydala na cestu zpět, nohy jako by ji samy nesly správným směrem. Slyšela kapky deště, zprudka dopadající do korun stromů, sem tam se ozvala i sova. Nervózně se ošila, když celý les ztichl. Odkudsi se ozvalo táhlé zavytí. Ve Fran by se v té chvíli krve nedořezal. A v momentě, kdy blízko ní cosi zašustilo ve křoví, dala se do běhu. Úplně zapomněla, že má sebou hůlku, nemyslela ani na kouzla, která ji učil Nel. Byla hnána strachem, strachem o život. Vytí bylo stále blíže a konec lesa v nedohlednu. Celé její tělo obklíčilo zoufalství. Všudepřítomná tma ji skličovala a ubírala jí dech. Svitla v ní malá jiskřička naděje, když zahlédla světlo v Hagridově srubu. Zadýchaně vyběhla z lesa a málem se začala hystericky smát, avšak štěstí nestálo na její straně. Cosi ji draplo za nohu a pokusilo se ji sebou odtáhnout zpět. Fran ani nebyla schopná zakřičet. Jen se němě zahleděla do očí zrůdě, která ji za malý moment zbaví života. Předtím, než omdlela hrůzou, spatřila ještě barevný paprsek jakéhosi kouzla, pak už nic. Pak už jen dešťové kapky více a více promáčely její oblečení.
Nepatrně se zavrtěla, cosi ji šimralo na tváři. Něčí dotyk, někdo ji hladil. Někdo ji držel v náručí! Nakrčila nos. V nočním vánku ucítila známou vůni. Musela se mírně pousmát. Najednou však prudce otevřela oči, když si uvědomila, komu ona vůně patří.
"Draco?!" vydralo se jí z hrdla zasípání. Blonďák sebou při tónu jejího hlasu trhl. Frany přejel mráz po zádech, když se jeho šedé oči setkaly s těmi jejími.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Anketa


Komentáře

1 Anduel Anduel | Web | 22. dubna 2008 v 21:16 | Reagovat

takže ze všeho nejdřív než tu začnu kecat ty neskutečný kecy, jsem ti chtěla moc a moc poděkovat za to věnování:-* si zlati a ani netušíš, jak si toho moc vážím...:) už nwm, co bych si bez tebe počkala:D a ty naše dalekohledy... vždyť víš. no, ale teď konečně ke kapče, že?:D myslím, že slovo: BOMBA!!! je naprosto výstižný:) já nemohla z Nela...

"Ale no tak, dost již bylo obdivu," pokusil se roztáhnout svá kožnatá křídla.

On nemá chybu a Fran taky ne:D jak už jsem ti psala, tuhle povídku naprosto zbožňuju, jen jedna postava je tam taková divná... vůbec netušíš která co? taková ta divná, vlezlá a podezřelá:D prostě ta Andy... no, bojím se, co na mě vymyslíš, protože jsem s její postavou i nějak sžila, a pokud tam bude, co si říkala, že jo. no, Andy jsem prostě já (víš na co narážím, že?:D)  moc a moc a moc se mi to líbilo. je to naprosto dokonalá povídka, ještě od dokonalejšího človíčka:) ALE ZA TEN KONEC BYCH TĚ NEJRADŠI KUCHLA! i když to bych se pak neodzvěděla pokračování, co?:D tak koukej psát, protože tohle... to by mělo být nezákonné, takový konce... jsem napnutá jak struna a sek... fakt, zaškrtit tě!:D no, už radši končím s těmi mými bláboly... kapča byla suprová (ty ani jiný nepíšeš) a ani netušíš, jak moc se těší na další! tak makej!

2 Melissa Melissa | Web | 23. dubna 2008 v 10:17 | Reagovat

Jooo bingo já dohnala všechny kapitoly, které jsem zameškala a tahle byla uplně úchvatná, ani nevíš, jak. prostě se mi zdá, že každá kapitola je lepší a lepší což je divný protože všechhny jsou dokonalé a já nevím, jaký je další stupen u dokonalosti.. to ale nemění nic na tom, že tahle povídka je upe nádherná a ted vůbec nezávidím fran, protože dozvědět se, o své minulosti, že jsem někdo jiny.. takhle jsem to pochopila, tak by se mnou asi hodně rychle šlehlo a myslím, že by mi nepomohl ani horton:-D ale ten konec jsis nemohla odpustit co??? no isice jsi mě tím naštvala, ale chci vědět, co udělá draco pls píš další kapču a upe co nejrychleji páč já se ukoušu zvědavostí... a bacha nejsm kanibal a ani mi neruplo v kouli:-D a moc díky za to nedělní dopoledne bylo to vážně super... a hlavně vaše rozhovory o mrkvičce.. jáj já se tlemím ještě teď to fakt bylo huuustýýýýýýýýý

3 Jenny Jenny | Web | 23. dubna 2008 v 14:20 | Reagovat

Wow!!! Jsem mimo...to bylo užasný!!! Ennyyy, strašně se ti to povedlo! Ale co ten konec?! Jako...takhle to seknout!!! No...doufám, že víš, co jsi si tím vykoledovala...budu tě opruzovat do tý doby, než přidáš další kapču k týhle nepřekonatelně báječný povídce

4 Kačenka Kačenka | E-mail | 23. dubna 2008 v 15:02 | Reagovat

tý jo... děsně moc moc moc se těšim na pokračování!!

