18. května 2008 v 13:36 | Enny
|
Dcera Smrtijedů... moje první kapitolovka, moje, dá se říci, první povídka ve světě HPFF. A teď je tu její konec. Má mi být smutno? Nevím, ale je, hodně. Do této povídky jsem vložila velký kus sebe, velkou část své povahy, osobnosti a hodně mých názorů. Ti, kteří mě znají líp, mě tam možná poznali. Čím více jsem v příběhu pokračovala, tím více se měnil jeho směr... zasvěcení budou vědět. :o) No, nebudu se vám tady dlouho vykecávat. Jen snad... moc děkuju za vaše komentáře a za trpělivost. Bez vás bych tuhle povídku nikdy nedokončila. :-*
Věnování - Tabby - sluníčku, které to četlo jako první, díky za podporu a... ty víš. MTR :-* Jenny - která mě (nejen) tenhle víkend podporovala a musela snášet ty moje kecy a výlevy srdce xD Andy - za to, že souhlasila s účinkováním v této povídce - ty víš, jak je to pro mě důležité. :-* Fawi a Adri - za vaše úplně úžasné komentáře, které mě potěšily. Králíkům a tangu zdar!(Dino!xD) :D Pak také Kuky a Nari -dostaly ste mě a Kukčo? Dík za komenty. :D A samo, že i Maki - nejrychlejší spermie sice nevyšla, ale stejně dík. xD A pak...
Kaitlin, Mel, Ary, Moje, NarcisseB, Ivush, Pol, Maysie, Garovi, Seemly, Kačence, Evžence, Livian, Illandris, Merise a dalším - vám všem mocka díky za většinou pravidelné komentíky a podporu. :-) Tahle kapča je prostě pro všechny, kdo mi kdy u této povídky nechali koment. Nezlobte se, že vás nevypíšu všechny, já su ráda, že sem napsala tuhle kapču... xD Užijte si čtení... a že je co číst! :D
Upoutávka >>
***
"Kdo? Proč?"
***
"Proč na tebe Malfoy se Snapeem pořád tak zírají?"
***
"Děje se něco?"
***
"Ach bože, jste tak tvrdohlavej!"
***
"Zatracenej Snape,"
***
SAY IT´S POSSIBLE... 1/2
Po tváři ji zašimraly sluneční paprsky, dívka se ve spánku zavrtěla. Po chvíli rozlepila jedno oko, rukou si prohrábla vlasy a zalitovala, že si večer nezatáhla závěsy. Opatrně se posadila. Celé tělo ji bolelo, jako by byla rozlámaná. Rozhlédla se po pokoji. Holky ještě spaly, byla za to ráda, unikne výslechu, kde se včera celý den toulala. Tiše se převlékla a sešla dolů do společenky. Překvapilo ji, když u krbu spatřila sedět Anduel.
"And?" hnědovláska vyskočila.
"Frany, konečně," očima nervózně těkala po místnosti.
"Děje se něco?" pousmála se. "A děkuju za včerejšek," dodala tišeji.
"No, za včera nemáš zač, celkem... si mě vyděsila," začala si třít paže.
"Promiň, jen," zaklonila hlavu. "Vyvedl mě z míry."
"Za tohle se nemusíš omlouvat. A k tvé první otázce. Něco se stalo," její pohled zvážněl.
"A jé," vyklouzlo Fran z pusy. "Asi si sednem?" čapla na pohovku, Andy ji napodobila.
"Víš, včera při zkoušce," začala dívka pomalu. "Harry... udělalo se mu špatně, prý usnul a něco se mu zdálo," Fran pochopila, že naráží na Harryho vidiny.
"A?"
"No, zřejmě to bylo vážné a podle toho, co vím... Vydali se na Ministerstvo."
"Kdo? Proč?"
"To nám snad řeknou sami, jen... samozřejmě tam čekali Smrtijedi, dorazil i sám Pán Zla," ztlumila hlas.
"Bezva, takže už se o něm ví," oddychla si Fran úlevou, pak se však zamračila. "Jsou v pořádku?"
"Jo, teda... Ron s Hermionou sou na ošetřovně, ale jinak v pohodě. Ginn měla něco s kotníkem, Neville zlomenej nos. Lenka s Harrym snad jen pár škrábanců, to mi aspoň v rychlosti řekli," tón jejího hlasu byl úlevný, přesto se Fran její výraz nelíbil.
