close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více

Po zrušení blogu mě můžete nalézt zde: anden.mysteria.cz

Mějte trpělivost, bude trvat, než to tam s holkama zase zprovozníme/zaktualizujeme. :)

Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!

7.kapitola: Nebelvír vs Mrzimor

8. října 2008 v 19:59 | Enny |  Spojenectví

Mno, nebudu se tu vykecávat. Prostě další kapitolka, kterou mi doufám ohodnotíte. =)
Opět menší návnadička. =D
>>
"Máme jít s tebou?"
***
"To nemůže být pravda! Zase?!"
***
"Kam to vlastně jdeme?"
***
"Už mohu?"
***
Pak už nevěděla o světě.


"Vítám vás všechny na prvním letošním famfrpálovém zápase, který hraje Nebelvír proti Mrzimoru!" prořízl odpolední vánek hlas Deana Thomase.

"Zápas byl právě zahájen a camrál drží Katie Bellová z Nebelvíru... Blíží se k brance a střílí! Brankář však její střelu nepustil, snad to vyjde příště, Katie!" To bylo poslední, co Hermiona ze zápasu vnímala. Otevřela Denního věštce a strnula.

"Je to tady!" šeptla s obavou v hlase.

"Co jsi říkala, Herm?" zeptala se vedle sedící Adriana a i s Fran se k ní naklonila.

"Ale nic, já jen... Není mi dobře. Vrátím se na kolej."

"Máme jít s tebou?" Fran si kamarádku zkoumavě prohlížela.

"Ne, užijte si zápas. Bude to dobrý," pokusila se o úsměv. Adriana pokrčila rameny a dál se o to nezajímala. Hermi rychle seběhla schody a rozeběhla se do hradu. Doufala, že je ředitel v pracovně, na tribuně ho totiž nikde neviděla. Celá udýchaná se zastavila před chrličem.

"Cukrová vata!"
vyhrkla bez dechu. Chrlič ustoupil a ona vyběhla i schody. Ještě než zaklepala, snažila se alespoň trochu popadnout dech. Když se ozvalo tiché dále, oddychla si.

"Je tu!" šeptla úlevně a otevřela dveře. Zamířila rovnou k jeho stolu. V té chvíli vzhlédl. Netvářil se překvapeně.

"Čekal jsem vás už dřív, Hermiono," oznámil jí klidně. Pokývla hlavou.

"Věštce jsem otevřela až teď venku," vysvětlila krátce.

"V pořádku. Důležité je, že vám došlo, co to znamená," řekl klidně, ale s ustaraným úsměvem Brumbál a ukázal na noviny, které držela v třesoucí se ruce.

"Takže je to pravda?... Ale co ten zbytek?" vzdychla.

"To se doufám již brzy dozvíme," odpověděl zamyšleně.

"Už mohu?" optala se s nadějí. Věděla ale, že tentokrát bude jeho odpověď kladná, musela být. Nemýlila se.

"Samozřejmě. Jak sama víte, nastal ten správný čas. Buďte ale opatrná. Vybírejte pečlivě, nesmí se to dozvědět nikdo nepovolaný." Přikývla.

"Ještě jedna věc... Už dlouho se chci někoho zeptat, jak si vede profesor Krum," usmál se na ni.

"Podle mě si vede dobře," odpověděla překvapeně. Poté se s ním rozloučila a opustila jeho pracovnu. Při pohledu na hřiště zjistila, že zápas ještě neskončil. Ven se však nevrátila. Rozhodla se zajít do knihovny. Potřebovala se uklidnit, přeci jen se toho dnes odehraje hodně.

"Konečně, konečně jim nebudu muset nic tajit. Třeba společně odhalíme celý její význam," utěšovala se před svým úkolem Hermiona. Rozhodla se, že s vyzrazením počká až do večera, kdy bude ve společence nejméně lidí. Popadla první knihu, která ji zaujala a pustila se do čtení. Z knihovny se vytratila pouze na rychlou večeři. Když opouštěla Velkou síň, všimla si, že se studenti začínají vracet do hradu. Zápas tedy skončil.
Zase jsme vyhráli! pomyslela si vesele, když uviděla výraz několika mrzimorských. Po chvíli usedla zpět do pohodlného křesla v knihovně a vzala si nedočtenou knihu Tajemství run. Pak už nevěděla o světě. Začetla se a probrala ji až knihovnice, která už chtěla zavřít knihovnu. Chtě nechtě se Hermiona vydala vstříc svému úkolu.