5 Illandris Illandris | Web | 23. dubna 2008 v 16:17 | Reagovat

Páni, úplně skvělá kapitolka:) Moc jsem se na ní těšila a jsem úplně unešená. Fakt se nemůžu dočkat další kapči, protože ten konec se mi teda nelíbil:)) Takhle to utnout:) Tak šup šup další:D

6 NarcissaB. NarcissaB. | Web | 23. dubna 2008 v 17:18 | Reagovat

Hurá! Hurá! Hurá! Nádherná kapitolka! Toho Neliena bych vážně chtěla potkat je to docela sympatickej dráček :)) A hlavně chytrej... Doufám, že už Fran přestane podezírat Anduel a sama vyklopí tajemství... A ten Draco nám to pěkně zamotává :))) Tahle kapitola se ti moc moc moc povedla a vážně se na ni vyplatilo počkat, protože je úžasná, skvělá, fenomenální a... *hledá synonyma* božská! Hrozně se těším na další podobně krásně napsanou kapitolu :))

7 Polgara Polgara | Web | 23. dubna 2008 v 17:49 | Reagovat

Já jenom zírám, slečno spisovatelko. Jste čim dál tim lepší a je vidět, píšete s chutí.

Teda, ty překvapuješ. Bohužel neumím psát dlouhé komentáře, takže bude opět krátký a opět o ničem. Pouze v něm vyjadřuji to, jak moc se mi tvoje povídky líbí a jak pokaždé netrpělivě vyhlížím další kapitolu.

8 Athea Athea | Web | 23. dubna 2008 v 18:28 | Reagovat

WOW!! Na to fakt nemám slov. Dracoušek se nezdá.....

P.S.Škoda, že neumim psát dlouhý komentáře... =D

9 gar gar | E-mail | 23. dubna 2008 v 19:17 | Reagovat

opravdu super kapitola- jako vždycky:-d

10 DreamGirl DreamGirl | Web | 23. dubna 2008 v 19:49 | Reagovat

to je uplne skvely ostatne tak je to u každý kapči .......jn tak dál

11 tabby tabby | Web | 23. dubna 2008 v 20:04 | Reagovat

Ennousku zlatko to bylo tak krasny a ten konec romantickej...

ja mam vyrazenej dech...

Ja normal videla toho draka.Jaaaaaa su grogy Enn ja bych jindy napasala delsi koment ale proste dneska na to nemam sem jak prejeta parnim valcem a stejnak mi nedochazi ze jsem mozna ukoncila jeden obrovskej vztah po deseti letech,a to se fakt nezpravi,nechi aby se to dalo do kupy stejnak na me ta osoba sere....tak pa lasko

12 Fawi Fawi | E-mail | Web | 23. dubna 2008 v 20:07 | Reagovat

Prvně moc děkuju za věnování a vlastně taky za pokec! xD Fakt díky! =) Tohle mě překvapilo....

Kapitolu bych mohla ohodnotit snad jako zatím nejlepší!!! =O Nebo spíš - nejvíc záhadnou! Já byla plná nedočkání s každým novým slovem, co jsem přečetla! x) Páni, já tuhle povídku prostě naprosto dokonale zbožňuju! *LOVE*xD Moje představa Neliena je asi přehnaná, ale vyvolává ve mně krásnej pocit, kdy se díváš na něco ohromně nádhernýho, co ti sesbírá všechny slova! =D Najednou se ve mně nahromadilo nějak moc emocí! =O No každopídně jsi snad ani nemohla udělat lepší konec! Ten mi naprosto vyrazil dech a naplnil mě snad ještě větší zvědavostí, než kterýkoli jiný scénky v povídce zatim... Naprosto dokonalej pocit, kterým sis ale moc neulehčila, protože ti musí bejt naprosto jasný, že teď bude každej očekávat v HODNĚ blízké době pokračování! A věř mi, že ti nedám pokoj, dokud ho nenapíšeš! xD Miluju tuhle povídku, miluju tuhle kapitolu, miluju tenhle konec - kterej ale zároveň nenávidim... Udělalas ho fakt chytře, to se musí uznat - hrozně to nutí číst pokračování! Úplně šíleně moc a já se asi zblázním! xD Hele... asi radši půjdu, než se tady ještě víc rozepíšu o mejch pocitech! Prostě jak říkám - vyvolalo to ve mně hrozně moc emocí! =O Ohromující kapitola! Miluju to, jak dokážeš psát! x)

13 moja moja | 23. dubna 2008 v 20:21 | Reagovat

To je úplně suprový!!! moc jsem se na  tuhle kapitolklu těšila a nesklamalas.... je to fakt úžasný jenom bych si přála aby ty kapitolky přibývali rychleji :-))) Ale co nemůžu mít všechno :-))))

14 Livian Livian | Web | 23. dubna 2008 v 20:35 | Reagovat

Můj názor se mezi všemi těmito krásnými slovy nejspíš stejně ztratí takže nač protahovat. Hrozně ráda čtu to co jsi napsala a vždycky budu...ani tohle mě nezklamalo..je to krásné...

