close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více

Po zrušení blogu mě můžete nalézt zde: anden.mysteria.cz

Mějte trpělivost, bude trvat, než to tam s holkama zase zprovozníme/zaktualizujeme. :)

Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!

30.kapitola: Kdo měl rande?

27. dubna 2008 v 15:57 | Enny |  Dcera Smrtijedů - má kapitolovka
Sem si na naléhání jednoho človíčka pospíšila a máte tu další, už 3O. KAPITOLU!!! A víte, co to znamená? Ano, blížíme se do finiše! Vidím to tak na pět kapitol... A pak bude konieeeec! :-D
Věnování - holčině, kterou už nikdo nikdy nenahradí :-*, Vráni, Jenn a Arynce - zlatí, užij si to tam naplno. Nesmutni tam :-* Písnu mailík, ju?
A taky všem, kteří mají tuto povídku rádi. :-)
P.S.: připomínám soutěž! -
A teď k tomu hlavnímu, mocka by mě zajímalo, jak si vy - mí věrní čtenáři, představujete Fran a Neliena. Kreslené obrázky, fotky, prostě cokoli vás napadne mi pošlete na mailík - Enervate@seznam.cz, řekněme tak do 5. května! Já vám pak sem vložím jak ty vaše obrázky, tak ty, co mám já. :o) Jsem zvědavá, jak je vidíte vy. :o) Pak uvidíte, jak si je představuji já. ;o)
Pak si odhlasujete, která podoba se vám líbí nejvíce a ten kdo zaslal onen obrázek... Bude mi pak moci položit jednu (možná i dvě) otázku týkající se povídek - tedy těch mých, společné se do toho nepočítají. :P
Enn

