close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více

Po zrušení blogu mě můžete nalézt zde: anden.mysteria.cz

Mějte trpělivost, bude trvat, než to tam s holkama zase zprovozníme/zaktualizujeme. :)

Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!

2.kapitola: Tak tohle bylo o fous! 1/2

16. června 2008 v 12:52 | Enny |  Spojenectví
MUHEHE!!! Ennouš se vám vrátil v plné polní! xD Normal vám povím, snažila sem se. Máte tu sedmi stránkovou kapitolku, takže si ji řádně vychutnejte. K ničemu jinému bohužo nemám, ani toho Mrože sem nepřepsala... tak jindy no. =D Je to na dvě části, tu druhou máte dolejc. xD
Věnování - vám všem za ty úžasné komenty k první kapitole! A nebyla bych to já, aby nebylo i ňáké spešl... takže... Andy, je to tvoje. :-* a Fawul - díky za sobotu. xD

***
"Jo, proč?"
***
"Jak chceš, heslo znáš."
***
"Jak se dozvíme, co potřebujeme? Harry vám nic neřekl?"
***
"Je ti dobře, Herm?"
***
"Ten? Stoprocentně."
***

2. Tak tohle bylo o fous!

Jízda vlakem jí ukolébala ke spánku, hlasitý hovor přátel ubíral na intenzitě až se z něj nakonec stal jen šum v pozadí. Nevěděla, co přesně ji pak vzbudilo, ale když otevřela oči, první, koho spatřila, byla hnědovlasá dívka mávající jí před obličejem.

"Andy!" vykřikla a vrhla se kamarádce kolem krku. Anduel zavrávorala a obě se sesunuly na sedačku umístěnou na druhé straně kupé. Harry s Nevillem stačili na poslední chvíli uhnout.

"Bože, Fran! Sice tě taky ráda vidím, ale rozloučily jsme se před dvěma dny," smála se And.

"No a?" pokoušela se postavit černovláska, moc se jí to nedařilo. Harry jí nakonec podal ruku a pomohl jí na nohy. "Páni, mám celkem hlad."

"Občerstvení už tu bylo," zakřenil se Harry. "Ron bude zřejmě zklamaný."

"Ten? Stoprocentně," natáhla Ginny ruku, v které svírala sáček s dýňovými paštičkami, směrem k Fran.

"To je dobrý, já si pro něco skočím," prohrábla se kufrem a vylovila pár drobných z měšce. Vyšla z kupé a zamířila na druhý konec vlaku. Zarazila se však v půli cesty. Přímo před ní stál Malfoy v obětí s Parkinskou. Pevně stiskla rty, zhluboka se nadechla. Proč jí to pořád tak neskutečně vytáčelo a bolelo?

"Asi bych mu měla vrazit ještě jednu," ozvalo se jí tiše za zády. Rychle se na Andy otočila.

"Ne, to nebude potřeba," pokusila se o úsmev. "Naše cesty se rozešly a už není důvod se jím zabývat," založila si ruce na hrudi, silou vůle se přinutila od něj odtrhnout pohled.

"Jak myslíš, já budu vždy připravena," spiklenecky mrkla a pozvedla ruku zatnutou v pěst. Frany kamarádku vzala kolem ramen a chystala se vrátit zpět. "Nechtěla sis něco koupit?"

"A jo, vidíš. Tak... no," zrak jí opět padl na zmijozelskou dvojici. "Jdeme," vydolovala ze sebe nakonec celkem přesvědčivě. Andy se mírně pousmála. Vykročila jako první. V momentě, kdy dorazila k líbajícímu se páru, zrychlila a cestu si prorazila právě přes ně. Pansy vyděšeně vyjekla a Draco cosi zlostně zasyčel. And kývla na Fran, ta přidala do kroku, chtěla být od nich co nejdále. Sklopila oči k zemi, bylo tak pro ni lehčí projít kolem něj. Nakonec to nevydržela a věnovala mu jeden jediný kratičký pohled. Pokusila se od něj vložit všechno zklamání, pohrdání a bolest. Soudě podle jeho zmateného výrazu se jí to povedlo. Ale než si stačil uvědomit, co za stín dívce přelétl obličejem, byla její tvář opět bez emocí.