"Dál?"
"Zemřel člen Řádu."
"Kdo?"
"Sirius," šeptla. Fran zamrkala. Harryho kmotr? Trhla hlavou. Zdálo se jí to nemožné.
"Ach ne. Harry to..."
"Musí překonat," smutně se pousmála Anduel. "A on to zvládne, snad," zamumlala.
"A Smrtijedi? Ti z toho vyvázli?" v očích se jí blýsklo.
"Někteří ano," připustila hnědovláska. "Ale do Azkabanu se jich taky dostalo dost," ušklíbla se.
"Například?" zeptala se dychtivě.
"Fajn, byl mezi nimi i tvůj otec, pak Malfoy, snad i Goyle, Crabe... Víc ti poví Harry a spol," mávla rukou. Fran nebyla schopna pohybu ani slova. Jugson je v Azkabanu! Nebude jí o prázdninách otravovat život. Pocítila náhlou úlevu. A i přes to všechno, co se od Andy dozvěděla, tvář jí ozdobil úlevný úsměv. "Taky se vrátil Brumbál," potěšila ji Anduel ještě víc.
"To budou skvělý prázdniny," oddychla si. Obě dívky se začaly smát...
***
Hostina na závěr školního roku byla v plném proudu. Francis cítila jakési uspokojení vždy, když pohlédla k učiteskému stolu a viděla v čele sedět Brumbála. Bez něj Bradavice nebyly Bradavice.
"Fran?"
"Jo?" otočila se k Adrianě, která jí s úsměvem mávla před obličejem.
"Proč na tebe Malfoy se Snapeem pořád tak zírají?" sykla spiklenecky. Černovláska se prudce ohlédla ke zmijozelskému stolu. Blonďák jí opravdu propaloval pohledem. Nakrčila obočí a on jako na povel sklopil zrak. K učitelům se nepodívala.
"Nevím, asi plánuje nějakou past," pokrčila rameny, vyměnila si rychlý pohled s Andy, ta na ni povzbudivě mrkla.
"Myslím, že teď si nebude vyskakovat jako dřív, když je jeho otec v Azkabanu," uvažoval nahlas Harry.
"U Draca není nikdy nic jisté," sykla Frany. V očích se jí na okamžik objevil stín bolesti.
"Prosím tě, je to jen namyšlenej frajer, ale když na něco přijde, zdrhne jako první," odfrkl Ron, ostatní se pobaveně zasmáli.
"Pane profesore...," rozhodla se kontaktovat Snapea. Viditelně sebou trhl.
"Ano?"
"Já... víte, je poslední den školy, myslela jsem, jestli bychom nemohli dokončit ten rozhovor," začala opatrně. Z jeho výrazu se nedalo nic vyčíst.
"Obávám se, že ne, slečno Jugsonová," opáčil ledově.
"Prosím! Jste zřejmě jediný, kdo ví pravdu," žadonila.
"To si myslíte vy," vstal a hodlal opustit Síň.
"Z jakého důvodu mi to neřeknete?" vypálila na něj.
"Nejsem ten správný člověk, který by vám měl zrovna tohle vysvětlovat."
"A kdo jím je? Všichni se chováte, jako by jste se mnou neměli nic společného, nic o mě nevěděli, a když ano, vymluvíte se na někoho jiného! Nebaví mne to!"
"Tohle nebylo myšleno jako vtip," celou cestu ji sledoval.
"Ach bože, jste tak tvrdohlavej!" neudržela se. K jejímu překvapení mu zacukaly koutky.
"Myslím, že nejsem sám, slečno."
"Já to stejně zjistím!" zakabonila se.
"O tom nepochybuji a jsem si jist, že...," zarazil se.
"Co?"
"Přeji vám příjemnou cestu domů, prázdniny budete trávit u babičky, ale to již určitě víte," změnil téma.
"Ano," odvětila mu nasupeně. Pozvedl jedno obočí a pak s klidem opustil Velkou síň.
"Francis?! Můžeš vnímat?" zatřásla s ní opět Adriana.
"Eh... promiň, já jsem jen unavená," vymluvila se. "Půjdu už nahoru a dobalím si zbytek věcí."
