16. listopadu 2008 v 11:47 | Enny
|
Chtěla jsem s tím krapet pohnout, takže omluvte ten rychlý sled událostí. =D Pro vaši informaci... Kapču s plesem už mám napsanou!!! (Když o tom tak přemýšlím, tak už asi půl roku. =D) Záleží teda na vás, jak se na plesík a události s ním spojené těšíte... ? =D
Věnování- Jenny za trpělivost. =D
P.S. - menší změna... Nakonec sem Frany vybrala jiné šaty, původně byly v textu modré. =D
Upoutávka -
***
"S gorilama?"
***
"Není to snad jasné?"
***
"Nebuď si tak jistý..."
***
"To kvůli tomu…"
***
"Já myslela, že si věříme."
***
"Bomba!"
***
"U moci?"
***
"Od táty?"
"Ehm, jo." Fran zkřivila tvář, tohle bude průser!
"No počkej ale! Jestli to Jugson ví... Do háje!" V očích Andy se objevil strach.
"Asi bych ti měla něco říct... On Jugson - Není to můj otec," dostala ze sebe tiše.
"Cože? To myslíš vážně? Páni, ani nevíš, jak se mi ulevilo." Hnědovláska si oddychla. "A... kdo jím teda je?" vypálila najednou zaníceně.
"To- To ti nemůžu říct, nezlob se."
"Ah, jasně," zamumlala And a rychle přešla ke dveřím. "Půjdem?" Fran se zarazila nad tou náhlou změnou v jejím chování, ale zmohla se jen na přikývnutí.
"And?"
"Co?"
"Proč si tak najednou utla to probírání věštby?"
"Není to snad jasné?" odsekla dívka. Fran se zachmuřila.
"Promiň, že jsem odmítla ti říct, kdo je můj táta!" odsekla, když kolem kamarádky prošla. Nečekala na odpověď a přidala do kroku. Andy zůstala zaraženě stát u dveří.
"Já myslela, že si věříme," ozvalo se vedle ní. Zhluboka se nadechla.
"A vyvrátila jsem to snad? Jsou věci, které prostě nemůžu říct nikomu. Každý má tajemství a neříkej, že ty ne." Andy sklopila pohled.
"Máš pravdu, jen... Zajímalo mě to."
"Věř, že až budu mít povolení to říct, budeš první, kdo se to dozví, ok?" Nerada se se svou nejlepší kamarádkou hádala.
"Dobře. Hm, a k tvé otázce. Za prvé jsem si s tebou potřebovala promluvit a za druhé, tak nějak mi přišlo na mysl, že bys jim asi neřekla o své moci, dokud by sis nebyla jistá tím, že jsem nezradila. A Hermiona už měla v plánu se tě zeptat."
"Jo, to nejspíš měla. Díky. Ale nebylo to jen kvůli tobě. Přijde mi divné o tom mluvit, nejradši bych si to všechno nechala pro sebe. Však nikdo nemusí vědět, co dokážu, ne? Aspoň by toho nikdo nezneužil," šeptla nakonec.
"Nemusí, ale oni by to vědět měli. A já taky nevím, co jsi vlastně zač," mrkla na ni hnědovláska. "Navíc, nezapomeň na to, co říká věštba."
"To se nedá zapomenout... Velká moc na jedné straně stojí, obklopenou zrádci najdete ji," zarecitovala tlumeným hlasem. "By mě zajímalo, kdo budou ti zrádci." Andy jí v odpověď pokrčila rameny.
"Už jsem unavená," zívla, když dorazily do společenky.
"Já ještě musím napsat úkol a přečíst si... pár knih."
"Tak to hodně nervů a štěstí. Dobrou," rozloučila se s And a zapadla do pokoje. Nemohla se dočkat až se natáhne. Rychle vběhla do koupelny a po deseti minutách už cupitala k posteli, aby se převlékla z županu do pyžama. Na posteli jí ležel papírek s Hermioniným rukopisem. Zvědavě ho otevřela.
Schůzku přesuneme na příští týden. Zítra máme prodloužené Prasinky, kvůli plesu. H.
