

"Dobby?" zavolala, když se převlékla. Vedle ní se s prásknutím přemístil jeden z bradavických skřítků.
"Přejete si, paní?" Uklonil se. Fawi se usmála.
"Něco dobrého k snídani, kdybys byl tak hodný. A kávu, hodně silnou, prosím."
"Jak si paní žádá." Opět se nosem dotkl podlahy a zmizel. Neuplynula ani minuta a byl zpět. Na rukou nesl velký tác plný jídla.
"Už si to vezmu." Ulehčila mu a podnos si položila na kolena, pak Dobbyho propustila. Zadumaně se zakousla do toustu, nemohla se zbavit dotěrných myšlenek. Nemohla ani přivřít oči, které ji pálily. Ihned se jí vybavila jeho tvář. Jak asi přijme to, co se mu chystá sdělit? Co na to řekne? Nechá si to vysvětit? Povolí jí, aby mu někdy vylíčila, proč udělala to, co tehdy udělala?
Odložila nedojedenou snídani a natáhla se pro učitelský hábit. Když si byla jistá, že má vše, co bude na dnešní hodiny potřebovat, vydala se do učebny. S povzdechem se posadila za stůl a čekala na první studenty. Zběžně si prohlédla rozvrh. Musela se pousmát. Dnes má opět sedmé ročníky, Mrzimor se Zmijozelem. Byla zvědavá, jak budou reagovat na její rozdělení.
"Jste všichni?" zeptala se, když se učebna zaplnila. Odpovědí jí bylo jen zabrblání. "Fajn, v tom případě začneme. Minule jste mi předvedli, co umíte a jak hodně si toho pamatujete. Já vás podle toho tedy rozdělila do dvojic. Až přečtu vaše jména v seznamu, sednete si k sobě a vyčkáte na další instrukce. Předem upozorňuji, že protesty nepřijímám, pokud nebudete mít opravdu závažný důvod. Jasné?!" přejela celou třídu pohledem. Vypadalo to, že konečně upoutala alespoň trochu jejich pozornosti. "Výborně, můžeme začít."
"Ehm, promiňte, že ještě vyrušuji, paní profesorko," ozvalo se z jedné ze zadních lavic.
"Copak, pane Malfoyi?" Odevzdaně pohlédla jeho směrem.
"Tím závažným důvodem myslíte co? Můžete uvést nějaký příklad?" pronesl nedbale. Usmála se na něj.
"Přeci vás nebudu inspirovat, to bych byla proti sobě. Až si budete myslet, že ten důvod nastal, promluvíme si o tom." Přešla zpět ke svému stolu a natáhla se pro pergamen se seznamem. Zmijozelský král překvapivě nic nenamítal ani se nehádal. Malý moment se nad jeho chováním pozastavila.
"Přistoupíme tedy k rozdělení." Ukázala na popsaný list. "Jason Brise a Pansy Parkinsová." Přečetla první dvojici. Černovláska se nadechla k protestu. "Slečno, myslím, že jsem na začátku něco řekla!" připomněla jí dřív než stačila promluvit. Dívka si nasupeně posbírala své věci a přešla k lavici, ve které seděl černovlasý chlapec z Mrzimoru.
"Nemusíte se mě snažit propíchnout pohledem, slečno. Pokud jste měla zájem být s někým jiným, měla jste se snažit. Pořád nějaké námitky?" Fawi se postavila přímo před ni. Tmavovláska sklopila oči a zavrtěla vztekle hlavou. "Fajn. Další pár," nahlédla do listu, ale moc dobře věděla, koho tam má dál. "Draco Malfoy," vzhlédla, zajímala ji jeho reakce. "Bude spolupracovat se slečnou Ennelion Reignerovou," dořekla. Blonďák se ležérně zvedl a se zvláštním pokřiveným úsměvem přešel ke svému novému místu.
"Vstávej, kámo, blokuješ mi fleka," prskl na spolusedícího od Enny, ta vzhlédla a blonďáka
přímo propalovala.
"Stačilo to říct slušně, pane Malfoyi! Patricku, na chvíli se postav, hned tě zařadím," zavolala si ho Faw k sobě. Pohledem naposledy spočinula u nově rozděleného páru. Enny s Dracem po sobě nenápadně pokukovali a sem tam si něco šeptli. Hnědovláska na moment zčervenala a zabodla oči do lavice, když se jí Draco letmo dotkl. Fawi se zarazila, že by přeci jen Brumbálovy nápady nebyly tak špatné? Mírně se pousmála. Pokud soudila dobře, přímo před očima jim vznikal nový pár. A to to byl právě Draco, u koho čekala nejvíce protestů. Byla ale moc ráda, že se mýlila. První půlhodinu strávila dělením žáků. Ve zbylé době jim chtěla zadat úkoly.
"Nyní máme dvě možnosti. Buď vám náplň vaší práce zadám já nebo si ji vylosujete vy sami. Což by bylo nejspíš lepší, nemohli byste mne tak nařknout z nadržování a podobných věcí." Když nikdo nic nenamítal, vhodila útržky pergamenu do krabičky a začala s ní obcházet studenty.
"Tak prosím," natáhla ruku k Dracovi.
"Nechám to na tobě, Enn," podložil si hlavu rukou. Dívka prohrábla zadání, vytažený kousek pergamenu podala Malfoyovi. Ten ho před Fawi rozbalil.
"Nuže?"
"Nemohlo to být lepší, paní profesorko," odpověděl jí s nádechem sarkasmu. "Nejlepší cesta k útlumu černé magie."
"No vidíte, skvělé téma," mrkla na Enny, do poznámek si poznačila jejich první zadání a přistoupila k dalším.
"Práci už máte každý, na vypracování eseje máte plus mínus jeden měsíc, pak své výsledky přednesete před celou třídou a dostanete zadání nové. Každá dvojice by měla stihnout minimálně osm otázek. Ti nejlepší klidně i více. Podle toho, jak budete pracovat, budete samozřejmě hodnoceni. To, že máte dlouhodobý úkol sice znamená, že jiné nebudou, ale spolupráci v hodinách požaduji! Rozumíte?" Přecházela před tabulí a jednou rukou si poklepávala na složku, kterou držela před sebou. "Teď si uděláme krátkou pauzu, za deset minut buďte zpět, začneme probírat." Rozpustila je.
***
"Nic to není. Jen tam přijdeš, vysvětlíš mu, co máš v plánu a šmitec." Ujišťovala sama sebe. Nepomáhalo to. Až moc dobře si uvědomovala, že ho bude muset i přesvědčovat o tom, že je to správné a nezbytné. "Hurá do toho, půl je hotovo." Zhluboka se nadechla a zaklepala na dveře jeho kabinetu. Když nikdo neotevíral, oddychla si a chystala se odejít. Dveře se ale najednou rozletěly a Fawi nadskočila leknutím. Stál v nich jako nějaký bůh pomsty. Na okamžik se mezi nimi rozhostilo dusivé ticho.









































Ty kláso!!!! Já ci další díííííííííl <3. Plosím, plosím, plosím, plosím, moooooooooooooooooooc plosím další dílek :-****