"Klid, Frany. Zvládla jsi to skvěle," pokoušela se zklidnit její roztřepanost Anduel. Černovláska se na ni vděčně usmála, pomáhala jí. Než našly vozík s občerstvením, dorazily až do jednoho z předních vagónů.

"And, Fran!" vystrčil hlavu z jednoho kupé Ron.

"Ahoj! Už jsme po vás chtěli vyhlásit pátrání, kde se touláte? To musíte být pořád tady?" kývla Andy i k Hermioně."

"No, za chvíli by jsme dorazili, ale když už jste tu, půjdeme s váma," usmál se na ně Ron a vytáhl do uličky i Hermi.

"Já si skočím pro něco dobrýho teda," odpojila se od nich Frany. Za moment byla zpět, v ruce držela sáček plný dobrot. "Můžeme jít zpět." Celá jejich skupinka se vydala do zadní části vlaku ke kupé, kde seděl Harry a spol. Do Prasinek dojeli ještě za světla, avšak slunce se již ztrácelo za lesem.

"Viděli jste někdo Malfoye?"

"Jo, proč?" otočila se And na Harryho.

"Že se ani nestavil," zašklebil se. "I když měl zřejmě ještě dost z toho nádraží," mrkl na Francis, ta jen mírně přikývla. Konečně dorazili do Velké síně, všichni se s radostí posadili a očekávali zahájení.

"Kde je Ron?" rozhlédl se Potter.

"Už jde," ukázala ke dveřím Adriana, která seděla naproti nim. Měla pravdu.

"Hermiono! Právě jsem mluvil s McGonagallovou. Kvůli heslu," vydechl udýchaně Ron a sedl si vedle ní. Dívce chvíli trvalo, než odpověděla.

"A? Jaké je?" dostala ze sebe nakonec.

"Zlatonka.," zašeptal, přikývla. V ten moment vešla profesorka McGonagallová se skupinou prvňáků. Zastavila je před kloboukem a zařazování mohlo konečně začít.

"Aerová, Jackie!" z řady vystoupila světlovlasá dívka.

"Nebelvír!" kolejním stolem se roznesl hlasitý potlesk. Dívka si sedla vedle Jose a nervózně se rozhlížela kolem.

"Kdo myslíte, že bude učit Obranu?" šeptl Harry. Rozhlédli se po učitelském stole, nikoho nového neviděli, ale jedna židle byla prázdná.

"Och ne! Já doufal, že ten mastnej netopýr konečně zmizí…," ulevil si Ron.

"Takovou radost by studentům neudělal," uchichtla se Fran. Pak svou pozornost přenesla právě k učiteli lektvarů.

"Čau, tati!"
vyslala k němu vesele myšlenku. Na pozdrav jí jen neznatelně kývl.

"Jaká byla cesta?"

"V pohodě, jak ses měl celej den ty?"

"Pracovně, jak jinak."

"Můžu se pak stavit?"
optala se svatouškovsky.

"Hned dnes? Myslíš, že je to bezpečné?"

"Neboj se, nějak to zamaskuju."

"Jak chceš, heslo znáš.
"

"Samozřejmě," pousmála se a pustila se do jídla. Hostinu si všichni užili a dosyta se najedli... V případě některých přejedli. Když zmizely poslední talíře, Brumbál povstal.

"Konečně se dozvíme, kdo bude učit obranu," naklonil se k nim Neville. Dveře za stolem profesorů se otevřely, do místnosti vešel mladý muž.

"Dovolte mi, abych Vám představil nového učitele obrany proti černé magii…," pohlédl na nově příchozího a pokynul mu, aby přistoupil. Harrymu spadla čelist. Ron, vlastně i většina ostatních na tom byla stejně. Jediná Hermiona byla zase duchem jinde.

"Hermiono! Koukni!" ukázal Harry na mladíka, Hermiona vzhlédla a vyvalila oči.

"Ano, vážení, nebude jím nikdo jiný, než samotný Viktor Krum!" dořekl nadšeně Brumbál a začal tleskat, studenti se k němu přidali.

