close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více

Po zrušení blogu mě můžete nalézt zde: anden.mysteria.cz

Mějte trpělivost, bude trvat, než to tam s holkama zase zprovozníme/zaktualizujeme. :)

Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!

Hope

11. dubna 2008 v 20:47 | Enny |  ◄JEDNORÁZOVKY►
Neptejte se, proč tato jednorázovka vznikla... Pokud sledujete zprávy, možná vám to doklapne... Já si nemohla pomoct, psalo se to samo...
Narinko... Bude to OK.

Spokojeně zavírám oči, autobus se konečně rozjíždí. Vrčení motoru a kodrcání mě jako vždy začíná uspávat. Ponořím se do sebe a zcela se nechám polapit pomalou písní, která se line ze sluchátek. Bezhlesně otvírám ústa a v duchu si zpívám spolu s Leonou...
You walked with me
Footprints in the sand
And helped me understand
Where I´m going
You walked with me
When I was all alone
With so much I no along the way
Then I heard you say...
Náhle se cosi změní... Atmosféra v autobuse houstne, neptejte se jak, ale poznáte to. Vzrušené hlasy spolucestujících mě přinutí otevřít oči. Víc už nestačím. Poslední, co vnímám předtím, než se srazíme s náklaďákem, je ochromující strach, který se mi rozlézá po celém těle. Pak už jen hlasitá rána, zvuk drceného plechu a... tma.
I see my life
Flash across the sky
So many times have I
Been so afraid ooh
And just when I
Have thought I´ve lost my way...
Jakoby z dálky ke mě doléhá další úryvek písně. Na malý moment mi hlavou probleskne pošetilá věta... Můj mobil funguje! Pak už nejsem schopna myslet, celou mou bytostí projede nesnesitelná bolest. Zamrkám a snažím se zaplašit slzy. I sebemenší pohyb se mi zdá nemožný. Přesto zatínám zuby a pokouším se zvednout. Pohledem zkoumám napáchané škody. Přes dusivý kouř skoro nevidím... Ale stačí mi slyšet a cítit. Jen nářek, nářek a strach. Všude kolem...
I promise you
I´m always there
When your heart is filled with sorrow and despair
I´ll carry you
When you need a friend
You´ll find my footprints in the sand
Po spánku mi stéká cosi teplého, instinktivně k hlavě zvednu ruku a dlaní si přejedu po tváři. Krev. V této chvíli mi ani nedochází, že je z mého zranění. Jen konsternovaně zírám na dlaň zbarvenou do ruda. Před očima se mi objeví mžitky, klesám zpět na podlahu. Zdálo se vám někdy, že se točí i země, na které ležíte? Mě ano, není to moc příjemný pocit, víte? Nemáte se čeho chytit a ona se točí rychleji a rychleji... Opět pevně stisknu víčka. Chci, aby to přestalo...
When I´m weary
Well I no you´ll be there
And I can feel you
When you say
Proti své vůli se pousměji... Jak je ta technika dokonalá, co říkáte? Ze sluchátka, které se udrželo v mém uchu pořád vychází hudba. Jak moc bych si přála si tuto píseň vychutnat... Odněkud z venku ke mně dolehne zvuk sirény. Je mi to jedno. Už skoro nic necítím, jaký to paradox. Měla bych vzpomínat? Nebo bojovat o záchranu? Možná ano, ale nemám dost sil, už ne. Opět se propadám do hlubin temnoty... tentokráte však na konci vidím světlo... Není mi dopřáno se k němu přiblížit.
I promise you
I´m always there
When your heart is full of sadness and despair
I´ll carry you
When you need a friend...
"Slečno? Slečno, no tak, vydržte, vrtulník je na cestě," kdosi opatrně třese mým ramenem. Na malý okamžik pootevřu oči. Nade mnou se sklání mladý muž v jasně červené kombinéze... Záchranář, docvakne mi. Vyloudím slabý úsměv. Řasy se opět setkají... ono překrásné a tajemné světlo se vzdaluje, že by ustoupilo naději?
You´ll find my footprints in the sand...
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Maysie Maysie | Web | 11. dubna 2008 v 21:23 | Reagovat

Kráásný... :o) A vím...

Moc povedený... =*

2 Peťka Peťka | E-mail | 11. dubna 2008 v 21:25 | Reagovat

to je mooc hezký fakt se ti to povedlo a je to senza nápad takovouhle jednorázovku sem ještě nečetla:-)))fakt úžasný!!!!!!

3 Adelinka77 Adelinka77 | Web | 11. dubna 2008 v 21:46 | Reagovat

Thý joo! Tak to je nádherný!!!! Fakt se ti to hrozně mocinky povedlo :-* Mně by takhle asi nic nenapadlo :-(

P.S. Jen tak dál :)

4 Jenny Jenny | Web | 11. dubna 2008 v 21:51 | Reagovat

Tedy....já brečím. To bylo...já asi ani nenajdu to správný slovo. Je to...uchvatný. Dočetla jsem a bulim jak želva. Ennynko, nebuď smutná...já vím, že to je těžký, protože tyhle věci jsou děsný...víc, než děsný. A ta písnička je k tomu užasná. Radši končim, stejně ti tu píšu jen samý žvásty, promiň, ale opravdu si mě dojala.

5 Abigail Abigail | Web | 11. dubna 2008 v 23:20 | Reagovat

Bude to dobrý! Musí být! Naděje vítězí a nebo aspoň umírá poslední a já se stále cítím živá, takže naděje musí být taky. Přeji hodně štěstí a držím palečky...  

Ta jednorázovka... působí asi tak, jak má. Nevím, co říct, protože všechno, co nebylo řečené v ní, je zbytečné a proč opakovat to, co tam bylo? Je působivá, silná, plná života, ač se v ní ztrácí. Myslím, že musí zapůsobit na všechny čtenáře, ale prosím, nechtějte po mě, abych říkala, že je hezká. Hezká být nemůže už vzhledem k tématu. Je skvělá. Reálná a ty jsi úžasná spisovatelka.

6 KiVi KiVi | Web | 12. dubna 2008 v 0:27 | Reagovat

to bylo krásný :) tohle se mi vážně líbilo :)

7 Nari Nari | 12. dubna 2008 v 19:54 | Reagovat

Enny, je to nádherný, díky moc. Naštěstí jsou všichni mí známí, co tam byli, naživu, zítra se asi stavím za Gabim. ze školy tam nikdo nebyl, aspon to rikala Lucka. jak psala Abi, je to reálný, až moc. no ale to ty víš, prožívalas to včera se mnou. a ještě jednou moc děkuju!!!

8 Merisa Merisa | Web | 12. dubna 2008 v 19:57 | Reagovat

Krásná povídka a přitom nesmírně smutná. Emoce byly cítit z každé věty..

9 TerezQa TerezQa | Web | 12. dubna 2008 v 22:07 | Reagovat

Úžasný....nemám slov =**

10 tabby tabby | Web | 13. dubna 2008 v 16:38 | Reagovat

Lasko ..ja nevim co rict komentem to nejde napsat...sak vis bulila sem jako male dite....

11 Sarbonne Sarbonne | Web | 26. června 2008 v 11:27 | Reagovat

poslední věta je fakt výborná, ale celkově je to dobrý. A možná by to bylo i lepší, kdyby mě bavilo překládat tu písničku :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 


© 10/2007-2018 (prostě už je holt starouš :D)
Obsah tohoto blogu je zakázáno kopírovat bez předešlého uvědomění majitelky! A nejspíše ani po něm.