30. Kdo měl rande?

"Draco?!" vydralo se jí z hrdla zasípání. Blonďák sebou při tónu jejího hlasu trhl. Frany přejel mráz po zádech, když se jeho šedé oči setkaly s těmi jejími. Oční kontakt udržovali už pár minut. Frany nechápala, co se to s ní děje. Měla pocit, jako by se v jeho pohledu měla ztratit.
"Myslíš... Myslíš, že už bys mě mohl pustit? Jsem v pořádku," promluvila po chvíli. Mladý Malfoy se konečně probral.
"Jasně!" odstrčil ji od sebe prudčeji, než čekala. "Nemělas tady, co dělat!" schoval se opět za svou ledovou masku a nahodil ironický škleb. Nestihla se ani postavit a on už mířil pryč. Fran konsternovaně zírala na jeho vzdalující se záda. V její mysli se rojily všetečné otázky...
Proč ji zachránil? Proč ji objímal, jako by o ni měl strach? Proč tady vůbec byl? Zavřela oči a zhluboka se nadechla.
"Jo a, Jugsonová! Zkontroluj si nohu!" křikl za ní ještě povýšeně. Ve Fran hrklo, rychle se sklonila a vyhrnula si levou nohavici. Žádné zranění ani škrábanec... Přitom ještě i teď cítila drápy vlkodlaka, které se jí zaryly hluboko pod kůži...
"Malfoy," zamumlala tiše. Zaplavil ji pocit vděčnosti. Nejen že se přemohl a zabránil vlkodlakovi, aby ji zabil, on ji i ošetřil. Ale jaký k tomu měl důvod?
"Kdo je to?!" rozlehl se okolím čísi rozespalý hlas.
"To jsem já, Hagride," vyžbleptla rychle.
"Francis? Co tu děláš takhle pozdě? Slyšel jsem ňákej hluk," vystrčil svou střapatou hlavu ze dveří a hleděl přímo na ni.
"Byla jsem se projít. Už jsem na odchodu, neboj," postoupila blíže k němu.
"Stejně by ses neměla vo půlnoci potulovat tadydlenc u lesa," kývl k němu mohutnou rukou. "A co že ste se tak dlouho nevokázali?" změnil téma.
"Máme teď hodně učení," nasucho polkla. Pohled jí pořád nervózně těkal k místu, kde vlkodlaka srazilo Dracovo kouzlo. "Mě čekají ročníkové zkoušky a ostatní NKÚ, ale to... to určitě víš."
"A jó, vidíš. Tak aspoň jedno vodpoledne si vyšetřte," mrkl na ni.
"Jasně, řeknu klukům a Hermioně," přitakala, už chtěla být zpátky ve věži. Mokré oblečení se jí lepilo na tělo a nepříjemně studilo. Nevědomky se oklepala.
"Poď na chvíli dovnitř, dyť se celá třepeš... taky nápad chodit ven v dešti," zabručel si pod vousy a trochu ustoupil ze dveří, aby mohla vejít.
"To je v pořádku, opravdu. Já už půjdu," vydolovala ze sebe úsměv.
"Tak teda jo, na viděnou," rozloučil se s ní a zalezl zpět do svého srubu. Fran neotálela a svižným krokem zamířila zpátky do hradu.
"Můžeš mi říct, kde jsi byla?!" zaslechla naštvaný hlas Anduel hned, jak prolezla otvorem do společenky.
"A můžeš mi ty říct, odkdy bych se ti měla zpovídat?!" vyjela na hnědovlásku. Tón, kterým to řekla ji vzápětí zamrzel. Promnula si spánky. "Promiň, já... byla jsem se projít. Říkala jsem to Hermioně," ztišila hlas.
"To je sice pěkný, ale s Hermi jsi mluvila kolem sedmý, teď jsou dvě ráno! Měli jsme strach!" chytila ji Andy za paži. Fran konečně vzhlédla. Trochu se zarazila. U krbu neseděla jen Hermiona s Harrym a Ronem, ale také i dvojčata.
"Potkala jsem Hagrida, máte se stavit," zamumlala, jen aby přerušila to dusné ticho. Opět se otřásla zimou. Hermiona si toho všimla a jemně mávla hůlkou. Franino oblečení bylo po chvíli úplně suché. "Díky," hlesla a přisedla si k nim.
"Máš štěstí, že je sobota," ozvala se zase Andy.
"A taky konečně prázdniny," mrklo na Anduel jedno z dvojčat. Hnědovláska zabodla oči do koberce a tvář jí polil ruměnec. Vypadalo to však, že si toho nikdo jiný než Fran, nevšiml. Ta se uculila.
"Tak já půjdu spát, přeci jen mě ta procházka unavila."
"To se nedivíme. Ale my půjdeme taky," zívla Hermiona a tahala kluky z křesla. Frany jim kývla na rozloučení a pohledem rychle zhodnotila situaci, rozhodla se jednat. Fred už totiž dávno zmizel na schodech a George mířil za ním.
"Ty, Georgi!" křikla na něj a Anduel kouzlem nenápadně strčila zpátky do křesla.
"Mno?"
"Chtěla jsem se tě zeptat na pár těch vašich vychytávek. Myslíš, že bys mi mohl sepsat seznam?" vychrlila na něj Fran.
"Hm... jasně! Chceš tam i ceny?" zajímal se George.
"Víš co, domluv se tady s Andy," ukázala na kamarádku, která se marně snažila dostat do stoje. Poznala, že se trefila do černého, George přikývl a zářivě se usmál.