"Já tomu nevěřím... to není možné…," hleděla Hermiona na Viktora. Brumbál je mezitím spravil se školním řádem a poté, co jim sdělil, že se pro ně chystá překvapení, se s nimi rozloučil. Byl čas odvést prváky do ložnic. Hermiona s Ronem si je tedy svolali a následováni Harrym, Ginny a Fran, je dovedli až do společenky.

"Tak dobrou," rozloučila se s nimi Francis a zamířila rovnou do dívčí ložnice druhých ročníků. V rychlosti se převlékla do pyžama, natáhla na sebe župan a tiše vyklouzla zpět na chodbu. Ze společenky se pořád ozýval halas studentů. To jí trochu kazilo plány, ale dalo se to čekat. Skousla si ret, věděla moc dobře, jak se nepozorovaně dostat až tam, kde chtěla. Bránil jí v tom slib, který dala babičce… tak snad se svět nezboří, když ho jednou poruší, vždyť babička nerespektovala mnohem více pravidel. S tímto rozhodnutím zavřela oči a s mírným úsměvem na tváři zmizela. Za malý okamžik později už zašeptala heslo u kabinetu svého otce a vstoupila do spoře osvícené místnosti. Odvedle, z jeho soukromé zásobárny, zaslechla hlasy.

"Ta…," zasekla se uprostřed slova. Spolu se Snapeem byl ve skladu i Malfoy. "Tady jsem, pane profesore," vyžbleptla rychle, když si ji Draco překvapeně prohlédl. "Chtěl jste se mnou mluvit?" dodala.

"Slečno Jugsonová, výborně!" zahrával to také do autu. "Vydržte moment, to vás ani nikdo nenaučil klepat?!" vyjel na ni ledově. Fran se v duchu zasmála. Pěkný divadýlko. "My už jsme si myslím řekli vše, pane Malfoyi," otočil se zpět na zmijozelského studenta. Ten přikývl na srozuměnou, po očku však pořád sledoval černovlásku. "Nashledanou tedy, musím zadat úkol ještě zde přítomné studentce Nebelvíru," pronesl líně a ukázal na dveře. Draco pochopil.

"Dobrou noc, profesore," popřál mu odměřeně a než zavřel, opět pohlédl na Fran.

"Tak tohle bylo o fous," řekla už uvolněně a vrátila se zpět do vedlejší místnosti, kde se posadila do křesla u krbu. Snape jí neodpověděl, chvíli se ještě přehraboval v krabicích, než se k ní připojil.

"Mám ještě nějakou práci."

"Jasně, dodělej, co potřebuješ," usmála se na něj. On jen přikývl, sednul si za stůl a začal procházet nějaké dokumenty. Fran bavilo otce pozorovat. Nemusela s ním mluvit, stačila jí jeho přítomnost.

"Ty máš něco s Malfoyem?" pomalu na ni přicházel spánek, ale otcova otázka Francis dokonale probrala. Napřímila se a vyvalila na něj oči.

"Cože? Jaks na to přišel?!" vyhrkla.

"Nejsem včerejší a věř, že své dceři věnuji více pozornosti, než komukoli jinému," naklonil hlavu na jednu stranu a očekával odpověď.

"Nic s ním nemám, pokud ovšem nepočítáš vzájemnou nevraživost a nenávist," zamumlala, oči upřené na podlahu. "Nechápu ani, jak si něco takového můžeš myslet. Je to Malfoy!" hájila se dál. Celkem dlouho mlčel a jen ji propaloval pohledem, začalo jí to být nepříjemné, jako by jím mohl vidět hluboko do její mysli. "Proč na mě tak koukáš? To mi nevěříš?" vypálila.

"Jistě, že ti věřím. Jen… Nebudeme se o tom teď bavit," změnil tón. "Už bys měla jít spát," vstal.

"Hm," dostala ze sebe, stále ještě vyvedená z míry. "Tak teda dobrou," zvedla se, upravila si župan a vyklouzla na chodbu. Unaveně se vydala zpět do věže. Nevšimla si tak svého otce, který ji při odchodu zadumaně pozoroval ode dveří.

