close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více

Po zrušení blogu mě můžete nalézt zde: anden.mysteria.cz

Mějte trpělivost, bude trvat, než to tam s holkama zase zprovozníme/zaktualizujeme. :)

Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!

2.kapitola: Nikdy neříkej nikdy! 2/2

1. září 2008 v 3:07 | Enny & Mel |  Ad augusta per angusta - já a Melinka
A druhá krátká část. Jak sme řekly, je to delší. =D

Z mých chmurných myšlenek mě vytrhla Blaisova osobnost. Zvuk jeho hlasu se mi vrýval pod kůži. A bylo to osvobozující.

"Ale ale, kohopak to tu máme. Samotná, opuštěná, bez přátel," mluvil tiše s nádechem cynismu. "Ještě pořád věříš na přátelství?" Posadil se naproti, ruce položil na stůl a propletl prsty.

"Proč jsi tady? Přišel jsi se mi vysmívat?"

"Nebudu zastírat, že jsem to měl původně v plánu. Na to však bude času dost. Jen se chci ujistit, jestli jsi náhodou nezměnila názor…" Pohodlně se opřel a propaloval mě pohledem. Ztěžka jsem polkla. Něco uvnitř mi říkalo, že bych to neměla dělat, ale pocit zrady byl silnější a přebil všechno ostatní.

"Co všechno by ty službičky měly zahrnovat. Co bych měla já udělat, abys držel jazyk za zuby?" zeptala jsem se opatrně. Přes jeho tvář přelétl stín vítězství.

"Mám nutkání říct, že jsem tuto situaci čekal, čekal jsem, že změníš názor, ale překvapila jsi mě, že tak rychle." Odmlčel se. Otřásla jsem se. Jak to, že to věděl, nemůže znát mé přátele... Pardon... ty lidi, víc než já. Nebo ano?

"Sem tam by jsi mi sdělila pár informací o Pottříkovi a jeho plánech. Hodilo by se mi i několik novinek ohledně toho vašeho skvělého Řádu." Při těchto slovech jsem se zarazila. Tady už bych nezrazovala jen Harryho, ale i všechny okolo. Opravdu je to to, co chci?

"Taky by byla fajn večeře."

"Večeře?" dostala jsem ze sebe.

"Jistě, přeci nechceme, aby ostatní pojali podezření." Vysvětlil.

"Ehm, pochybuju, že ti někdo uvěří, že by ses dobrovolně zahazoval s mudlovskou šmejdkou."

"Věř mi taky trochu. Být Smrtijedem není zas až tak od věci. Tak co teda? Přijímáš?"

"Musím se vším všudy?" ujišťovala jsem se. Řád mi pořád ležel v žaludku. Brumbála jsem považovala za skvělého člověka. Nejen jeho. Byl tam Remus, Tonksová, paní Weasleová s manželem, dvojčata… Mohla bych jmenovat dál. Tohle se mi prostě příčilo a nebyla jsem si jistá, jestli bych se přes to dokázala přenést.

"Samozřejmě. Nebo se ti na tom něco nelíbí? Je to fakt jen návrh. Nemusíš přijmout, ale pak si poneseš následky." Propaloval mě pohledem. Sakra, měl mě v pasti. Ale co už. Nezmínil se, že by ty informace musely být pravdivé. Pousmála jsem se.

"Ale ne. Přijímám to." Uznale pokývl hlavou. Však ještě uvidíš, čeho je obyčejná mudla schopná. Natáhl ke mně dlaň a já ji stiskla. Na moment jsem sice zaváhala. Co kdyby se chtěl pojistit nějak důkladněji? Naštěstí se tak nestalo.

"Skvěle, tím je to vše vyřízeno. Vždycky ti dám nějak vědět kdy a kde se sejdeme. Ty si na ten den připravíš všechny novinky, které shromáždíš. O Potterovi budeme chtít vědět i něco z minulosti…" Dodal jen tak a zvedl se.

"Dobře." Kývla jsem. Na jazyku mě svrběla jedna otázka. A i přesto, že jsem věděla, že mi na ni nejspíš neodpoví, ze mě musela ven.
"Jaké to je být Smrtijedem?" vyslovila jsem tiše, ale zřetelně. Zastavil se a pomalým pohybem se otočil. Jeho tmavé oči se zabodly do těch mých. Tvář mu ozdobil pokřivený úsměv, který jsem si proti své vůli začínala zamilovávat.

"Proč se ptáš?"
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 weruška weruška | Web | 1. září 2008 v 13:58 | Reagovat

to je upe skvělý.. už se moc těším na další :)

2 weruška weruška | Web | 1. září 2008 v 13:59 | Reagovat

hey první koment =D

3 Imala Imala | E-mail | 1. září 2008 v 16:10 | Reagovat

Super kapitolka. I celá povídka je skvělá.

4 Adelinka77 Adelinka77 | Web | 1. září 2008 v 18:31 | Reagovat

Já chci dalšííííííííí! Je to strašně moc skvělýýýý <3

5 Kris Kris | Web | 2. září 2008 v 8:14 | Reagovat

Je to dost dbře napsaný, ty pocity. Zrada bolí, ale,

že se někdo zachová takhle. To je dost ubohý. Vymýšlet si (mám na mysli Rona)

No jo, chlapy (kluci), držej při sobě. Ach.

Uvidíme, jak se s tím vypořádá. Doufám, že to není psané z vlastní zkušenosti.

Věrnosti a neprolhanost Zdar a psaní zvlášť.

6 Theresa Theresa | 2. září 2008 v 18:57 | Reagovat

Super. Jsem necekala, ze zradi, ale pak byste nemeli o cem psat. A o tom rozchodu mam takove tuseni, ktere radsi nebudu rikat. Co kdyby to byla pravda? Byxh nekomu zkazila radost. Ale jestli to je pravda, tak Zabini neni az tak blby. :-D

7 Ajvi Ajvi | E-mail | Web | 6. září 2008 v 22:09 | Reagovat

to bylo skvělý!

Thereso, myslíš si to samý, co já?:D

jinak jsem hrozně moc zvědavá na pokráčko...hlavně, co řekne na tu poslední větu...

už by se šiklo další...:)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 


© 10/2007-2018 (prostě už je holt starouš :D)
Obsah tohoto blogu je zakázáno kopírovat bez předešlého uvědomění majitelky! A nejspíše ani po něm.