Taky fajn, alespoň si může promyslet, co jim odpoví na případné dotazy. Smuchlala papír do kuličky a odhodila na noční stolek. Povzdychla si a zavřela oči... Ples. A ona na něj půjde s Dracem. Začala pochybovat o svém duševním zdraví. Bude s ním muset strávit podstatnou část večera. Pomalu oči zase otevřela, pohledem zabloudila k levému lýtku. Předklonila se a prostředníčkem si lehce přejela přes jizvu.
"I přesto všechno ti vděčím za mnohé, Malfoyi," šeptla. O záda se jí otřela BeeBee.
"Ahoj," usmála se na kočku a pohladila ji po hlavě. "Jak ses tu měla, lenochu, co?" Kočka začala spokojeně vrnět.
"To sem si mohla myslet," zakřenila se na ni a přetáhla si přes hlavu tričko. "Jdeme spát, co ty na to?" Vlezla si pod peřinu a sfoukla svíčku. Bee si jí lehla po boku.
***
"Dneska jsem potkal Malfoye. Hádejte v čí společnosti?" řekl Ron a slastně dosedl do křesla u krbu ihned, jak dorazil do Komnaty.
"S gorilama?" zeptala se s úsměvem Fran. Harry se ušklíbl.
"Chyba! S tou trubkou Parkinsonovou! Myslím, že sázku prohraješ. Jo, jo, vrátit už to nejde," koukl vítězně na černovlásku. Té se na tváři objevil zvláštní, nic neříkající výraz.
"Nebuď si tak jistý," pronesla a uvolněně se natáhla na pohovce. Nohy natáhla směrem ke krbu.
"Jé, ahoj Fran. Už máte taky padla?" zeptala se Hermiona, která zrovna dorazila i s And. Francis jí přikývla.
"Strašně to letí, co? Ten ples už je za týden. Doufám, že mi babička pošle ty slíbené šaty," zamyslela se.
"Já už je mám," ozvala se Hermiona a vzala si ze stolku jednu čokoládovou žabku.
"Jo?" zpozorněl Ron. "A neměla by jsi mi říct, jaké jsou?" vyjel na ni vesele.
"Proč bych měla?" zeptala se pobaveně Hermi. "Abychom se sladili?" Ginny najednou vyprskla smíchy. Ron se na ni nechápavě koukl.
"Co je zas?"
"Nic… Já jen, jestli už… Jestli sis pořídil nový hábit. Nebudeš mít snad ten, co ve čtvrťáku?!" zajíkla se Ginn smíchem.
"Jo, mám!" odsekl jí Ron a zrudl. Starý hábit před týdnem zničil, bráchové mu kupodivu poslali nový.
"Hele, neřešte hábity. S kým vůbec jdeš Fran?" změnil téma rozesmátý Harry.
"Noo… Někdo už mě pozval, ale ještě váhám," odpověděla mu neurčitě. Do Komnaty právě vešel Neville, zářil jako sluníčko.
"Právě jsem si našel partnerku na ples!" vysvětlil, když viděl jejich pohledy a přidal se k jejich skupince.
"Skvělé, kdo to je? Jestli to teda není tajemství," usmála se na něj Hermiona.
"Lenka," vydechl a snažil si ohřát ruce u ohně. Ještě před rokem by se mu všichni vysmáli, ale poté, co Lenku poznali blíže by se k tomu nikdo nesnížil. "Měla by za moment dorazit."
"Výborně!" pochválila ho Ginny a pak se otočila k Harrymu a políbila ho.
"Kde jsme to minule skončili?" pronesla Hermiona nahlas, když do místnosti vstoupila i Lenka.
"U moci?" nadhodil Harry.
"Jasně. No, nevím, jak vy... Ale podle mě je úplně jasné, kdo ji má," začala opatrně Hermi a pohledem zabloudila k Frany. Ta se zhluboka nadechla.
"Určitě si pamatujete na ten incident, kdy jsem se v noci chtěla vrhnout na Harryho a-a ublížit mu." Neville přikývl.
"Sakra! Ten oheň! Jak si ho zapálila jen rukou. Ty bláho!" Harry vypadal nadšeně.
"Jo, to patří k tomu. A taktéž i ten štít, který tehdy zachránil Adri."
"Abychom si to ujasnili, kolik toho umíš?"
"Ehm... Celkem dost," podrbala se ve vlasech.