"Ahoj později," rozloučila se s ním spěšně. Jemně luskla prsty a zrušila tak použité kouzlo. Andy, nečekajíc, že se jí tentokrát podaří vstát, přistála zrzkovi přímo v náručí. Frany raději rychle vyběhla schody a se skvělým pocitem zapadla do ložnice. Rychle se převlékla do trička, co měla na spaní a zalezla si na postel. Bee se okamžitě dožadovala její pozornosti. Fran ji začala drbat pod krkem. Tady, v tichu pokoje, se jí před očima opět odehrálo vše, co se přes noc stalo. Zapálila si svíčku a znovu pohlédla na uzdravenou nohu. Až nyní, na světle, si všimla podlouhlé jizvy, která se jí táhla od kotníku asi do půlky lýtka...
"Fran? Fran!" stáhl z ní někdo peřinu.
"Probůh, Andy... nech mě spát!" zamumlala. "Co tu vůbec děláš?" rozlepila jedno oko.
"Vstávej a pojď se mnou! Musíme si promluvit," sykla na ni hnědovláska.
"To počká... máme celej den," schovala hlavu pod polštář Fran.
"Já... já už odpoledne něco mám," hlesla Anduel. Francis okamžitě vystřelila do sedu, její tvář zářila jako sluníčko.
"Něco, na co se moc a moc těšíš?" uculila se.
"Jo, simtě! A hybaj, chcí si o tom s tebou promluvit!" blýsklo se jí v očích.
"Ok, tak moment," rychle se převlékla a následovala Andy ven ze společenky. Šly vedle sebe mlčky. Fran to ticho nemohla vydržet.
"Kam vůbec jdeme?"
"Hermiona mi říkala o nějaké komnatě," řekla neurčitě.
"Hm, tak to musíme ještě o tři patra výš," mrkla na ni Francis a zabočila hned do první chodby vedoucí ke schodům. Andy se jen neurčitě pousmála. "Tady to je," zašeptala Frany a párkrát se prošla kolem zdi. Ihned se tam objevily mohutné dveře.
"Bezva," otevřela je Anduel a vstoupila dovnitř.
"Tak o čem jsi chtěla mluvit?" založila si Fran ruce v bok.
"Prvně... Cos to vyváděla?! Víš jak mi bylo, když sem slítla přímo na něj?"
"Myslím, že ti bylo... skvěle," vyplázla na Andy jazyk, ta se pousmála. "No?" čekala Francis na odpověď.
"Ale jo, ale jak tě to napadlo? Co kdyby třeba on neměl zájem? Jaks věděla, že mám zájem já?!"
"Hele, holka, dejchej," popíchla ji. "Šlo to na vás vidět, nenápadné pohledy, letmé úsměvy...," mávla rukou, jako by to bylo nepodstatné. "Jen sem vám trochu pomohla," zazubila se.
"Frany... díky, tohle by každej neudělal."
"Ale jo," zrozpačitěla černovláska.
"Ne! A nehádej se. Teď k tomu závažnějšímu... Proč jsi byla v lese? Za úplňku? Uvědomila sis, že kdyby tam nebyl Malfoy, tak už seš mrtvá nebo taky vlkodlak?!" vyjela na ni najednou rozzlobeně. Fran se zarazila.
"Jak, jak to víš?" vykoktala.
"Šla jsem tě hledat! Stihla jsem to jen na to, abych viděla, jak Draco zlikvidoval vlkodlaka a přiklekl k tobě, aby tě ošetřil, nebo co já vím, co tam s tebou dělal!" rozhazovala Andy rukama.
"Promiň," hlesla provinile.
"Promiň?! Já málem umřela strachy a ty řekneš tohle?"
"A co jinýho ti mám říct?! Že mě mrzí, že jsem do toho lesa šla sama? Že si budu vyčítat, že mě vedl můj instinkt, a že jsem ho poslechla? Na to zapomeň! Je jen moje věc, kam chodím. Jasně, bylo to nebezpečný a nebýt Draca, tak už tu nejspíš nejsem a nevykecávám se tu s tebou, ale dozvěděla jsem se tam něco, co...," zmlkla a rychle se k Anduel otočila zády. "Něco, co ještě budu muset vstřebat," dodala co nejtišeji. A i přes klid, který se jí zračil ve tváři, to uvnitř ní vřelo. Všechno. Jugson nebyl její otec a matka přesto dovolila, aby ji týral. Poslouchala ho na slovo. Jedenáct let života strávila ve lži a proč? Úplně zapomněla na Andy, která stála kousek od ní. V očích se jí objevil strach, když se k ní Francis otočila.
"Andy, nechtěj po mne, abych ti to vysvětlila. Ne teď. Jen, jdi, prosím, pryč. Nerada bych ti ublížila," pronesla zastřeným hlasem. Věděla, že se s ní něco děje, cítila to. Energie pulzovala celým jejím tělem a musela ven.
"Fran? Tvoje oči... Ony jsou...," ukázala na ni.
"Anduel, běž-pryč!" křikla na ni. Bylo to, jako by tím dala povel oné neznámé síle, jež ji zcela naplňovala a ta se nyní dostala k moci. Získala nadvládu na Franiným tělem i myslí. Poslední, co dívka vnímala, bylo klapnutí dveří, které vzápětí zmizely. Pak už pocítila jen uvolnění...
****
"Jaké bylo rande?" roznesla se společenkou Franina všetečná otázka.
"Kdože měl rande?" otočila se Hermiona na příchozí.
"Já," špitla Andy a dříve, než jí někdo stačil položit další otázku, přešla k Francis, které na tváři pohrával úsměv. "My dvě si zopakujeme dnešní rozhovor," řekla vážným hlasem, který nepřipouštěl žádné námitky. Fran jen kývla, jednou by si o tom stejně musely promluvit. Celou cestu do Komnaty Fran Anduel pozorovala. Věří jí natolik, aby jí řekla alespoň část pravdy?
 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Kaitlin Kaitlin | Web | 27. dubna 2008 v 16:11 | Reagovat