***

Harry vešel do společenky jako první následován Ginny, zbytkem týmu a ostatními z Nebelvíru. Všichni vesele štěbetali jeden přes druhého a blahopřáli týmu k vítězství. Seamus s Deanem zaskočili do kuchyně a přinesli hromadu dobrot a nějaké pití. Nikoho ani nenapadlo zajít si na večeři do Síně. Oslava se rozjela naplno. Bylo to sice jen jedno vítězství, ale i to se cení. Kdosi sehnal i kouzelnické rádio a tak se společenkou rozléhala hudba. Harry vyzval k tanci Ginn, stejně jako ostatní si to naplno užívali. Při jednom ploužáku je však vyrušil Ron.

"Hej! Neviděli jste Hermionu?" snažil se překřičet hudbu a prodíral se k nim.

"Copak ona tu není?" podivila se Ginn.

"Neviděl jsem jí od chvíle, co jsme odešli z oběda."

"Kdo s ní byl naposled?!" zeptal se Harry. Ron pokrčil rameny. Rozhlédl se a zastavil Fran, která zrovna procházela kolem.

"Neviděla jsi Hermi?" zakřičel jí Ron do ucha, Fran uskočila.

"Naposledy na tribuně, říkala, že je jí špatně. Odešla chvíli po začátku zápasu. Proč? Ona tu není?" rozhlédla se.

"Že je jí špatně? Vždyť byla v pohodě... Opravdu říkala, že jde sem?" vychrlil na ni Harry.

"No... Já vlastně nevím. Ptala jsem se, jestli ji máme doprovodit, ale zamítla. Chovala se trochu divně, když o tom tak přemýšlím. Ale jste si jistí, že třeba není v ložnici?" pohlédla na kamarády ustaraně.

"Na to jsme nepomysleli. Skočím se tam podívat." Ginn rychle vyběhla nahoru a ztratila se jim z dohledu. Za minutu byla zpět.

"Byla tam jen And a ta ji neviděla." Pokrčila rameny.

"Však ona se objeví," mrkla na ně Frany a zamířila ke křeslům.

"Fran má pravdu. Je to Hermiona, určitě se zašila v knihovně," chlácholila ho Ginn.

"Jo, asi máš pravdu." Harry s Ginn se opět dali do tance. Ne však nadlouho. Vyrušil je hlasitý výkřik. Hudba ztichla.

"Co se stalo?!" zvýšil hlas Harry. Prodral se davem, který stál kolem... Fran. Barvitě nadávala, v hlase jí však zněla kapka zděšení. Adri se jí pokoušela uklidnit.

"Fran? Co se stalo?" položil svou otázku znovu, tiše.

"Je... On je zpátky!" sykla.

"Kdo?" zeptal se trochu nechápavě Ron. Nepromluvila, napřáhla ke klukům ruku a podala jim Denního věštce. Harry se koukl na titulní stranu a ztuhnul.

"To nemůže být pravda! Zase?!" povzdychl si.

"Harry, co je?" přistoupila k němu Ginny a koukla mu přes rameno. "Jak je to možné?!"

"Řeknete mi už konečně někdo, co se stalo?!" vyjel na ně Ron popuzeně. Harry mu jako náměsíčný podal noviny.

"Si děláte prdel, ne?! To už tam nemaj mozkouše?! Nebo je to Ministerstvo tak neschopný?" začal se taktéž rozčilovat, když dočetl.

"Myslím, že oboje," podotkl zamyšleně Harry. Koukl se na Fran.

"Bude to v pohodě, neboj. Máš přece nás, ne?" snažil se jí povzbudit.

"Já vím, Harry. Nejde o to, že... Do háje! Co když se mě zase pokusí ovládnout?! Co když to nedopadne tak, jako minule?" šeptla.

"Fran... Fran! Podívej se na mě." Počkal až bude pozornost věnovat jen jemu. Všiml si, že jí trochu svítí oči. "Ty už nejsi sama! A Jugson to určitě ví! Byl by hloupý, kdyby se zase o něco pokusil. Navíc, v nitrobraně i cvičení jsi pokročila. Bude to dobrý, uvidíš." Položil jí ruku na rameno a usmál se na ni.