"Připojím se k tobě," zvedla se i Andy. Fran neprotestovala. Až k obrazu šly mlčky.
"Neměla jsi žádné otázky," prolomila ticho Francis.
"Cože?"
"Tehdy v tom lese," přiblížila Fran.
"Ach... já se nechtěla vyptávat. Víš, doufala jsem, že kdyby jsi chtěla, řekla by jsi mi sama, co to znamenalo, a co je Nelien zač," koukla se Frany do očí.
"Díky. A možná časem... ti to řeknu," zakřenila se na hnědovlásku. Ta vesele přikývla.
"Tak dobrou."
"Jasně, ahoj zítra," rozloučily se. Fran rychle zaklapla dveře do ložnice a opřela se o ně. Zítra už se uvidí s babičkou a nějak, bylo jí jedno jak, ji donutí, aby jí řekla pravdu.
"Zatracenej Snape," hodila do kufru kousek oblečení a s brbláním se převlékla do pyžama. Předtím, než usnula, před očima se jí promítly všechny důležité momenty, které se za tento pouhý rok odehrály...
"Moc se mi odtud nechce," ohlédla se Elizabeth zpět k hradu.
"To asi nikomu, ale ani se nenadějeme a budeme tu zpět," usmála se trochu nervózně Fran. Kdo ví, co se o prázdninách dozví. Na nádraží v Prasinkách všichni ve spěchu nastupovali do Expresu. Ve vzduchu se tetelila radost studentů odjíždějících domů na dlouhé dva měsíce. Když byla všechna kupé zaplněna, vlak se dal do pohybu. Frany vyhlédla z okna, vítr jí cuchal vlasy a štípal ve tváři. Zaplavil ji pocit jisté tísně a smutku. V Bradavicích poznala pravé přátele a také... lásku. Zavřela oči, zakázala si na něj myslet. Malfoy už v jejím životě nebude hrát žádnou roli.
Vlak dorazil do cílové stanice rychleji, než by si většina cestujících přála. Studenti se se svými zavazadly prodírali k přepážce, vstříc sladké náruči prázdnin. Jako poslední před přepážkou stáli Harry, Ron a Hermiona s Anduel, loučili se s Fran.
"Po prázdninách se uvidíme," objaly ji holky. Fran jen přikývla.
"Myslím, že to budou ty nejlepší prázdniny ze všech," usmála se na ně černovláska a pohledem zabloudila ke starší, přívětivě vypadající ženě. Byla tak ráda, že ji zase vidí.
"Užij si to u babičky, dej vědět, jak se máš."
"Jasně, takže… za dva měsíce," povzdychla si Fran.
"Jo, za dva měsíce ve vlaku," odpověděl jí vesele Harry. Francis přikývla, mrkla na ně a pomalu se vydala k babičce. V půli cesty se ještě zastavila a otočila.
"Herm?" zavolala na hnědovlásku. Pohybem ruky jí naznačila, aby k ní přišla.
"Copak?" zeptala se nechápavě Hermiona.
"Neděje se nic?" vypálila na ni a pečlivě sledovala její reakci. Od návratu z ministerstva se jí zdála nějaká mimo.
"Ne, mělo by?" vyrazila ze sebe. Fran jen pokrčila rameny. Nebude to z ní páčit.
"Tak si užij prázdniny, ahoj!" pousmála se na Hermionu Fran, zamávala klukům a připojila se k babičce. Herm se vrátila zpět k Harrymu a Ronovi. Andy už byla pryč.
"Ach, zlatíčko, připravena?" přivinula si ji k sobě babička.
"Myslím, že ano," kývla a naposledy se ohlédla na přátele, právě procházeli přepážkou.
"Výborně," poplácala vnučku po tváři. "Doma tě čeká... překvapení," trochu zvážněla. "A asi bychom si měly pospíšit."
"Jistě," přikývla Fran, netušila proč, ale z toho překvapení neměla dobrý pocit. Chytila se babičky za paži. Obě s prásknutím zmizely...
----------------------------
Na další si počkejte, musím mamce nabarvit hlavu. xD Jo a... komenty potěší. xD
sakra
nemůžu se dočkat.. sem doufala že tu ještě bude něco s dracem.. no uvidíme jinak zatim skvělý:)