Ty jo, Enny, tahle kapitola se ti povedla...Děsně moc se mi líbil ten začátek, jak tam byl Draco a tak...to se ti vážně povedlo...ale i ten zbytek byl senzační. Pobavilo mě, jak Anduel vlítla Georgovi do náručí. To to holt někdo umí zařídit, no =D No, jsem teda ještě zvědavá na ten jejich rozhovor, co na sebe Andy prozradí (teda, jestli něco prozradí) a kdyžtak co to bude a tak...Prostě senzační kapitola, moc a moc se mi líbila..tak jen budu doufat, že další sesmolíš co nejdřív. =D

Jo a taky moc a moc děkuji za věnování..=D hrozně mě to potěšilo.

2 Seemly:) Seemly:) | Web | 27. dubna 2008 v 16:51 | Reagovat

mooc krásná kapitolka:)

3 Polgara Polgara | Web | 27. dubna 2008 v 17:24 | Reagovat

Mně se asi nejvíc líbilo to s tou mocí, jak se Fran začaly měnit oči a pak to jak ji chytil George

4 Jenny Jenny | Web | 27. dubna 2008 v 17:58 | Reagovat

Ou ju...nádherná kapitolka, Enn=) Frany je koumák=D Skvělý...a Draco...hmm=)) ještě lepší=) Moc se ti to povedlo, netrpělivě čekám na další kápu!!!

5 tabby tabby | Web | 27. dubna 2008 v 19:55 | Reagovat

Enn ja uz asi nic chytrejsiho nevymyslim nez ze je to uchvatne:0)))Ja vim nejsem moc originalni:0))))Ale proste jede kolo cik cak jede na nem cip chlap...sak vis ruplo mi v kouli...a mrkev mi (Nebo tobe?) utekla:0))))

6 moja moja | 27. dubna 2008 v 21:33 | Reagovat

To je úplně bezva!!!! moc se těšim na pokráčko a doufám že bude co nejdřív :-)))

7 kikina kikina | 28. dubna 2008 v 13:41 | Reagovat

krása

8 Anduel Anduel | Web | 28. dubna 2008 v 17:33 | Reagovat

Jééééééééééžiši:D já se tu culím jak to největší pako na světě! enny moooc děkuju za věnování a hlavně za to, že můžu v té povídce vystupovat, ty víš, jak jí zbožnuju a... vždyť víš:-* ale jak mu slítla do náruče... já se fakt snad někdy vyfotím, jak se tvářím, protože myslím, že netušíš, co způsobuješ:D celá ta kapča byla naprosto úžasná! víš, že se mi díky tobě začíná líbit i draco?:D i když toho ti přenechávám... a doufám, že s fran na sebe budou míň jako pes s kočkou;) no... uvidíme, že? a nemáš představu, jak se těším na to, jestli něco fran andy řekne (už jsem chtěla říct mně... se do ní nějak moc vžívám:D) takže určitě víš, co to znamená... PSÁT A PSÁT! abych tu měla co nejdřív pokračování! posííííííííííííííím! :D a myslím, že nejsem jediná, která se na něj třese! píšeš až moc dobře zlati:) takže hodnocení kapči: BOMBAAA! ne, fakt byla dokonalá a nádherná:) a děkuju... za všechno

9 Illandris Illandris | Web | 28. dubna 2008 v 18:08 | Reagovat

Ty jo to bylo úplně skvělý. Jak  Andy spadla Georgovi do náruče bylo nejlepší:))) Těším se na další kapču:)

10 KlarusQa KlarusQa | Web | 28. dubna 2008 v 19:29 | Reagovat

ahojky! tahle povidka je uplne super! Honem pis dalsi kapcu

11 Areneis Areneis | E-mail | Web | 28. dubna 2008 v 20:23 | Reagovat

Enn, je to pěkný. Promin, ale na pořádný koment není čas ani nálada. Tak pa

12 Melissa Melissa | Web | 28. dubna 2008 v 20:38 | Reagovat

tak ted jsem naštvaná. já čekám nějakou milostnou aferu s dracem  a ty mě zklameš.. ne jasně chápu je to jeho povha:-D a ta kapča je úžasná. hej anduel a george je super pár ale jak jsi věděla, že neche freda?? a nebo naopak vždyt ti dva jsou si upe podobní? no ne?

jinak ennysku tahle kapitolka byla vážně skvělá a já se neuvěřitelně moc těším na další. víš co to je pro mě, když jsem se dozvěděla, že bude konec?

to jako ne já budu plakat páč ta povídka je úžasně perfektní

13 Ivusha Ivusha | Web | 29. dubna 2008 v 10:37 | Reagovat

Jo, Draco tomu tak trochu vévodil;-) A v závěsu za ním byla Andy s Georgem:-)

Jen se mi nechce věřit, že už to bude končit! Že plánuješ pokračování, že jo?:D

14 gar gar | E-mail | 30. dubna 2008 v 14:59 | Reagovat

skvělá kapitola

15 Ewilan Ewilan | Web | 31. května 2008 v 17:59 | Reagovat

jdu dáááál...ten rozhovor s andy byl teda něco

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 


© 10/2007-2018 (prostě už je holt starouš :D)
Obsah tohoto blogu je zakázáno kopírovat bez předešlého uvědomění majitelky! A nejspíše ani po něm.