"Jo, to doufám." Oplatila Harrymu úsměv. Jinak bych ho musela usmažit, pomyslela si zahořkle.
Když se Harry postavil, spatřil Nevilla, který nyní držel výtisk v ruce a mračil se. Neslyšně si četl onen článek.

!!! MINISTERSTVO KOUZEL VARUJE, DOŠLO K DALŠÍMU ÚTĚKU VĚZŇŮ !!!
Kouzelnické společenství se opět musí mít na pozoru. Poté, co bylo v červnu zadrženo několik Smrtijedů přímo na Ministerstvu a poté, co Kornelius Popletal uznal, že se Vy-víte-kdo opravdu vrátil, zachvátila mnoho lidí panika. Několik úmrtí jen potvrdilo, že je opravdu zpět. Nyní se musíme obávat ještě více. Oni chycení Smrtijedi jsou opět volní! Kdo všechno jimi je? Co si o tom myslí nový ministr?
Čtěte na straně 3...

"Neve? Jsi v pohodě?" Přistoupil k němu Harry.

"Jasně. Ji tehdy stejně nechytili..." povzdychl si Neville. "Je ale strašné vidět, že Ministerstvo s tím nic nezmůže." Harry přikývl, nevěděl, co jiného na to říct. Od krbu se pořád ozývaly vzteklé nadávky.

"Kde je sakra ta Hermiona?!" sykl si pro sebe Harry.

"Támhle," odpověděla mu Ginny, která jeho otázku zaslechla. Podíval se směrem, kterým ukazovala. Hermiona právě vcházela portrétem.

"Hermiono! No konečně!"

***
Ihned poté, co vstoupila do společenky, zaslechla známý hlas.
"Hermiono! No konečně!" Rychlým krokem se k ní blížili Harry, Ron a Ginny.

"Můžeš nám říct, kdes byla?!" vyjel na ni Ron. Chtěl se zeptat ještě na něco, ale zvedla ruku a prudkým gestem ho zastavila.

"Musím vám něco důležitého říct," šeptla důrazně a rozhlédla se, kdo všechno ještě je ve společence.

"Ale tady ne!" dodala po chvíli uvažování. Tolik k tomu, že si myslela, že tu večer nebude moc lidí. Byl tu snad celý Nebelvír. aby taky ne, když se slavilo vítězství.

"Jestli nám chceš povědět o tom útěku, jdeš pozdě. Přečetli jsme si to!"

"A Fran? Už to taky ví?" zeptala se rozechvěle. Jen kývli. "Musí jít taky."

"Je u krbu." Hermiona k němu rychle zamířila. Fran už přestala nadávat, hlavu měla schovanou v dlaních a jen něco tiše mumlala. Adriana se sem tam usmála kamarádčiným slovům.

"Francis? Jsi v pohodě?" otázala se zbytečně Hermiona. Holky se na ni podívaly.

"Lepší to bejt nemohlo," odtušila suše. "Můžu vědět, proč jsi mi to na té tribuně neřekla? Měla jsi ty noviny sebou, ne?!" zeptala se krapet vyčítavě. Hermiona se na chvíli zarazila.

"Já... Fran, promiň. Myslela jsem na něco úplně jiného... a myslím, že... Teda pokud budeš chtít. Byla bych ráda, kdyby jsi šla se mnou." Černovláska se na ni nechápavě zahleděla.

"Kam? Proč?"

"Nemůžu to rozebírat zde. Ty, Harry, Ron a Ginn," postupně na všechny ukázala, "půjdete do sedmého patra. Harry vem vše potřebné, jestli tě mohu poprosit. Dohoním vás na chodbě." Nikdo sice nevěděl, o co jde, ale poslechli ji. Harry šel do ložnice pro plánek a plášť. Pak se všichni, kromě Hermiony, vydali do sedmého patra.
Hermiona tiše vklouzla do pokoje.
"And? Co ty tu?" Na moment se zarazila. Doufala, že bude ložnice prázdná.

"Nějak nemám na slavení náladu. Sehnala jsem i pár zajímavých knih, takže mám o zábavu postaráno," odvětila dívka a mile se usmála.

"Aha, jasně." Herm se přesunula k posteli a nenápadně pozorovala kamarádku. Když se přesvědčila, že jí nevěnuje dostatek pozornosti vytáhla si brašnu a z kufru myslánku. Tu pak opatrně uložila do tašky. Ve spěchu se s Anduel rozloučila a seběhla schody dolů. U východu se setkala s Nevillem.