*****

Studenti si během jednoho týdne museli opět zvyknout na rychlé tempo školního života. Úkoly se jim k jejich nechuti a podráždění začínaly kupit a tak nikomu nezbývalo nic jiného, než si nad učebnice opravdu sednout a zadání vypracovat. Jinak tomu nebylo ani v pátek. Ač byl před nimi víkend, hrstka studentů seděla ve společence u krbu, před sebou kupu pergamenů a učebnic. Fran seběhla schody a musela se pousmát, když spatřila své přátele sedět nad učením. S holkama před chvílí v pokoji dopsaly úkol do přeměňování a s pojednáním do lektvarů si nedělala starosti. Za jeho nesplnění dostane trest a to je účelem.

"Ahoj," přisedla si k nim a nahlédla Andy přes rameno. "Obrana?"

"Jo, máme napsat, jaký je podle nás rozdíl mezi černou a bílou magií," zašklebila se hnědovláska a sklonila se zpět ke zpola popsanému svitku. Frany jí jen přikývla a obrátila se k Hermioně, potřebovala s něčím poradit.

"Herm? Mohla by jsi mi tohle zkontrolovat, prosím?" usmála se na ni a natáhla k ní ruku s vypracovanou esejí. Dívka nepřítomně kývla, na moment se začetla, ale vypadalo to, že se na obsah vůbec nesoustředí.

"Promiň, Frany. Já na to teď nemám náladu," vrátila jí pergamen zpět. Ron na prefektku zíral skoro s otevřenou pusou. Ona že nemá náladu na učení? Přiložil jí ruku na čelo.

"Je ti dobře, Herm?" ta jeho ruku strhla.

"Jo, nemělo by bejt?! Omluvte mne, něco mám!" vyprskla nevraživě, posbírala si své věci a vyběhla nahoru do ložnice.

"Co to mělo být?" zeptala se zaraženě Francis.

"Jí neřeš, chová se divně už od prázdnin. Určitě něco tají," mávl nad tím rukou Harry. Fran se v duchu plácla do čela. Ne od prázdnin, vždyť jiná byla už před odjezdem ze školy. Co by však za tím mohlo vězet netušila. Všichni se vyjeveně otočili, když kolem nich najednou Hermiona proběhla ven z místnosti.
"Vždyť," začal Harry. "Před okamžikem odešla do ložnice, ne?" ptal se, jako by se chtěl ujistit, že se mu to nezdálo.

"Jo. Vypadalo to, že má na spěch," zamračila se Frany. Ginny si povzdychla, Anduel nechápavě zakroutila hlavou a sbalila si popsané pergameny na jednu hromádku.

"Tenhle týden skoro ani nepromluvila. Parvati s Levandulí už taky docvaklo, že něco nehraje. A to jsme tu teprve týden," prohrábla si And vlasy a úkoly smetla do tašky.

"Jdu za ní," vyskočila Fran na nohy. Ostatní neprotestovali. Prošla tedy otvorem a začala uvažovat, kam by mohla kamarádka jít. Rozhodla se, že na ni počká tady, určitě nebude pryč dlouho. A pokud se nevrátí, sejdou se na večeři…
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Casey Casey | 16. června 2008 v 19:23 | Reagovat

Jůůů to je super!! Já mám první koment.... Moc se ti kapitolka povedla a moc se těšim na další.... Jenom tě chci upozornit žes dala první druhou část kapitolky a já si to přečetla obráceně mno..... možná jsem tupá já ale chtěla jsem tě upozornit

2 Imala Imala | E-mail | 17. června 2008 v 13:00 | Reagovat

Super!

3 Seemly:) Seemly:) | Web | 21. června 2008 v 21:49 | Reagovat

no to sem celá napnutá kam vlastně šla,i když mám takový malý tušení:)

4 WeRuU_*CRAZY*_ WeRuU_*CRAZY*_ | Web | 23. června 2008 v 13:26 | Reagovat

honem dalsi..

5 Miome Miome | 17. července 2008 v 10:18 | Reagovat

super!!!!!!!dem na dalšííííííííííííííííííííí!!!!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 


© 10/2007-2018 (prostě už je holt starouš :D)
Obsah tohoto blogu je zakázáno kopírovat bez předešlého uvědomění majitelky! A nejspíše ani po něm.