"V tom případě doufám, že zůstaneš na naší straně," zasmál se Ron. "Ukážeš nám něco?"
"Myslím, že to není dobrý nápad, ne dnes," koukla na ně omluvně. Rozhodně však neměla v plánu se jim předvádět. Kdykoli se moc mohla vymknout její kontrole. Byla proto ráda, když se začali bavit o něčem jiném. Andy na ni povzbudivě mrkla...
***
"Fran! Kde se flákáš? Přišel ti balík od babičky!" Seběhla jim naproti Adriana a smějíc se, odtáhla kamarádku do ložnice, aby si prohlédly její šaty.
"Adri, počkej přece! Ty šaty neutečou. Ani jsem se nerozloučila." Musela se usmát Fran. To už byly v pokoji.
"Honem, rozbaluj!" pobízela ji Josephine. Fran se na kamarádky podívala, strhla papír a otevřela krabici.
"Ježíši! Ty ti budou slušet!" vykřikla Adriana. Fran v duchu děkovala babičce za její vkus i za to, že díky ní vůbec nějaké šaty má. S nábožnou úctou dárek vytáhla. Nádherné, červeně zbarvené šaty splynuly až k zemi.
"Běž si je zkusit, přece!" popoháněla ji Annie. Poslechla. V koupelně je na sebe opatrně nasoukala a koukla do zrcadla. Poklesla ji čelist. Jednoduchý korzetový vršek bez ramínek jí přiléhal těsně na tělo. Šaty se postupně lehce rozšiřovaly a spodničku překrývaly vrstvy tylu, které byly u pasu spojeny růžičkami.
"Babičko... To je úžasné," dostala ze sebe jen, po těle jí přejelo pár teplých vlnek.
"Sluší ti," pochválil jí Nelien.
"Dík, cením si tvého názoru," usmála se do zrcadla.
"No, myslím, že Blonďáček bude paf," šeptl spiklenecky. Kdyby Fran mohla, ohnala by se po něm.
"Fran! Neusla jsi tam?" ozval se Adrianin hlas, ve kterém bylo slyšet očekávání. Pomalu otevřela dveře a vstoupila do místnosti. Holky nebyly schopny slova. Po pěti minutách to Fran vzdala.
"Tak?" uchichtla se při pohledu na jejich výrazy.
"Bomba!" šeptla Jos. "Teď vám ukážu svoje! Uděláme si módní show!" Všechny samozřejmě souhlasily. Asi po hodince obdivování se všechny převlékly a pustily se do vyzvídání toho, kdo s kým půjde. Nakonec únavou usnuly.
***
Týden hlavně díky škole a povinnostem utekl jako voda. Fran začínala být trochu nervózní. Netušila, jak zareagují především kluci na to, že jde s Dracem ona sama. V pátek ihned po hodině zamířila do společenky. Osoba, kterou hledala, seděla u krbu.
"Hermi…"
"Ano? Jé, Frany, ahoj!"
"Ahoj, měla bych prosbičku. Pomohla bys mi zítra odlákat pozornost ostatních? Aby mě neviděli," šeptla Francis. To Hermionu probralo.
"Proč? Ty do Síně nepůjdeš zároveň s náma?" optala se Herm.
"Nee, mám sraz s partnerem jinde," špitla. Hermiona jí pohlédla do očí.
"S kým vůbec-" nedořekla. Uvědomila si totiž, s kým Fran půjde.
"Ne!"
"Ale jo!" odsouhlasila jí to kamarádka a v očích se jí objevily pobavené jiskřičky.
"To kvůli tomu…"
"Z více důvodů. A popravdě už se těším, jak se bude tvářit Ron," kývla hlavou k oknu, kde seděli kluci. Hermiona se uchichtla, dokázala si to představit. Velice živě představit.
"Tak na to se těším taky. A pomůžu ti." Holky na sebe spiklenecky mrkly a Fran se vydala k Annie a Adrianě. Ještě se na Hermionu jednou otočila a usmála se na ni.
"Ta holka je blázen s velkou dávkou odvahy," usmála se Hermiona pobaveně. Nemohla se dočkat zítřka - dne odhalení.
Těšíte se na ples? =D=D
Těšíme se a moc....Bylo to super kapitolka,ostatně jako všechny...