"Mohl bych jít s vámi? Pokud to tedy není jen pro vyvolené," zeptal se opatrně. Hermi si ho chvíli prohlížela a zvažovala všechna pro a proti. Vyhrála pro.

"Fajn, pojď. Ale máš pravdu, je to tajné a hodně důležité, tudíž jen pro vyvolené. Ty k nim podle mého patříš. Přidáme do kroku." Neville, překvapen její odpovědí, horlivě přikývl. Vydali se po stejné cestě, jako předtím jejich kamarádi. Dohonili je v šestém patře. Pod plášť už se jich ale více nevlezlo.

"Kam to vlastně jdeme?" zeptal se nevrle Ron.

"Pokud se nepletu, míříme do Komnaty nejvyšší potřeby," šeptl Nevill.

"Správně, Neve," potvrdila jeho domněnku Hermiona. Pomalu a co nejtišeji dorazili do cíle. Hermiona začala přecházet před stěnou.

"Dej nám prosím místo, kde si můžeme v klidu promluvit a místo, kde nás nikdo nevyruší," opakovala si v duchu. Poté, co své přání pronesla potřetí, objevily se dveře. Ginny otevřela a všichni vlezli dovnitř. Ocitli se v krásném, teplém a útulném pokoji, který připomínal obývák. Na stolku byl teplý čaj, mléko a nějaké sušenky.

"Páni, co že sis to přála?" optal se Ron.

"Místo, kde si můžem promluvit a kde nás nebude nikdo rušit." Prošla kolem něj Hermiona a stoupla si ke stolku, který byl nejblíže hořícímu krbu. Opatrně vytáhla myslánku a položila ji na stolek.

"Hermiono, to je... Myslánka?" šeptl Harry udiveně.

"Ano, dal mi ji Brumbál."

"Proč? Na co jsi ji potřebovala?" vyhrkl Ron s plnou pusou sušenek.

"Myslím, že bude lepší, když se posadíte, tohle totiž bude na dýl." Poslechli ji. Ona si sedla naproti nim, stolek s myslánkou si přitáhla trochu blíže.

"Takže?" prohodil do ticha Harry. "Řekneš nám už konečně, proč ses celé prázdniny a na začátku školního roku chovala tak divně?"

"Ano, Harry, řeknu." Tak upřímnou odpověď nikdo nečekal. Vyměnili si udivené pohledy.

"Já myslel, žes měla strach z výsledků," podivil se Ron. Ona jen zakroutila hlavou.

"Prosím, nepřerušujte mne. Je to pro mne těžké a lituji, že jsem vám to musela tak dlouho tajit," všechny obdařila omluvným pohledem.

"Tehdy jsem ale nevěděla nic přesně a napsala jsem Brumbálovi. Ten mi zakázal o tom mluvit. Nyní toho vím více, než je mi milé. Začnu ale od začátku." Bylo vidět, že všichni sedí jako na trní.
"Ještě předtím ale... Myslíte, že by někdo z vás mohl skočit pro Lenku? Mám pocit, že se to bude týkat i jí." Neville se přihlásil dobrovolně, vypůjčil si Harryho plášť i plánek a opustil Komnatu. Ron si mezitím Hermionu prohlížel zvláštním pohledem a cpal do sebe jednu sušenku za druhou. Frany seděla tiše se zakloněnou hlavou a přemýšlela o tom, co se dnes stalo. Asi po čtvrt hodince se dveře znovu otevřely.

"Ahoj," pozdravila je Lenka, ve tváři měla všem dobře známý, zasněný výraz. "Prý tu budeme řešit něco důležitého," mírně se usmála. I s Nevillem se posadili.

"To je pravda," přikývla Hermiona a konečně se pustila do vyprávění...

"Všichni, co tu sedíte víte, co se před prázdninami stalo na Ministerstvu. Víte o tom, jak Harry našel svou věštbu o kterou usiloval i... i Voldemort. No a tehdy, když jsme byli v sále, kde uchovávali záznamy věšteb... Já, našla jsem tam něco, co mne velmi zaujalo. Stejně jako Harry jsem tomu neodolala..."

"Co tím chceš říct, Herm?"

"Chci tím říct, že jsi nebyl jediný, kdo v tom sále našel věštbu." A bylo to venku. Celé osazenstvo Komnaty na ni němě zíralo.

"A co říká? Víš to?" dostal ze sebe po chvíli Harry.