15 Kaitlin Kaitlin | Web | 24. dubna 2008 v 20:37 | Reagovat

Ty bláho, Enny, tahle kapitola je naprosto vynikající...Moc a moc se ti povedla. Začátek suprovej, zajímalo by mě, jakýpak asi Anduel skrývá tajemství. A pak ten Nelien...vážně mě dostal, hrozně se mi to líbilo...A to zjištění s tím otcem...no prostě bombastický. Ovšem nejvíce se mi líbil ten konec...Já toho Draca prostě mám ráda, jsem přímo nadšená, že se tam objevil právě on. A jsem zvědavá, co tam jako bude dál. Doufám, že jí bude nějak vysvětlovat, proč ji zachránil a pak držel v náručí a tak..no  zkrátka se nemůžu dočkat další kapitolky.

(jinak se omlouvám, že ten koment je krátkej, napravím příště)

16 Ivusha Ivusha | Web | 25. dubna 2008 v 10:16 | Reagovat

Jsem strašlivě zvědavá, jak to nakonec bude s tou Anduel... že něco tajíš?:D Nel byl skvělej, oblíbila jsem si ho, strašlivě moc jsem si ho oblíbila... takového dráčka bych brala taky.:D A pak ten konec, tak Draco, jo? Jestli další kapitola bude zase trvat takovou dobu, tak se půjdu oběsit.;-) Na ten konec musíš nutně navázat! A šupem;-)

17 Evženkaaaaaa :))) Evženkaaaaaa :))) | Web | 25. dubna 2008 v 18:20 | Reagovat

Promiň Ennýsku, že píšu koment až teď.

Necítím se na romány...tak mě ohromila skvělá kapča, ale něco ti přeci řeknu =P

Píšu ti proto, abys věděla, že sem to četla a mám tu povídku moc ráda. Stále se zlepšuješ =P Seš moje šikukla Šušu přeci :D

18 kikina kikina | E-mail | Web | 25. dubna 2008 v 19:10 | Reagovat

klásný a já si myslela,že draco bude jen hajzl

19 Nari Nari | 25. dubna 2008 v 19:59 | Reagovat

Ennouši, seš úžasná!!! heh, přečetla jsem si to už popátý, ať to můžu okomentovat =c))) tak doufám, že bude brzo další =c))) jo a z toho, co jsem četla dneska, jsem přečetla jen to, co předtím, tak se neboj. nechám se radši překvapit =c))) a jak dopadla biola?? *angel smile*

20 Makina (Blacki) Makina (Blacki) | Web | 25. dubna 2008 v 23:06 | Reagovat

jůůůůboží kapitolka. Opět tu máme tátovu nejrychlejší spermii co?.......boží kapitolka, moc se ti povedla Lupi. Hele zajímalo by mě, jestli máš v plánu ještě někdy přijít na ICQ nebo jestli na mě prdíš......protože mi nikdo nenapsal už celý týden. Snapi je bez netu, takže s ní nemluvím. No chybí mi naše manželská poradna a Laila v devátým měsíci :-D....naprosto dokonalá kapitolka, těšímse na další, hrozně moc...jak to bylo?.....jo ......."ale no tak, dost již bylo obdivu" :-D.......jdu taky něco sesmolit

21 Kuky Kuky | 26. dubna 2008 v 21:24 | Reagovat

můj bože!!!!!! se mnou to sekne, perfektní kapitolka a ten konec........měla si pravdu, když si říkala, že se mi vude líbit :D bohužel jsem se k tomu dostala až teď, ale musím říct, že o to více jsem nadšená, protože když jsem po také dlouhé době hladu po DS přečetla tuhle geniální kapitolu, hnéd mám mnohem lepší náladu (celý den sem dělala tu prezentaci do EU :D ).....takže moc se těším na další, tak už se nezdržuj čtením mého komentu a pisej

22 Ewilan Ewilan | Web | 31. května 2008 v 17:55 | Reagovat

teda ten rozhovor s nelem a ten konec...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 


© 10/2007-2018 (prostě už je holt starouš :D)
Obsah tohoto blogu je zakázáno kopírovat bez předešlého uvědomění majitelky! A nejspíše ani po něm.