"Ano, nyní už ano. Právě proto tu jsme. Až si ji poslechnete, pochopíte, proč jsem vám to nemohla říci dřív." S těmito slovy vstala a připravila si hůlku Následně ji ponořila do kamenné mísy a zatočila s ní. Po chvíli se z myslánky vynořily stejné ženy, jako v Brumbálově pracovně. Tytéž hlasy se rozezněly i Komnatou...

--------------------------------------

Co říká věštba? Pro koho byla vlastně určena? Podaří se jim rozluštit její obsah? Jak bude probíhat ples a příprava na něj? Pokusí se o něco Smrtijedi? A co Andy? Jak bude pokračovat v úkolu, který obdržela?... Dozvíte se... =D Snad už brzy. =D Pokud budete mít zájem. =P
 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Imala Imala | E-mail | Web | 9. října 2008 v 6:15 | Reagovat

Juj, krása, můžeš dál :P

2 Kris Kris | Web | 9. října 2008 v 8:33 | Reagovat

Supeeeer, rychle, pokráčko.

3 Andy Andy | Web | 9. října 2008 v 8:54 | Reagovat

Faaaaaaaaaaaaajn, dej mi chvíli nebo dojedu k tobě domů a zabiju tě... po pěti minutách... deseti minutách... půl hodině...hodině... dvou hodinách... jo, už je to lepší:D rozum zvítězil a řekl, že pokud tě zaškrtím, tak se nic nedovím:D máš štěstí, normálně mi to trvá čtyři hodiny:D

Heeeeeeeeeej, jako... jsem byla pěkně našvaná, když to Hermy nechtěla říct And... jako já vím, že je smrtijed, ale stejně jsem se svou postavou až moc sžitá... ty totiž dokážeš tak skvěle vtáhnout do děje, zlati:D kor ty úryvky... moc dobře vždycky něco vybereš-klobouk dolů:D

ale je to co? mučeníííííííííííííí! kor tahle kapča, protože abych byla upřímná, přišla mi jako přípravná na tu další, která bude doufám vysvětlovací... víš, jak to myslím:D tahle byla skvěle napsaná, ale má spíš efekt navnadění čtenářů a že se ti to teda povedlo! to teďka z tebe budu pořád dolovat:D se psychicky připrav!:D

Taaakže, co věštba? To bych taky ráda věděla... sice si tipuju, kam bude asi směřovat, ale raději se nechám překvapit:D nooo... byla bych ráda,kdyby jí rozluštili, ale myslím, že to až tak jednoduše neudělkáš, co?:D úpleeeeeeeeeeeeeeeees, já chci ples:D na ten se fakt ohromně těším... kor když má jít Fran s Dráčkem... však my víme:D no, raději mlčím... No a jak bude pokračovat Andy v úkolu,hm??? mki z ní děláš záporáka z chudinky, ještěžě si to vůbec neberu osobně:D:D:D ne, už se upa mocky těším, protože všechny tyhle tři kapči naráz... to byla bomba!:D fakt balzám an duši, protože se to čte prostě... samo:) umíš nádherně vyprávět a vtáhnout do života těch postav... uaaaaaaaaa, už zase kecám blbiny, ale já si nemůžu pomoct, vždycky začnu blábolit:D protože mě to pokaždý upa dostane. abych se úřiznala, tak jsem fakt nechutnej romantik, takže já nejvíc prožívám Fran a Draca... krásně to dobarvuje celou zápletku příběhu a to, jak ty popisuješ jeho... dej bacha, nebo ti ho zaberu:D jéééé, už bych asi měla končit, co? no prostě a jednoduše:zbooooooooooožňuju to a doufám, že mákneš na další kapče!(ne, že bych já toho měla moc co říkat...:)

(jo a mimo záznam-jsem zpátky z přeteplených krajin-nesnáším španěly:Dfakt je nesnáším)

a shrnutí... gratuluji k další geniální kapče a příběhu, protože to prostě člověka upa dostane - bys měla vydat knížku, zlati...:D:-*klaním se tvému literárnímu umění - v překladu:prostě supeeeeeeeeeeeeeeeeeeeer:D

4 Trili Trili | 9. října 2008 v 11:03 | Reagovat

Aaaaaaaaaaaaaa super kapitola až na ten konec, kdy bude další ať se nemusím nervovat? ;-)

5 Vendik Vendik | 9. října 2008 v 15:34 | Reagovat

bezva, naprosto boží kapitolka :)

6 Kaitlin Kaitlin | Web | 9. října 2008 v 16:01 | Reagovat

Enny, ty bys zasloužila přetrhnout, za ten konec...jako já napjatě čekám na to, že se dozvím něco víc a ty to zrovna utneš. :-D Ale jinak ti kapitolu musím moc a moc pochválit, povedla se ti..a mě asi nezbývá nic jinýho, než si počkat na další, co? =)

7 Kaitlin Kaitlin | Web | 9. října 2008 v 16:01 | Reagovat

Juj, ještě jsem zapomněla...mrkni na mail, něco jsem ti poslala.. ;)

8 LaFille LaFille | Web | 9. října 2008 v 19:13 | Reagovat

juuu! super! ale takhle to utnout!

9 Jennule Jennule | Web | 9. října 2008 v 19:21 | Reagovat

Moc pěkná kapitola, Enn. Ale ten konec si teda pěkně utla! :( Netrpělivě očekávám další kapitolku.

10 Verush;) Verush;) | Web | 9. října 2008 v 20:09 | Reagovat

no to snad neee!!! takhle to ukončit!! to se nedělá!! jo a ty mozkouši mě dostali :D:D

super honem další!!!!! ;)

11 Athea Athea | Web | 10. října 2008 v 14:38 | Reagovat

Ježiši... tyhle konce jsou na vraždu, fakt.... vrrrrr to je strašný, takhle se budu klepat netrpělivostí ještě tejden...... dalšííííí prosííííím nebo to nevydržim..... Krásná kápa.... ale chtělo by to vraždu..

12 Sarbonne Sarbonne | Web | 10. října 2008 v 15:07 | Reagovat

To si piš, že máme zájem! Začíná se to pěkně...ztemňovat.

13 Lil Lil | 10. října 2008 v 20:14 | Reagovat

Tak tahle kapca se ti vážne moc povedla..........a taky si

všechny ( i mne ) nalákala na pokráčko...........už se na

nej moooooc teším =)

14 Petula Petula | E-mail | 11. října 2008 v 12:28 | Reagovat

No prostě super.  WOW!!! Tak Herm má tajemství a kdo ví jak se to bude všech týkat. Taková směsice střípečků- všeho možnýho- těším se jak to zase rozmotáš? Prostě 1 s *.

15 Andy Andy | 11. října 2008 v 15:55 | Reagovat

Úžasný. Už se moc těším jak to všechno dopadne v příští kapitolce. A jakej bude ples s Dracem? ...

16 Casey Casey | 11. října 2008 v 20:58 | Reagovat

No tak to je prostě božííí... fakt úplně úžasný... doufám, že příští kapča bude hodně brzy

17 Theresa Theresa | 14. října 2008 v 17:05 | Reagovat

Super. By me zajimalo, co bude v ty vestbe, ale melo by to mit neco spolecneho s Hemionou, protoze jinak by si ji nemohla vzit, ne?

18 Aries Aries | 17. října 2008 v 18:31 | Reagovat

Ty voe.....to je super!!!!!!!!rychle pokráčko!!!!!:o)

19 lajla lajla | 9. listopadu 2008 v 21:51 | Reagovat

a pokracovani bude kdy???

20 lajla lajla | 9. listopadu 2008 v 21:51 | Reagovat

a pokracovani bude kdy???

21 ttinka ttinka | Web | 14. listopadu 2008 v 18:36 | Reagovat

aaaaaaaaaaaaa  no taaak si ze me delas srandu :D:D:D:D ja su naopak rada ze to nerekla and dyz brumbal rikal ze at se to  nedozvi nepovolani tk myslim ze v tom neco bude xD

22 Fawi Fawi | E-mail | Web | 27. května 2009 v 18:30 | Reagovat

Nazdáár! :D Jo, já vážně píšu komenta! xD Po dlouhé době, vím... No, ty víš asi líp. xDD
Ale musím ti říct, že mi tohle dává trochu zabrat, protože si tak úplně nepamatuju detaily z předchozích kapitol, i když jsem si na hodně vzpomněla díky téhle, a protože jsem už tohle všechno vlastně četla (i když se přiznám, že si většinu vybavuju až po opětovném přečtení... xD). Ale... tak tu máš ten dodatečný koment. :D
Teď už konečně ke kapitole. *jokingly*:D Tákže, jak už jsem ti říkala, název kapitoly mě přímo odpuzoval. xDDD Jsem hrozná, ale i když si myslím, že famfrpál je vážně dokonalej sport, nerada čtu scény spojené s ním. Ehm, taky vím, že to vlastně o famfrpálu nebylo, ale už jen to prostředí kapitoly... Jak vidím všechny v těch dresech a... Vybavím si Rona z HP6! :X No prostě... do HÁJE! :D (Snad navštívím i Hermii a Demetria... :D ne, neřeš, zas to divadlo, mno! XD Už to znám nazpaměť :D) Ale i přesto mě kapitola po pár úvodních řádcích příjemně překvapila... Ale to ty umíš vždycky! :) (Páni blbě se mi to popisuje, když už vlastně vím, o co jde :DD)
Hermionin charakter jsi podle mě vážně krásně zachovala... Úplně ji v tom vidím, i v jejím způsobu vyjadřování. :D Jen možná chvílemi ke konci mi přišlo, jakoby se v tobě bily dvě její představy a tak pak vypadala i jedna ta věta... :) Ale nevím, jen osobní názor. xD Takže abych byla konkrétnější, myslím dvě představy... Taková Hermiona, která se chová důležitě (neříkám, že nemá proč), nad věcí a mluví hmm, jak to jen bylo ve Snu? Jop, mluví vybranými slovy. :DDD (jo, zase divadlo xD) Ale pak je tam Hermiona, která je vysloveně kamarádská... Taková idilická. :) Neříkám, že špatná, mám ji ráda.. A kombinace těhle jejích stránek je super. ;) Jen v jedné větě mi moc neseděla, toť vše... To je ten důvod, proč se tu tak zbytečně vykecávám. ;D
Ale co se týče dalších věcí... Trochu mě mrzelo, že se do té party vyvolených nedostala i Anduel... Sice vím, že je tak trochu na "špatné" straně (hmm, já vím, že není - teda podle mého názoru :D, fakt nejde o spoilerování... přece bych nespoilerovala i autorce, že :DD), ale přecejen... Hermi o tom nic neví, že. :) Ale mám takový pocit, že za to mohla její nedůvěra, ne? Ach ta paměť! XD Fakt si nemůžu vybavit Hermionin postoj k Andy, takže teď přesně nevím, proč ji taky nevybrala, ale docela by mě to zajímalo. ^^:D Dement, no. xD
Další, co se mi líbí, je že celkově zachováváš charaktery postav. Rozhodně co se týče i Rona, Harryho a Nevilla... U Ginny si nejsem jistá, protože jsem už dávno ztratila představu o jejích vlastnostech. xD (Možná proto jsem si ji vybrala do nové povídky? No, to je fakt skvělej přístup tohle! :D To jsem trochu posrala, ale neva.. :D) Musela bych si asi znovu přečíst některý díl HP, abych zapomněla na FF... ;)
A ještě chválím jednu věc... Poslední, co zmíním. :) (I když je jich víc... to vždycky ;)) Krásně ukončená kapitolka! *jokingly* Sice už vím, jak to dopadne, ale pořád si pamatuju moji tehdejší reakci... A svým způsobem jsem v tomhle masochista. :DD Miluju, když to skončí napínavě... Když si tak uděláš další cestičku k budoucímu ději. :) I autorovi se pak líp navazuje. ;) Každopádně to vážně oceňuju i jako čtenář.
A jak už řekla Andy, kapitola byla spíš jako takové vodítko do další... Bez ní by to nikdy nešlo, ale to podstatné... To navazující, se dozvíme až v další. :) Samozřejmě hezky postupně, protože Enny si ráda nechává nějaká ta tajemství, že? ^^:D
Noo... Ještě si neodpustím pochválit tvůj styl psaní, který krásně vtahuje do děje (ale to už tu taky někde bylo... nechci moc opakovat xD)... To, že postavy v tvých příbězích doslova žijí, protože se hodně samy vyjadřují. :) To je hodně velké plus. ;) A celkově krásně píšeš... Ale to my víme, že? :D
Souhlasím, že by to chtělo vydat knížku. ;)))) To je jednoznačné. :P!!;):D
Tak já se už klidím! :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 


© 10/2007-2018 (prostě už je holt starouš :D)
Obsah tohoto blogu je zakázáno kopírovat bez předešlého uvědomění majitelky! A nejspíše ani po něm.